|
|
Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS
MAREŠ, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
|
|
|
Hodnocení stavu životního prostředí s ohledem na obsah rizikových prvků v tělech ryb
Jonášová, Simona ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků v tělech ryb na území řeky Jihlavy. Biologické vzorky byly nejprve pomocí mikrovlnného rozkladu převedeny do roztoků. Následně byly metodou AAS stanoveny rizikové prvky Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn ve svalovině, srdci, játrech, pohlavních orgánech, žábrách a střevě. Celkem bylo analyzováno 20 vzorků ryb. U jelce tlouště a cejna velkého klesaly koncentrace prvků v pořadí Zn > Cu > Ni > Cr > Hg > Pb > Cd. U pstruha duhového, ostroretky stěhovavé, kapra obecného, okouna říčního a plotice obecné klesaly koncentrace prvků v pořadí Zn > Cu > Ni > Cr > Hg > Cd > Pb. Ve štice obecné byl nalezen následující klesající trend: Zn > Cu > Hg > Ni > Cr > Cd > Pb. Hodnocení stavu vodního toku bylo provedeno dle jedinců, u kterých bylo předpokládáno, že se v řece Jihlavě vyskytovali delší dobu než 1 rok. Dle těchto druhů ryb je prokázána kontaminace vodního prostředí zejména prvky Cr, Cu, Hg a Ni. Všechny vzorky ryb kromě vzorku č. 8 (okoun) byly zhodnoceny jako vhodné ke konzumaci.
|
|
|
Aplikace nanobublin ozónu v intenzivní akvakultuře
KONONOV, Maksim
Cílem této bakalářské práce bylo testování účinků různých koncentrací nanobublin ozonu (O3NB), jakožto nové perspektivní metody dezinfekce vody v akvakultuře, na ranou ontogenezi (embryonální a larvální periodu) pstruha duhového (Oncorchynchus mykiss) při odchovu v líhni s rybničním (přirozeně organicky zatíženým) zdrojem vody. Během této práce byly realizovány dva experimenty s různými koncentracemi O3NB od 192 +- 40 do 610 +- 122 mV ORP (skupina 1: 192 40, 2: 277 +- 104, 3: 392 +- 134 a 4: 610 +- 122 mV) v kombinaci se dvěma rozdílnými ošetřeními ryb během odchovu (s/bez odstraňování neoplozených jiker a uhynulých jedinců). Během prvního experimentu (N, skupiny 1-4 N) nebyly neoplozené jikry a uhynulí jedinci odstraňováni, na rozdíl od druhého experimentu (S, skupiny 1-4 S). Testovaní výše uvedených skupin (tj. 1-4 N / S) bylo prováděno ve čtyřech opakováních (akvária A, B, C, D). Míra líhnutí byla vyšší ve všech testovaných skupinách experimentu S. Nejvyšší míra líhnutí (přibližně 75 %) byla pozorována ve skupinách 1S, 2S a 3S (tj. ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV ORP). Míra mortality ryb byla výrazně vyšší zejména ve všech skupinách experimentu N. Nejvyšší míra mortality ryb (vyšší než 75 %) byla pozorována ve skupinách 3N a 4N/S (tj. ORP 392 +- 134 až 610 +- 122 mV). Při vylíhnutí objem žloutkového váčku ryb negativně koreloval se zvyšující se koncentrací O3NB během obou experimentů. Žloutkový váček (tj. zásobu energie) rychleji plně resorbovaly ryby chované ve skupinách s nižšími O3NB koncentracemi v porovnání s nejvyšším O3NB ošetřením, kdy resorbce byla výrazně pomalejší. Celková délka těla ryb byla signifikantně ovlivňována O3NB koncentrací během obou experimentů. Nejpomalejší růst ryb byl zaznamenán ve skupině s nejvyšší O3NB koncentrací (ORP 610 +- 122 mV) v porovnání ostatními skupinami (ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV). Výsledky mikrobiologických analýz prokázaly snižující se množství mikroorganismů ve vodě se zvyšující se koncentrací O3NB. Na základě výsledků této studie lze O3NB koncentrace v rozmezí ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV, a to nejlépe v kombinaci s ošetřením S, doporučit pro odchov raných stádií (embryí a larev) pstruha duhového. S ohledem na nedostatek dostupných informací o účincích O3NB v akvakultuře je potřeba výzkum testující tuto perspektivní technologii.
