|
|
Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích
KOLESÁROVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je: ,,Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích." Bakalářská práce má dvě části, v první teoretické části se budu zabývat dětskou mozkovou obrnou, jakožto kombinovaným postižením a možnostmi následné terapie jedinců s touto diagnózou. Dále zde vyzdvihnu důležitost a nezastupitelnost uceleného systému rehabilitace, jakožto prostředku koordinované péče. Na teoretickou část plynule navazuje část praktická, ve které se budu zabývat realizací koordinované péče v rámci Českých Budějovic. Cílem této práce je zjistit jaký je současný stav koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Pro naplnění tohoto cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla pro účely této práce stanovena takto: ,,Jak se v Českých Budějovicích realizuje komplexní koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou?" Pro účely této práce byly ještě stanoveny dvě dílčí doplňující podotázky, jejichž důležitost vyplynula z výzkumné části této práce. Dílčí podotázky byly stanoveny takto: ,,Jak rodiče dětí s DMO vnímají informace, které jim podali odborníci ohledně léčebné terapie dětí?" ,,Jak rodiče dětí s DMO hodnotí koordinovanou péči v rámci Českých Budějovic a jak vnímají spolupráci mezi odborníky?" Součástí druhé, praktické části byla realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod. Výzkum byl realizován na základě polo-standardizovaného hloubkového rozhovoru s rodiči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dítě bylo pro potřeby tohoto výzkumu definováno jako jedinec od 1 roku do 15 let věku (včetně). S ohledem na potřebu získat validní informace byla metoda polo-standardizovaného rozhovoru doplněna o analýzu odborné dokumentace konkrétních dětí. Jako výzkumný soubor byli náhodně vybráni rodiče dětí s již diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou. Rodiče byli požádáni o spolupráci pomocí ,,žádostí", které byly rozmístěny do různých středisek, center a zařízení v rámci Českých Budějovic. Výsledkem této práce jsou kazuistiky jednotlivých dětí, na jejichž podkladě bylo vytvořeno schéma realizace koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v rámci Českých Budějovic. Koordinovaná péče je podle výzkumu v Českých Budějovicích realizována jednak ,,volně", což znamená, že není řízena žádným zařízením (institucí) a dále v institucích, centrech či zařízeních, která jsou zřízena právě za účelem poskytování služeb ve smyslu uceleného systému rehabilitace. Všechny zkoumané děti jsou momentálně v péči centra Arpida, přestože toto centrum není v Českých Budějovicích jediným centrem, které se zaměřuje na komplexní koordinovanou péči o jedince s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Z toho výsledku můžeme vyvozovat, že je toto centrum v Českých Budějovicích rodiči s dětmi s dětskou mozkovou obrnou vyhledávaným a často navštěvovaným zařízením. Součástí výsledků této práce je také hodnocení koordinované péče v rámci Českých Budějovic. V závěru práce chci poukázat na celkový význam a nezastupitelnost koordinovaná péče v péči o jedince s dětskou mozkovou obrnou. Koordinovaná péče těmto jedincům umožňuje rozvoj ve všech oblastech a to v maximální možné míře. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, na typu a stupni postižení a řadě dalších faktorů, které ve výsledku ovlivní to, zda a do jaké míry se daný jedinec bude v určitých oblastech vyvíjet. Každý jedinec má dány určité možnosti a limity, které bohužel neumí odstranit ani ta nejkoordinovanější péče všech odborníků. Bezesporu však můžeme koordinovanou péči považovat za pomyslný ,,ukazatel" který vede jedince s dětskou mozkovou obrnou po té ,,správné cestě".
