|
|
Možnosti využití planě rostoucích rostlin ve výživě člověka
JEZLOVÁ, Jana
Plané rostliny a plevele se dříve běžně využívaly jako zelenina či koření. Naši předkové si je cenily pro jejich výživové i chuťové vlastnosti, stejně tak pro jejich léčivé účinky. Cílem této práce bylo zpracovat možnosti, přínosy a perspektivy využívání planě rostoucích druhů ve výživě člověka na našem území. Práce vychází z historického a geografického kontextu, čerpá z vlivu tradic a kultury na konzumaci planých druhů i plevelů, je zohledněn i aspekt jejich ochrany před nadměrným sběrem a vyhubením. Zvláštní pozornost je zaměřena na nutriční vlastnosti, upozorněno na toxikologická rizika, popsány jsou možnosti sběru jednotlivých částí rostlin a jejich kulinářské úpravy. Na základě literární rešerše byl z dostupných publikací sestaven přehled rostlin s uvedením charakteristik a způsobů jejich použití. Je provedeno srovnání s dalšími etnobotanickými studiemi realizovanými na území České republiky a sousedních zemích. Provedené dotazníkové šetření o přístupu ke konzumaci planých druhů dokládá měnící se motivace pro využívání planých rostlin, upřednostňování zelených částí rostlin, jejich konzumaci v syrovém stavu a v jednoduchých úpravách. Na závěr je doporučeno ke komfortnímu použití dvanáct druhů rostlin (Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata, Allium vineale, Bellis perennis, Crataegus laevigata, Epilobium angustifolium, Galinsoga parviflora, Helianthus tuberosus, Impatiens glandulifera, Stellaria media, Reyoutria japonica, Viola odorata) s uvedením jejich podrobných charakteristik, výživových benefitů, možností zpracování a také důvodů, pro které si právě tyto druhy zaslouží pozornost a zařazení na jídelníček.
|
|
|
Analýza vegetace plevelů ve vybraných polních plodinách
Hintnausová, Marie
Tato práce je zaměřena na určení plevelných společenstev ve vybraných polních plodinách. Data z monitoringu byla vyhodnocena pomocí kanonické korespondenční analýzy. Bylo zjištěno, že nejvíce plevelných druhů se vyskytovalo v porostu ječmene jarního s podsevem jetele a v ječmeni ozimém. Plevele byly dále rozděleny dle Ellenbergových hodnot. Zaměřovali jsme se zejména na invazivnost, biologickou relevanci plevelů, nektarodárnost, vztah k dusíku, vztah k fosforu, vztah k pH, salinitu, způsoby šíření plevelů a na vztah k narušení půdy. Tyto ekologické ukazatele plevelných rostlin potvrdily tvrzení, že plevelné rostliny jsou schopny indikovat podmínky prostředí. Zejména toto tvrzení podporují výsledky vyhodnocení vztahu k dusíku, vtahu k fosforu, vztahu k pH a vztahu k narušení půdy. Monitoring probíhal v kraji Vysočina, okrese Jihlava, na pozemcích podniku Zemědělské družstvo Velký Beranov.
|
|
|
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
|
|
|
Vegetace na zemědělské půdě v blízkosti železničních tratí
Vidrmertová, Ivana
Cílem práce bylo sledování vegetace, druhové zastoupení a procentuální pokryvnost jednotlivých druhů v ovocném sadu sousedícím s železniční tratí. K pozorování byla vybrána tři stanoviště, a to meziřadí ovocného sadu, cesta v sadu a železniční násep. Vegetace byla hodnocena fytocenologickými snímky, kterých bylo provedeno 18, každý o rozloze 10 m2. Pozorování probíhalo v červenci a září 2022. Data byla zpracována analýzou hlavních komponent (PCA) a redundanční analýzou (RDA). Současně byla data zpracována do tabulek dle stanoviště a termínu pozorování. Během hodnocení bylo nalezeno 38 druhů rostlin, jednotlivé zastoupení plevelných druhů bylo rozloženo do pěti skupin dle stanoviště. Mezi hodnocenými druhy bylo nalezeno pět invazivních druhů – Amaranthus retroflexus, Cirsium arvense, Erigeron annuus, Setaria pumila a Solidago canadensis.