|
|
|
Stav komerčních akvaponických farem v České republice
VONDRUŠKA, Vojtěch
Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na problematiku komerčních akvaponických systému a na analýzu komerčních akvaponických systémů na území České republiky. V druhé části práce byly vytipovány a detailně popsány nedostatky komerčního akvaponického systému v Řisutech. Ve spolupráci s firmou Aerolux s.r.o. byl jeden z těchto systému přestavěn, optimalizován a experimentálně porovnán s jedním z původních systémů.
|
|
|
Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury
PROFANT, Vít
Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.
|
|
|
Značení pstruha duhového pomocí Alizarinu
Halačka, Karel ; Mareš, J. ; Poštulková, E. ; Malý, O.
Byla ověřována a optimalizována metoda využití alizarinové červeně (ARS) pro hromadné značení pstruha duhového. Na základě výsledků bylo možné vytvořit metodické doporučení pro značení jedinců pstruha duhového pomocí ARS: 1/ Značení lze použít u pstruha duhového již krátce po vykulení (cca 14 dní), neboť ploutevní paprsky jsou již dostatečně vyvinuty, resp, kalcifikovány. 2/ Pokud je předpokládaná doba detekce značení do cca 4-5 týdnů, lze použít standardní dobu aplikace a koncentraci roztoku (1 hodina, 150 mg/l). Pro potřebu rozlišit jedince i 2-3 měsíce po značení je nutné zvýšení doby aplikace na 3 hodiny. 3/ Nebyl prokázán negativní vliv barviva na jedince pstruha duhového (mortalita) ani změna chemismu (pH, vodivost, nasycení vody kyslíkem) v rámci standardních koncentrací a časů aplikace.\n
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Vliv přírodních extraktů na senzorické vlastnosti a prodloužení skladovatelnosti masa pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss)
TUNYS, Ondřej
Tato bakalářská práce hodnotí účinky přírodního rozmarýnového extraktu "Inolens 4" na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy, změnu zbarvení a oxidativní působení u filet pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různé dny (0, 3, 6, 10 a 14 dnů). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých dnech (0., 6., 8. a 10.) hodnoty v rozmezí 1,93 - 2,25; 5,10 - 5,27; 5,12 - 5,80 a 6,34 - 7,66 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) došlo 10. den pouze u kontroly. Naopak Inolens 0,5 dosáhl nejlepšího výsledku. Také senzorické analýzy ukázaly, že Inolens 0,5 dosáhl nejlepších výsledků ve všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence) u vařené ryby. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů dokázala, že aplikace extraktu "Inolens 4" měla pozitivní účinek, což vedlo k inhibici oxidačních procesů ve svalovině. Celkově tedy veškeré výsledky tohoto zkoumání prokázaly, že přírodní extrakt "Inolens 4" má antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost masa pstruha duhového při vhodném skladování (zavakuování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na 10 dní a má mírný vliv na zlepšení senzorických vlastností.
|
|
|
Morfologické rozdíly v rámci chovaných skupin lososovitých ryb
Halačka, Karel
Cílem studie je posouzení vlivu druhu/linie a podmínek chovu. Tato práce zachycuje první průběžné výsledky získané na základě tří skupin lososovitých ryb – pstruha duhového původem z Itálie, z Dánska a hybridních jedinců sivena (S. fontinalis x S. alpinus). Sledovány byly vybrané morfologické parametry – stavba těla, hmotnost vnitřních orgánů, struktura pokožky a žáber a velikost krvinek.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
host ::
RSS.