|
| |
|
|
Proměna fauny denních motýlů na střední škále: Situace v Jihočeském kraji
ZAPLETAL, Michal
Práce shrnuje historické a současné poznatky o výskytu denních motýlů v Jihočeském kraji. Vznikla na základě 54 123 údajů z literatury, sbírek a terénních hlášení, získaných během celostátního mapování motýlů ČR. Výskyt každého ze 130 zjištěných druhů v minulosti a současnosti je zobrazen na síťové mapě. Z těchto 130 druhů jich ve zkoumaném území 24,1% vyhynulo, 42,1% je v nějaké míře ohroženo. Srovnání s faunou celé ČR ukazuje vyšší míru vymírání v kraji, což je pravděpodobně zaviněno menší rozlohou. Na rozdíl od většiny ČR byly v jižních Čechách vymíráním postiženy hlavně druhy xerotermních stanovišť, mezofilní druhy si stojí lépe, a pro druhy rašelinišť představuje kraj jejich hlavní útočiště v rámci ČR. V závěru jsou diskutovány priority pro další výzkum a aktivní druhovou ochranu.
|
|
|
Extenze značky
Nováková, Jana ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Cílem této diplomové práce je objasnit problematiku a významnost asociačního přemostění mezi mateřskou značkou a její extenzí. Pomocí analýzy sekundárních i primárních dat a s využitím metodiky volných asociací je postupně zkoumáno pět značek (Michelin, Cosmopolitan, Duracell, BIC a Aquila) a jejich zajímavé extenze. V rámci analýzy je kladen důraz na dominanci asociací, jejich vnitřní význam a souvislost asociací rozšířené a mateřské značky. V návaznosti na zjištěná úzká místa jednotlivých značek jsou v závěru stanovena doporučení týkající se vnitřního významu asociací, skrytého významu kategorie, umělosti asociací, falešného úspěchu extenze a minoritního významu produktových kategorií.
|
|
|
Taxonomy of selected groups of the genus \kur{Caloplaca}
ŠOUN, Jaroslav
Práce se zabývá fylogenezí, taxonomií a nomeklaturou vybraných skupin lišejníků rodu Caloplaca. Detailně byla studována s použitím molekulárních metod (sekvencí ITS), morfologie a chemie především skupina C. cerina. Studie byla založena na materiálu z Evropy a v menším rozsahu také ze Severní Ameriky a západní Asie. Studie odhalila neočekávané množství fylogenetických linií a popsány byly tři nové druhy (C. sterilis, C. subalpina, C. thracopontica). Další studie se detailně zabývala nomenklaturou, taxonomií, morfologií a v menší míře též ekologií dvou blízce příbuzných druhů ze skupiny C. aurantia (C. aurantia, C. flavescens). Stanoven byl neotyp druhu C. aurantia. Zrevidováno bylo rozšíření obou druhů v rámci České republiky. Málo známý druh C. aurantiomurorum z Alžírska byl lektotypifikován a synonymizován s C. aurantia. Vyjma dvou zmíněných skupin byly s použitím molekulárních (sekvencí ITS) a fenotypických dat studovány druhy C. phlogina and C. scythica. Přestože se druhy částečně liší v barvě stélky a výrazně v rozšíření bylo zjištěno, že se jedná o stejný druh.
|
|
|
Chorvatsko a jeho přístup k EU
Sobotková, Magda ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Cílem této práce je vyhodnotit polické a ekonomické předpoklady Chorvatska pro členství v Evropské unii. Práce je rozdělena na dvě části - politické aspekty přístupu Chorvatska do EU a ekonomické souvislosti. Podrobně je analyzováno plnění tzv. kodaňských kritérií stejně jako kritérií maastrichtských. Chorvatské makroekonomické údaje jsou srovnány s vybranými členskými i kandidátskými státy EU.
