|
|
Vliv práce a pracovní činnosti na sebepojetí mentálně postiženého člověka.
CHMELÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce Vliv práce a pracovní aktivity na sebepojetí mentálně postiženého člověka se zabývá zapojením lidí s mentálním postižením do určité pracovní aktivity, ať již v rámci zaměstnání či pracovní terapie a vlivem této činnosti na vlastní sebepojetí člověka. Práce je zaměřena na popis okolností, které doprovázejí současnou oblast problematiky osob s mentálním postižením a jejich integraci do společnosti v rámci jejich zapojení na pracovní trh. Dále jsou v práci zpracována také oblast sebepojetí a její popis z hlediska humanistické psychologie. Vlastním cílem výzkumné práce je pak zjistit, jaké oblasti života osob s mentálním postižením se nejvíce změnily po jejich nástupu do zaměstnání či po začátku vykonávání pracovní rehabilitace. Jak tyto změny působí na sebepojetí těchto osob. Výzkumná část práce tak přinese přehled nejdůležitějších oblastí změny sebepojetí, které si jednotlivci po nástupu do zaměstnání či pracovní terapie osvojili.
|
|
|
Osobnost učitelky v MŠ
BROMOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se věnuje otázce osobnosti učitelky mateřské školy, jejímu působení, vlivu a postavení ve společnosti. V první části práce jsou popsány základní pojmy, vymezující osobnost a její strukturu, dále pak faktory ovlivňující vývoj osobnosti jedince. Dále jsou uváděny kompetence potřebné k výkonu tohoto povolání a role, které učitel v mateřské škole zastává. V praktické části bakalářské práce je provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření mezi učitelkami mateřských škol. To zjišťuje, jak samy učitelky mateřských škol hodnotí svoji práci i jak se vyrovnávají se zvláštnostmi, jež jsou typické pro tuto profesi. V neposlední řadě se dotýká tématu psychické hygieny a syndromu vyhoření.
|
|
|
Prohloubení teorie 'Brand Engagement in Self-Concept' prostřednictvím kvalitativního výzkumu
Šenková, Simona ; Karlíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Machek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Prohloubení teorie 'Brand Engagement in Self-Concept' prostřednictvím kvalitativního výzkumu" vysvětluje vztah zákazníka se značkou pohledem nové teorie, která rozšiřuje stávající znalosti zapojování značek do lidského sebepojetí. Cílem práce je vytvoření profilů představitelů, rozlišených dle teorie BESC na nízkou a vysokou úroveň, pomocí individuálních hloubkových rozhovorů. Teoretická část definuje postupně identitu značky, sebepojetí a jejich vzájemné spojení. Na tyto kapitoly navazují popisy kvantitativních studií, které shrnují základní poznatky o teorii BESC. Praktická část analyzuje hloubkové rozhovory, charakterizuje jednotlivě obě skupiny a posléze je porovnává mezi sebou. Závěr práce srovnává výstupy kvantitativního výzkumu s výzkumem kvalitativním, a současně formuluje výše zmíněné profily doplněné o manažerská doporučení pro využití teorie BESC v reálné marketingové praxi.
|
|
|
Sebepojetí studenta konzervatoře
HEJDOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá sebepojetím studentů konzervatoře. Teoretická část popíše současné teorie sebepojetí a vymezí přístupy k procesuální a strukturální stránce Já. V praktické části budou realizovány hloubkové rozhovory se studenty konzervatoře a jejich obsahová analýza ve vztahu k Higginsově sebediskrepanční teorii. Temperamentové a charakterové vlastnosti budou sledovány pomocí dotazníku TCI-R (Cloninger). Cílem práce bude především zjistit, v jakém vztahu jsou aktuální Já (actual self), ideální Já (ideal self) a požadované Já (ought self) a jak jsou tyto tři typy Já (self-domains) studentem konzervatoře vnímány po hudebním výkonu.
|
|
|
Dynamika sebepojetí u účastníků seberozvojové muzikoterapeutické skupiny.
PEKAŘOVÁ, Alena
Bakalářská práce se věnuje problematice dynamiky sebepojetí u účastníků seberozvojové muzikoterapeutické skupiny. Záměrem je zjistit, jak účastníci hodnotí vývoj sebe sama v kontextu s absolvování semináře. Teoretická část se zabývá sebepojetím jako dynamickou částí jáství, vyvíjející se nejen v souvislosti s maturací, ale také v celoživotním procesu osobního růstu. Představuje teorii sebeaktualizace a v souvislosti s ní zdůrazňuje pro maximalizaci osobního vývoje důležitost sebepoznávání a potřebu integrace intrapsychických nevědomých obsahů. Dále představuje muzikoterapii jako možnost nejen psychoterapie, ale i osobního rozvoje. Praktická část, realizovaná formou kvalitativní metodologie zkoumá subjektivně vnímaný osobní vývoj účastníků v souvislosti s absolvováním neintenzivních seberozvojových muzikoterapeutických seminářů. Výzkumný soubor tvoří 6 účastníků volnočasového semináře hlasové terapie. Data jsou sbírána pomocí rozhovorů a pomocí tematického kódování uspořádána do podoby typologie. V souvislosti se zážitkem semináře respondenti vnímají vývoj nejen v oblasti hudební, ale reflektují vývoj také v náhledu na svá dlouhodobě řešená psychická témata, v integraci nově objevených témat i změnách v komunikaci.
