|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Městské lázně
Vrbka, Jan ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Mohou městské lázně, postavené za hotelem Voroněž, obstát v konkurenci s ostatním koupališti? Skutečným klíčem k trvalé udržitelnosti je specifická atmosféra. Lázně se zvedají od země, aby nabídly výhledy do okolí a na město. Dalším bodem strategie je přítomnost přidružených funkcí - narazíte na celou řadu aktivit, které byste při návštěvě lázní nečekali. Co ale především: aktivitám se můžete věnovat buď v intimním nebo společenském prostředí. Například čaj si můžete dát buďto v baru v šestém podlaží s výhledem na Červený kopec, nebo v malé nenápadné zatemněné čajovně, skryté uprostřed dispozice a provoněné vonným olejem. Rámec pro tyto zážitky tvoří struktura železobetonových krabic, umístěných různě nad sebou v prostoru.
|
|
|
Moderní hybridní pohony osobních vozidel
Švoma, Jan ; Blaťák, Ondřej (oponent) ; Vančura, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou současných hybridních pohonů v osobních automobilech. Práce obsahuje kategorizaci hybridních pohonů podle konstrukce a využití. Zabývá se také rozborem jednotlivých komponent a popisuje vhodnost jejich použití v různých situacích. Dále je zaměřena na aktuální nabídku hybridních vozidel a možnosti dalšího vývoje. V závěru jsou zhodnocena ekonomická hlediska a vyhlídky pro použití těchto systémů v budoucnu.
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Využití transgenních linií ječmene SCLW-GP-PHYA ve šlechtění
Hanáková, Marie
F1 generace, získaná hybridizací transgenních linií sladovnického ječmene SCLW-GP-PHYA s krmnými odrůdami ječmene Azit, Heris a Tocada, byla vytvořena za účelem přenosu transgenu phyA, exprimujícího mikrobiální fytázu. U 107 hybridů F1 generace, kde byla použita krmná odrůda Azit jako samčí rostlina, byl ověřen hybridní původ pomocí SSR EBmac0603. U 27 jedinců byl potvrzen hybridní původ a ve 23 případech byla pomocí PCR zjištěna přítomnost transgenu phyA. Na základě měření aktivity fytázy v obilkách F1 generace, která byla nižší ve srovnání se samčími transgenními liniemi, ale vyšší než u samčí krmné odrůdy Azit. U F2 generace bylo pozorováno fenotypové štěpení ve velikosti rostlin, délce klasu a velikosti zrna. Pozitivní rostliny, které obsahovaly transgen phyA byly použity pro stabilizaci genu a získání homozygotních jedinců metodou androgeneze. Bylo kultivováno 4834 prašníků, z kterých regenerovalo 54 zelených rostlin a 148 albikátních rostlin. Transgen phyA byl pomocí PCR zjištěn u 33 zelených (61,6 %) a 2 albikátních rostlin (1,4 %). Metodou průtokové cytometrie byl hodnocen stupeň ploidie u 54 regenerantů, z kterých bylo 42 dihaploidních (77,7 %), 6 haploidních (11,1 %), 4 tetraploidní (7,4 %) a 2 triploidní (3,7 %). Dále byla provedena reciproká hybridizace, kdy krmné odrůdy byly použity jako samičí rostliny a transgenní linie ječmene SCLW GP-PHYA jako samčí rostliny. Bylo získáno 10 hybridních rostlin F1 generace, u 8 z nich byla pomocí PCR prokázána přítomnost transgenu phyA.
|
|
|
Taxonomic study of the Eurasian taxa of Tortula muralis (Pottiaceae, Musci) complex
KOŠNAR, Jiří
Práce se zabývá problematikou taxonomie mechů komplexu Tortula muralis. Taxony komplexu byly zkoumány pomocí morfometrické analýzy, stanovení ploidie průtokovou cytometrií a analýzou sekvencí ITS regionu jaderné ribozomální DNA. Morfometrická a cytometrická analýza odhalila pouze dvě dobře odlišené skupiny, které odpovídaly nápadně variabilní T. muralis a poměrně uniformní T. lingulata. Variabilita ITS sekvencí byla pravděpodobně způsobena genovým tokem mezi některými morfologicky definovanými taxony komplexu. U některých taxonů komplexu byl detekován opakovaný a polytopický autopolyploidní původ polyploidních rostlin. Na základě získaných dat byly navrženy změny v taxnomickém konceptu T. muralis. Hybridizace se jeví jako pravděpodobný zdroj morfologické a taxonomické diverzity komplexu T. muralis.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.