|
|
| |
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
|
|
MOŽNOSTI ROZVOJE OSOBNOSTI KLIENTŮ VE STACIONÁŘI ÚSMĚV PRO MENTÁLNĚ A KOMBINOVANĚ POSTIŽENÉ
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Péče o jedince s mentálním a kombinovaným postižením je natolik zatěžující, že je často nutné umístit jedince do denních center. Klient denně absolvuje všechny terapie se současným vzdělávání sociálními zkušenostmi, nabídkou zájmových a klubových aktivit. Cílem mé práce bylo zjistit, které činnosti nejvíce napomáhají klientům stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené osoby v Třebíčí v rozvoji osobnosti, motorických schopnostech, začleňování do společnosti, činnosti vedoucí k udržení a rozvoji rozumových dovedností a schopností atd. Po seznámení s problematikou jsem se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Jako základní metody jsem zvolila nezúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor a obsahovou analýzu dat zdravotnických a psychologických dokumentů. Hlavním úkolem bylo získat základní informace o zkoumaných jedincích ve vztahu k jejich rozvoji závislém na působení stacionáře. Rozhovory byly vedeny se zkoumanými jedinci, pracovníky, rodiči jedinců a vyhodnoceny za každou skupinu. Cílový soubor tvořilo celkem 5 jedinců stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené klienty starší 15 let v Třebíčí s DMO. Na základě poznatků jsem vytvořila hypotézu: {\clqq}Každodenní, systematická a pravidelná návštěva klienta stacionáře a využívání všech činností, které nabízí, napomáhají v rozvoji osobnosti, integraci do společnosti, soběstačnosti, rozvoji jemné a hrubé motoriky u klientů s mentálním a kombinovaným postižením a to především s DMO.`` Výsledky mého výzkumu potvrdily, že neexistuje jedna konkrétní činnost, která by nejvíce napomáhala v rozvoji osobnosti klienta, ale že klientům pomáhá komplex všech činnosti poskytovaných stacionářem a pravidelný kontakt lidmi mimo domácí prostřední napomáhá v jejich začlenění do společnosti. Z výzkumu vyplynula potřebnost dlouhodobého plánování rozvoje osobnosti jednotlivých klientů a vedení podrobné dokumentace o rozvoji jejich schopností a dovedností.
|
|
|
Využití snoezelenu jako multismyslové stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
RICHTROVÁ, Lucie
Snoezelen je terapeutická metoda založená na komplexním zapojení smyslů. Cílovou skupinou jsou především osoby s těžkým kombinovaným postižením, a to v celém věkovém spektru počínaje novorozenci a konče seniory. Snoezelen se provádí ve specificky upravené místnosti, která jedinci nabízí příjemné prostředí a smyslové podněty, jež ho stimulují. Terapeut zde plní funkci průvodce, jedinec si určuje sám, jak volný čas ve snoezelenu naplní. Smyslem bakalářské práce bylo zjistit možnosti uplatnění snoezelenu u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Konkrétním cílem bylo vytvoření individuálních plánů pro využití snoezelenu se zaměřením na rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Teoretická část práce proto vedle definování základních pojmů, podrobné charakteristiky snoezelenu a přehledu podpůrných metod obsahuje vymezení obecných podmínek, principů a zásad využití snoezelenu jako terapeutické metody. Tyto poznatky byly poté aplikovány v praktické části bakalářské práce. Vzhledem k charakteristice cílové skupiny a individuálním specifikům terapeutické práce byly pro ověření teoretických výstupů použity kazuistiky. Pro sběr dat byla využita kombinace zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Jako vzorek byly vybrány tři děti s těžkým kombinovaným postižením. Všichni probandi prošli dvouměsíční terapií ve specifickém prostředí upraveném podle zásad snoezelenu. Místnost splňovala předpoklady pro rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Děti však tuto možnost během dvouměsíčního terapeutického působení nevyužily. U všech byl zaznamenán pouze relaxační efekt snoezelenu, v jednom případě pak byl zjištěn posun v interakci s prostředím, kdy dítě samo aktivně ovlivňovalo prvky snoezelenu. Z výsledků vyplynulo, že příčinami nenaplnění stanovených cílů byly patrně krátká doba a malá četnost terapeutického působení s ohledem na charakter a stupeň postižení probandů. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro osoby či zařízení, které se o využití snoezelenu zajímají a chtěly by multisenzorickou místnost v praxi využívat.
|
|
|
Hipoterapie jako součást ucelené rehabilitace u dětí s kombinovaným postižením
HONNER, Petr
Hipoterapie je metoda fyzioterapie, při které dochází k přenosu pravidelného trojrozměrného pohybu koňského hřbetu v kroku na klienta v různých polohách. Tento ničím nenahraditelný pohyb stimuluje posturální reflexy, koordinaci, rovnovážné rekace, proprioceptivní senzomotorickou stimulaci, nácvik a upevňování fyziologických pohybových vzorů. Vznikající impulsy se přenášejí z koně na klienta do jeho bederní části páteře přes pánev. Protože člověk na koni sedí a tím nezatěžuje nohy, odpovědí jezdce na pohyby koňského hřbetu je specifický pohybový vzor pro trup a pánev při chůzi. Tento prvek hipoterapie nemůže být nahrazen žádnou jinou rehabilitační metodou. Provádí se v neklinickém prostředí a nabízí klientovi komunikaci s koněm, vycházky do terénu, kde by se jinak nemohl vydat pro svoji disabilitu. Děti a dospělí jsou součástí aktivity, o které mohou hovořit se svými přáteli. Kůň a prostředí kolem něho pomáhá léčit jak tělo, tak i duši. V teoretické části mé bakalářské práce se věnuji vymezení hipoterapie v rámci ucelené rehabilitace osob s různým typem postižení. Zaměřuji se hlavně na problematiku jedinců postižených spinální muskulární atrofií a hereditární senzomotorickou polyneuropatií. Cílem bakalářské práce je popsat vliv hipoterapie u dětí s různým typem postižení. Ve výzkumu se zabývám především využitím této metody v praxi. V rámci kvalitativních technik sběru dat jsem použil tyto: anamnéza, pozorování, sekundární analýza dat a fotodokumentace. Výsledky působení hipoterapie prokazují pozitivní vliv na oba sledované klienty, kteří navštěvují centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA. Výzkum byl realizován u klientů se spinální muskulární atrofií III. typu a hereditární senzomotorickou polyneuropatií. Kazuistiky obou zmiňovaných klientů popisují průběh a výsledky terapie.