|
|
|
Význam odborné praxe v terciálním vzdělání v oboru sociální práce
DOHNALOVÁ, Pavla
Cílem této práce je zmapovat oblast praktického vzdělávání sociálních pracovníků, kterou představuje zejména odborná praxe. V práci se zaměřuji na význam odborné praxe v terciárním vzdělávání a přípravě na profesi sociálního pracovníka. Zároveň porovnávám nároky, jenž jsou kladeny na vzdělávání studentů oboru sociální práce v ČR a v zahraničí.V konečné části se věnuji konkrétním podobám praktického vzděláváním se zaměřením na odbornou praxi na vyšších odborných a vysokých školách.
|
|
|
Volný čas jako hledání vlastní identity prostřednictvím hudby a její vliv na osobnostní rozvoj člověka
SOMMEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá využitím volného času po duchovní stránce. Poukazuje na to, že volný čas lze aktivně využít nejen fyzickým vybitím těla. V úvodu se zabývá filozofickou antropologií i antropologií obecně, jakožto vědou o člověku, a uvádí i její historii. Dále se zaměřuje na identitu člověka v souvislosti s hudbou, konkrétně hrou na kytaru, a zkoumá vše z hlediska osobního rozvoje člověka. Práce není zaměřena na identitu národní či problematiku menšin ani se nezabývá dynamickým vývojem v rozvoji identity člověka ve smyslu vývojové psychologie. Blíže se zaciluje na mládež ve věku 15-20 let, tedy pozdní adolescence. Práce obsahuje dotazníky a rozhovor kytaristů, kteří buď učí, nebo sami na kytaru hrají.
|
|
|
Sebepojetí učitelek mateřských škol
UHLÍKOVÁ, Zlata
Práce se zabývá sebepojetím učitelek mateřských škol. Snaží se ukázat, jaké by měly být kompetence učitelky, jakým způsobem je lze rozvíjet a jaké jsou jejich profesní dovednosti. Jak uspět v této profesi, jaké jsou osobnostní předpoklady učitelek mateřských škol. Cílem této práce je zjistit, zda učitelky dělají svou práci v mateřské škole s láskou, respektem, zda si uvědomují, jak je jejich práce důležitá, jak vnímají celkově svou roli učitelky.
|
|
|
Účinky specifických poruch učení na self-koncept a sociometrickou pozici dítěte ve třídě
ŘÍHOVÁ, Miloslava
Problematika specifických poruch učení a jejich vliv na osobnost dítěte a jeho pozici ve společnosti je doposud málo probádanou oblastí. Cílem této diplomové práce je zjistit, jaký vliv má specifická porucha učení na self-concept dítěte, jak výskyt určité specifické poruchy toto dítě ovlivňuje a jak se s tímto problémem samotné dítě vyrovnává. Předmětem teoretické části je seznámení se s problematikou a vymezení základních pojmů. V praktické části jsou zpracovány výsledky mého výzkumu na základních školách. K získání těchto výsledků jsou použity různé testové metody ve formě testů a dotazníků. Dále jsou použity informace ze školního, rodinného a osobního prostředí sledovaných žáků. Jsou zde také uvedeny mé zkušenosti s výukou žáků se specifickými poruchami učení během mé učitelské praxe.
|
|
|
Účinky specifických poruch učení na self-koncept a sociometrickou pozici dítěte ve třídě (práce je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu "Morfologické uvědomění u dyslektiků")
KULÍŠKOVÁ, Klára
Specifické poruchy učení a sociální aspekty jsou klíčové termíny, které charakterizují předloženou diplomovou práci a jsou hlavním tématem jejího výzkumu. Problematika specifických poruch učení je v dnešní době velmi rozšířená. Tyto poruchy představují po celém světě značný sociální problém. Psychická zátěž, kterou přináší, je kladena nejen na děti samotné, ale i na rodiče a učitele. Mimo negativního vlivu na školní úspěšnost žáka mají specifické poruchy učení sekundární dopad. Ovlivňují jeho sebepojetí a následně i jeho život mezi vrstevníky. Cílem diplomové práce je určit závažnost vlivu specifických poruch učení na sebehodnocení dítěte a jeho sociometrickou pozici mezi spolužáky. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na výklad dosavadních poznatků o dané problematice. Autorka zde stručně uvádí historický přehled názorů na specifické poruchy učení a popisuje původ, projevy či výskyt nejrozšířenější specifické poruchy učení ? dyslexie. Pozornost je věnována zejména sociálním aspektům dyslexie. Praktická část seznamuje čtenáře s vlastním výzkumem autorky. Zde je popsán zkoumaný vzorek dětí, použité testy, vybrané kazuistiky žáků a dále výsledky testů, jež jsou popsány a zpracovány do tabulek a grafů.
|
host ::
RSS.