|
|
| |
|
|
Dosavadní vývoj procesu přistoupení Turecka k EU
Vaniš, Jakub ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Situace kolem přijetí Turecka do Evropské unie je velice aktuální téma propírané v médiích i na půdě světových politických diskusí. Tato bakalářská práce se zabývá zachycením probíhajícího procesu z různých hledisek za pomoci dostupných dat i pohledu na problematiku z pozice občana České republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první části je Turecko rozebíráno z hlediska geografického a historického. Část druhá prezentuje sled událostí předcházejících aktuální pozici Turecka uprostřed vstupních rozhovorů s Evropskou unií. Základní překážky konečné integrace pak rozebírá část třetí a čtvrtá kapitola analyzuje výsledky krátkého dotazníku k této problematice.
|
|
|
Zmapování toku řeky Želivky v rámci studia ekologických invazí a invazních netýkavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora})
URBAN, Miroslav
Ekologické invaze nepůvodních druhů představují problém globálního, ekonomického a etického rázu. Člověk je jednou z jejich příčin, ale zároveň i tím, kdo se snaží o navrácení invadovaného biotopu zpět k původnímu. Snahou a cílem práce bylo porozumět vlastnostem říčního biotopu a invazní ekologii jako takové a porozumět invazi a ekologii dvou invazních druhů rodu Impatiens (I. glandulifera, I. parviflora), a to na celém toku řeky Želivky. To protože se poslední dobou břehy Želivky začínají pokrývat hustými porosty těchto invazních druhů, rozhodl jsem se pro důkladné zmapování břehů, kde mi šlo o porovnání třech částí toku a o predikci co by se mohlo dělat dál?
|
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
|
|
Mapování výskytu netykavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora}) na vybraném úseku řeky Želivky
URBAN, Miroslav
Cílem této studie bylo vypracování literární rešerše na téma invaze s návazností na invazní netykavky Impatiens glandulifera a I. parviflora. Celá rešerše byla vypracována v kontextu invazí v říčních ekosystémech. Invazní druhy Impatiens glandulifera a I. parviflora (Balsaminaceae) jsou v současnosti jedny z nejnebezpečnějších invazních druhů vůbec. Vyskytují se velice hojně na většině území České Republiky a velmi hojně jsou zastoupeny i v ostatních zemích Evropy. Ve studii jsem se zaměřil na dva výše zmíněné druhy, přičemž k jejich studiu v přírodě jsem si vybral 7 km dlouhý úsek řeky Želivky na Českomoravské vrchovině. V první části práce jsem zmapoval výskyt těchto dvou invazních rostlin (spolu s dalšími druhy), a to v jejich nejpříhodnější době, tj. v době jejich květu (květen až srpen), kdy jsou v nejlepší kondici. Mapování bylo provedeno pomocí fytocenologických snímků 2x2m, vzdálených 20 m od sebe. Takto byly snímkovány oba břehy řeky od obce Želiv a dva volně vybrané přítoky prvního řádu. Celkem jsem udělal 792 snímků, které jsem pak vyhodnocoval v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). S touto částí projektu souvisí i důkladná dokumentace a zjištění stavu okolní krajiny v kontextu říčního biotopu. V této studii jsem si položil následující otázky: a) Liší se rostlinné společenstvo řeky a potoka? b) S kterými druhy jsou Impatiens glandulifera a I. parviflora korelovány a s kterými se nejčastěji vyskytují? c) Má různá hladina stínu vliv na složení rostlin? Tyto hypotézy jsem testoval užitím programu CANOCO (ter Braak and Šmilauer 2002) a Statistica 8 (Statsoft Inc. 2007). Závěr je takový, že říční a potoční rostlinné společenstvo se liší v druhovém složení, přičemž říční společenstvo má nižší diverzitu (Shannon-Wiener index = 0,7; Z = -2,82208, p = 0,004772). S druhem I. glandulifera jsou korelovány druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Rudbeckia laciniata či Phalaris arundinacea. Zatímco s druhem I. parviflora jsou korelovány druhy jako Oxalis acetosella či Aegopodium podagraria aj. Poslední věc je, že různá hladina stínu má svůj dopad na složení rostlin v kontextu potoka a řeky (Z stín 3 = 19,846; stín 2 = 3,167; stín 1 = 3,000; stín 0 = 4,159; p = 0,0002).
|
host ::
RSS.