|
|
|
Hodnocení výnosových prvků lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé (Triticum aestivum)
ŠÍR, Josef
Diplomová práce je zaměřena na téma pšenice ozimé, a to konkrétně na oblasti její-ho využití, agrotechnické požadavky, růstové fáze, hnojení, plevele v jejím porostu a tvorbu hospodářského výnosu. Práce si klade za cíl porovnat výnosové prvky u vybraných lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé. Za tímto účelem byl zalo-žen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor s lineárními odrůdami Chiron, Atu-an, Ascaban, Pirueta a hybridními odrůdami Hyking, Hybiza, Hyvento, Hydrock, Sofru, kdy během vegetační doby byla zjišťována a vyhodnocována polní vzcházi-vost osiva, počet klasů před sklizní, počet zrn v klasu a dosažený výnos zrna.
|
|
| |
|
|
Vliv rozdílné technologie zpracování půdy na výskyt plevelných druhů v obilninách
JANUROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá působením herbicidních přípravků z hlediska regulace plevelů v ozimé pšenici. Jedná se zejména o výskyt jednoletých dvouděložných plevelů, trávovitých a vytrvalých plevelných druhů. Z vybraných herbicidních přípravků byla zjištěna nejlepší účinnost u herbicidu Mustang Forte v konvenčním systému hospodaření a nižší účinnost u přípravku Biathlon 4D při hodnocení v minimalizačním způsobu hospodaření. Největší herbicidní efekt zaznamenal přípravek Biathlon 4D vůči heřmánkovitým plevelům.
|
|
|
Vyhodnocení intenzity zaplevelení vybraných polních plodin
Daňková, Šárka
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt plevelů ve vybraných polních plodinách v zemědělském podniku AGROLA, který hospodaří v okrese Vyškov. Sledování probíhalo v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního a kukuřice seté. Zaplevelení se hodnotilo početní metodou. Z výsledků vyšlo najevo, že pšenice je nejvíce ohrožena druhy svízel přítula a pcháč oset. V ječmeni bylo nalezeno celkem 8 plevelných druhů, z nichž nejpočetnější byla silenka noční. Kukuřice je nejvíce napadena pýrem plazivým a svlačcem rolním.
|
|
|
Plevele jarního ječmene a technologie zpracování půdy
Šťastný, Jiří
Tato bakalářská práce se zabývá různými technologiemi zpracování půdy a jejich vlivy na zaplevelení porostu jarního ječmene. Pozorování probíhala v roce 2016 na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity Brno v Žabčicích a v Syrovicích. V Žabčicích bylo sledováno zaplevelení v porostu jarního ječmene u tří variant zpracování půdy a v Syrovicích bylo hodnoceno zastoupení plevelného společenstva až po sklizni jarního ječmene. Výsledná data byla zpracována pomocí statistického počítačového programu Canoco 4.0. V Žabčicích bylo nejmenší zaplevelení u minimalizačního zpracování půdy s druhy Veronica persica nebo Persicaria lapathifolia. Nejvíce plevelných rostlin se vyskytlo u konvenčního zpracování půdy, například druhy jako je Lamium amplexicaule nebo Fallopia convolvulus. V Syrovicích bylo zjištěno nejmenší zaplevelení u varianty kontrola (bez zpracování půdy). Naopak nejvíce plevelů, včetně výdrolu jarního ječmene, se vyskytovalo u varianty zpracování půdy dlátovým kypřičem. Z výsledků vyplývá, že zpracování půdy má na plevelné spektrum značný význam. Změnou zpracování půdy ovlivňujeme zastoupení plevelů na pozemku.
|
|
|
Vyhodnocení druhového složení vegetace vybraných vinic na Znojemsku
Stehlíková, Jana
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace ve vinicích Knížecí vrch a Horecký kopec v katastru obce Hnanice (okres Znojmo). V každé vinici byly sepsány všechny druhy cévnatých rostlin. Na každé vinici bylo zapsáno 10 fytocenologických snímků. Hodnocení probíhalo v průběhu jednoho roku celkem třikrát a to na jaře, v létě a na podzim. Na obou vinicích bylo celkem nalezeno 80 druhů rostlin, ve fytocenologických snímcích celkem 75 druhů. Ve vinici Knížecí vrch se nejčastěji vyskytovaly druhy Stellaria media, Achillea millefolium a Medicago lupulina. Ve vinici Horecký kopec byly nejpočetněji zastoupeny Lolium perenne, Digitaria sanguinalis a Stellaria media. Z analýzy druhového složení vinic vyplývá, že jsou obě vinice významným zdrojem rostlin a živočichů. Tato biodiverzita je vázána na nelesní biotopy v přírodně cenném území Národního parku Podyjí a je potřeba ji věnovat zvýšenou pozornost.
|
host ::
RSS.