|
|
|
Canisterapie u dětí s kombinovaným postižením
MACEČKOVÁ, Martina
Má bakalářská práce pojednává o canisterapii u dětí s kombinovaným postižením. První část z teorie se zaměřuje na vymezení pojmu canisterapie, na její vývoj v České Republice, její metody, formy, fáze, cíle a problémy. Rovněž zde věnuji pozornost vybraným canisterapeutickým organizacím. Druhá část mé práce blíže popisuje canisterapii u dětí s kombinovaným postižením. Pozornost je zde také věnována canisterapeutickému psovi. V praktické části je uvedena charakteristika zařízení, kde se věnují právě těmto dětem. Cílem mé práce bylo zjistit efekt canisterapie u dětí s kombinovaným postižením. Výsledky jsou zaznamenány formou kazuistik a jejich vyhodnocení je popsáno v následné diskuzi.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů v Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky
LHOTECKÁ, Markéta
V Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky jsou klienti s kombinovaným postižením, kteří vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská činnost je zaměřená na uspokojování potřeb klientů. Posláním Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky je vytvořit pro uživatele domov jako důstojnou náhradu za domácí prostředí a umožnit jim co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života. Snahou Domova je rozvoj soběstačnosti klientů v životních úkonech s přihlédnutím k jejich individuálním možnostem a schopnostem. Cílem výzkumu je zjistit úroveň ošetřovatelské péče v Domově a analyzovat ošetřovatelskou péči poskytovanou klientům Domova. Na základě výsledků výzkumu můžeme poukázat na případné nedostatky v ošetřovatelské péči a práce sester může být zefektivněna. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. V rámci výzkumu byla použita technika pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. Během přímého zúčastněného pozorování bylo sledováno uspokojování potřeb klientů a byla provedena analýza zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor 1 tvořili čtyři náhodně vybraní klienti Domova pro osoby se zdravotním postižením, kteří mají kombinované postižení. Polostandardizované rozhovory byly vedeny se všemi sestrami Domova pro osoby se zdravotním postižením, které tvořily výzkumný soubor 2 (sedm sester). Z výsledků pozorování a analýzy zdravotnické dokumentace vyplývá, že sestry potřeby klientů v rámci jejich možností uspokojují. Pokud je potřeba uspokojena pouze částečně, je důvodem vážné postižení klienta, které se sestry snaží maximálně kompenzovat. Během pozorování byly stanoveny specifika ošetřovatelské péče, mezi které patří především uspokojování potřeb v oblasti aktivity a odpočinku. Sestry se účastní rehabilitačních a aktivizačních činností. Dalším specifikem je aplikace bazální stimulace, která výrazně zlepšuje uspokojování potřeb v oblasti komunikace a také vnímání a poznávání. V uspokojování potřeb v oblasti hygieny, vylučování a výživy je péče obdobná jako u imobilizovaných pacientů v jiných zdravotnických zařízeních. Rozhovory se sestrami byly směřovány na dodržování zdravotně sociálních standardů Domova pro osoby se zdravotním postižením. Péče poskytovaná v Domově je péčí komunitní, proto i tyto standardy odpovídají principům komunitní péče. Mezi tyto principy patří komplexnost, akceptování lidských práv, obnova zdraví ve společnosti, kontinuální vzdělávání, standardizace postupu. Na základě výzkumu byla stanovena Hypotéza 1: ošetřovatelská péče poskytovaná klientům s kombinovaným postižením odpovídá zdravotně sociálním standardům Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Nedostatky byly zjištěny v dodržování principu komplexnosti. V ošetřovatelském procesu chybí ošetřovatelská diagnostika. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané výzkumem budou poskytnuty Domovu pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče. Vhodným řešením by bylo, uspořádání školení pro sestry na téma ošetřovatelský proces.
