|
|
Sociálně-pedagogické přístupy práce s "neorganizovanou mládeží" v nízkoprahových zařízeních a otevřených klubech pro děti a mládež
SVOBODA, Michal
Předkládaná práce se zabývá sociálně-pedagogickými přístupy práce s {\clqq}neorganizovanou mládeží``. Její první část je věnována definování sociální skupiny "neorganizovaná mládež" a stanovení kritérií pro efektivní práci s touto cílovou skupinou. Druhá část práce podle těchto kritérií hodnotí pět sociálně-pedagogických přístupů , které jsou uplatňovány v praxi v Německu, Velké Británii a v České republice. Cílem práce je poukázat na fakt, že efektivní sociálně-pedagogický přístup k "neorganizované mládeži" je pouze ten, který zohledňuje její vývojové a sociální potřeby.
|
|
|
Seberegulace a zvládání zátěže v rané adolescenci
MALINOVÁ, Simona
V teoretické části jsem se zaměřila na problematiku emocionální regulace, seberegulace, zvládání zátěže a zahrnula jsem do ní charakteristiku dětí s diagnostikovanými poruchami chování a konkrétní projevy problémového a poruchového chování. Výzkumná část práce je zaměřena na zjištění regulačních charakteristik osobnosti dětí v rané adolescenci a jejich souvislostí s copingovými strategiemi dětí. A dále zjištění míry užívání 3 copingových strategií u dětí s poruchami chování a bez poruch chování.
|
|
|
Zvládání zátěžových situací u osob v pomáhajících profesích
ČALOUNOVÁ, Jana
Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích v podobě syndromu vyhoření. Tento syndrom postihuje nejen profesní stránku, ale i soukromí těchto osob. Ve svém výsledku to postihuje i proces pomáhání, který je hlavní náplní činnosti těchto osob. Dopady tedy pocítí i samotní klienti.
|
|
|
Otázky vztahu stylu zvládání zátěže mladšími adolescenty a jejich sociální pozice ve školní třídě
Kohoutek, Tomáš ; Ježek, S. ; Mareš, J.
Příspěvek pracuje s pilotní verzí dotazníku pro zjišťování struktury zvládání zátěže ve třech různých životních kontextech – v rodině, ve škole a v kontaktu s vrstevníky. Metoda umožňuje identifikovat vztah mezi typem a mírou prožívaných problémů a stylem jejich zvládání. Formou předběžného sdělení seznamujeme i s porovnáním výsledků s další potenciálně významnou proměnnou – sociální pozicí účastníka výzkumu ve školní třídě, zjišťovanou pomocí rozšířené verze metody SORAD. Závěrem se zabýváme možnostmi podrobnější konceptualizace zvládání zátěže s ohledem na sociální pozici jako aspekt jeho široce kontextuálního charakteru.
|
|
|
Determinanty výběru strategií zvládání zátěže: osobnost, vnímání situace, sebepojetí
Balaštíková, Veronika ; Blatný, Marek
V naší práci jsme se zabývali třemi skupinami proměnných, a to vnímání charakteristikami situace (appraisal), dispozicemi chování ve smyslu rysů osobnosti a proměnnými sebepojetí chování v zátěžové situaci, a to z hlediska sebehodnocení, vědomí vlastní účinnosti a jasnosti sebepojetí, jakožto determinantami výběru strategií zvládání zátěžových situací. Z vnímaných charakteristik situace ovlivňuje chování v zátěžové situaci nejvíce ovlivnitelnost, je spojena se strategiemi kognitivní restrukturace, vyjadřování emocí, fantazijní únik a sociální izolace. Z rysů osobnosti dle modelu Big Five ovlivňuje chování v zátěžové situaci nejvíce rys extraverze, je spojena se strategiemi kognitivní restrukturace, vyjadřování emocí, vyhledávání sociální podpory a sociální izolace. Z charakteristik sebepojetí ovlivňuje chování nejvíce self-concept clarity: je spojena s vyjadřováním emocí, fantazijním únikem, sebeobviňováním a sociální izolací.
|
|
|
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
Blatný, Marek ; Černý, V. ; Hrdlička, M.
Studie se zabývá rodovými rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti. Výzkum byl proveden u souboru osob léčících se chronickou bolestí (N=150, 50 mužů a 100 žen). Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti hodnotili respondenti na sedmibodové škále, osobnostní vlastnosti byly měřeny dotazníky EPQ a FPI. Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti je u mužů spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity a dále snízkou mírou vzrušivosti. U žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus, zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují.
|
|
|
Zdravotní stesky, copingové strategie a kognitivně-emoční typologie osobnosti: Analýza vzájemných souvislostí
Kohoutek, Tomáš ; Blatný, Marek ; Bréda, M.
Souvislosti mezi osobnostními charakteristikami i copingovými strategiemi na jedné straně a psychosomatickou problematikou na straně druhé patří k tradičním oblastem zájmu řady psychologických škol i disciplín. Příspěvek je věnován jednak vztahu preference dílčích copingových strategií a subjektivně referovaných zdravotních stesků somatického i psychického rázu a jednak ověřování souvislosti těchto stestků s osobnostní typologií, vycházející z Kuhlovy teorie PSI - interakce osobnostních systémů. Tato teorie je postavena mimo jiné právě na premise, že zvládání je jednou ze základních charakteristik osobnosti, navazující typologie - na odlišném teoretickém základě - odkazuje i k historicky starším psychodynamickým typologiím, které opět umožňují formulaci řady obecných i specifických hypotéz o osobnostním kontextu psychosomatické problematiky.
|
|
|
Aspekty Já jako determinanty výběru copingových strategií
Balaštíková, Veronika ; Blatný, Marek ; Kohoutek, Tomáš
V naší práci jsme se zabývali faktory sebepojetí jakožto determinantami výběru strategií zvládání zátěžových situací. Sebepojetí jsme zjišťovali pomocí sebeposuzovacích škál: Škála vědomí vlastní účinnosti, Šála jasnosti sebepojetí a Rosenbergova škála sebehodnocení. Pro zjištění volby copingových strategií v zátěžové situaci jsme použili Tobinův Inventář strategií zvládání CSI. Z charakteristik sebepojetí ovlivňuje chování v zátěžové situaci nejvíce self-concept clarity: je spojena s vyjadřováním emocí, fantazijním únikem, sebeobviňováním a sociální izolací.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.