|
|
|
Možnosti návazných sociálních služeb pro uživatele s kombinovaným postižením starší 18 let z Českých Budějovic a okolí
NOVÁK, Jaromír
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat současnou nabídku sociálních služeb pro uživatele s kombinovaným postižením starší 18 let z Českých Budějovic a okolí a také zjistit zájem o jednotlivé typy sociálních služeb z pohledu zákonných zástupců. Teoretická část práce se zabývá pojmem kombinované postižení a jeho základním rozdělením. Dále se podrobněji věnuje sociálním službám, které jsou určeny pro klienty s kombinovaným postižením starší 18 let. Součástí teoretické části práce je rovněž přehled organizací, poskytujících v současné době sociální služby pro tuto cílovou skupinu, v Českých Budějovicích a okolí. Závěr teoretické části je věnován komunitnímu plánování, jeho historii a současnosti v rámci jižních Čech i přímo ve městě České Budějovice. Praktická část práce je zpracována metodou kvantitativního výzkumu, konkrétně formou anonymního dotazníkového šetření a poskytuje komplexní informace o tom, jaké sociální služby zákonní zástupci uživatelů s kombinovaným postižením starších 18 let z Českých Budějovic v současné době využívají, o jaké by měli v budoucnu zájem a jak by si jejich poskytování představovali. Tato část shrnuje rovněž informace o tom, jak se zákonní zástupci uživatelů s kombinovaným postižením starších 18 let participují na vzniku nových sociálních služeb a mapuje jejich povědomí o komunitním plánování. Závěry diplomové práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro organizace poskytující sociální služby pro uživatele s kombinovaným postižením starší 18 let. Dále by mohly být využity jako podklad pro komunitní plán a pomoci k rozšíření nabídky poskytovaných sociálních služeb v Českých Budějovicích.
|
|
|
Vliv kombinovaného postižení dětí v péči centra ARPIDA na životní styl jejich rodin.
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s kombinovaným postižením v rodině. Zjišťovala jsem, jak je ovlivněn životní styl rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Dílčím úkolem bylo zmapovat tuto problematiku v rodinách, které pečují o dítě s kombinovaným postižením, jež je klientem nestátního neziskového zařízení, centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. V diplomové práci jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou je polostandardizovaný rozhovor s rodiči a sourozenci dětí s kombinovaným postižením v péči centra ARPIDA, o.s. Jako doplňující technika byla použita obsahová analýza dat z osobní dokumentace klientů centra ARPIDA, o.s. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila pět kazuistik klientů s kombinovaným postižením. V teoretické části práce popisuji důležité pojmy a situace, které mají vztah k této problematice. Zvláštní pozornost pak věnuji jednotlivým prostředkům uceleného systému rehabilitace, které nabízí rodině pečující o dítě se zdravotním postižením komplexní interdisciplinární péči. V praktické části práce analyzuji rozhovory s rodiči dětí s kombinovaným postižením. Zjišťovala jsem zejména jejich názory na změny, které jim nastaly v souvislosti s narozením a péčí o dítě s postižením. Rozhovory jsem také vedla se zdravými sourozenci postižených dětí. Díky těmito rozhovorům jsem získala zajímavé náhledy na tuto problematiku ze strany dalších členů rodiny. V závěru práce konstatuji, že rodiče i sourozenci dětí s kombinovaným postižením jsou narozením postiženého dítěte ve svém životním stylu zásadním způsobem ovlivněni. Rodiče ztrácejí často možnost profesně se realizovat a mnohdy se to negativně odrazí i na jejich zdravotním stavu. Ze strany státu se cítí být za svou nelehkou péči o dítě s kombinovaným postižením nedostatečně doceněni. Zdraví sourozenci se díky této skutečnosti stávají vyzrálejšími a vnímavějšími jedinci, kteří si uvědomují rozhodující životní hodnoty. Na podkladě výzkumné části práce jsem v závěru definovala tři hypotézy. Hypotéza č.1.: Rodiče jsou dlouholetou péčí o dítě s kombinovaným postižením ve svém zdravotním stavu negativně ovlivněni. Hypotéza č.2.: Nejdůležitější vlastností při péči o dítě s postižením je trpělivost. Hypotéza č.3.: Nestátní neziskové organizace jsou významným zdrojem podpory pro rodinu s dítětem s postižením v jeho přirozeném prostředí. Diplomovou prací bych chtěla poukázat na význam a nezastupitelnost rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také rodičům dětí s kombinovaným postižením jako jejich zpětná vazba.
|
host ::
RSS.