|
|
Vztah mezi průběhem dojení a dojivostí a zdravotním stavem mléčné žlázy
SEZIMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi průběhem dojení a pořadím dojení během dne, dojivostí, fází laktace, plemennou příslušností krav a změnami průběhu dojení a dalších sledovaných ukazatelů u krav s mastitidou. Literární přehled pojednává o aktuálních trendech, které se týkají procesu dojení, průtoku mléka, monitoringu parametrů dojení, manažerských softwarů a faktorů, které ovlivňují celý průběh dojení. V přehledu, který je zaměřen především na zánět mléčné žlázy a rizikové faktory s ním spojené, jsou také uvedena různá onemocnění vemene. U dvou chovů byla shromažďována data z každého dojení a poté se hodnotil vliv jednotlivých třídících kritérií na sledované ukazatele dojení. Jednalo se o pořadí dojení, počet dní v laktaci v den dojení, nádoj mléka, průměrný průtok mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení), podíl nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje, maximální a průměrná vodivost a teplota mléka, průměrný a maximální průtok mléka, celková doba dojení a doba dojení při průtoku mléka pod 1 l/min. Následně byly do-počteny údaje u DIM, nádoje mléka, průměrného průtoku mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení) a podílu nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje podle x - s, x - s až x + s a x + s. Zároveň byl vypočten rozdíl mezi hodnota-mi maximální a průměrné vodivosti a rozdíly mezi hodnotami průtoků mléka ve druhých 30 s dojení a ve druhých 15 s od začátku dojení. Z výsledků bylo zjištěno, že krávy holštýnského plemene ve srovnání s dojnicemi českého strakatého skotu mají vyšší průměrný nádoj mléka, vyšší průměrný průtok mléka a kratší celková doba do-jení. Také nádoj mléka při ranním dojení není vždy vyšší než při odpoledním. Průměrný průtok mléka byl nejvyšší od 61. do 120. dne laktace. V případě nadměrného průtoku byla vyšší hodnota celkového nádoje mléka, nádoje mléka v prvních 2 min. dojení a jeho podílu z celkového nádoje. U dojení s bimodálním tokem byl zjištěn vyšší průtok mléka v prvních a druhých 15 s dojení a také vyšší max. průtok dojení, tudíž i nižší průtok ve druhých 30 s dojení. Zajímavé zjištění bylo u vodivosti mléka, jelikož v den mastitidy, kdy by měla být vodivost nejvyšší, se naopak snižovala. Podle některých autorů by se vodivost mléka měla vždy zvyšovat společně s teplotou vzorku mléka, toto tvrzení nebylo z výsledků potvrzeno.
|
|
|
Obsah jodu v moči a mléce krav v období puerperia
HOLÍKOVÁ, Michaela
Diplomová práce v teoretické části informuje o důležitosti jodu pro lidi, dojnice i telata, dále o jeho výskytu v prostředí České republiky, o projevech nedostatku či nadbytku jodu a zdrojích jodu pro dojnice. Také uvádí faktory ovlivňující obsah jodu v mléce a seznamuje s poporodním obdobím. Praktická část se věnuje vyhodnocení obsahu jodu v mléce a moči dojnic v období puerperia, tedy do 25. dne po porodu, dále vyhodnocení vzájemné souvislosti mezi obsahem jodu v mléce a moči dojnic, nádojem a dnem laktace.
|
|
|
Vliv objemného krmiva na mléčnou produkci vysokoužitkových dojnic
HOMOLKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývala vztahem mléčné užitkovosti a objemných krmiv krmné dávky vysokoužitkových dojnic. Cílem práce byla analýza změn mléčné užitkovosti a hladin vybraných mléčných složek v závislosti na změnách v zastoupení jednotlivých objemných krmiv v krmné dávce ve sledovaném podniku VOD Velký Bor. Teoretická část je věnována problematice výživy dojnic, kde jsou v jednotlivých kapitolách rozebrány jednotlivé prvky krmné dávky společně s faktory působícími na celkovou efektivnost výživy. Závěr první kapitoly je věnován technice krmení a samostatné krmné dávce kde jsou rozebrány možné způsoby podání krmiva dojnicím. Druhá kapitola byla věnována samostatným krmivům, ve které je popsané rozdělení jednotlivých krmiv, způsoby zpracování a metody používané na zhodnocení schopnosti krmiv uspokojit nutriční požadavky zvířat. V praktické části byly analyzovány výsledky, z vybraného podniku, obsahující průměrnou mléčnou užitkovost s mléčnými složkami u jednotlivých let a vyhodnocován vztah jejich hodnot v závislosti s proběhlými změnami v krmné dávce. Mezi sledované složky patřil obsah mléčného tuku, obsah bílkovin a laktózy mléka. Ve sledovaném období byla nejčastějším důvodem odchylek změna zastoupení slámy v krmné dávce, což ovlivnilo dojivost. Například v roce 2022 rozdíl mezi průměrnou a nejnižší hodnotou dojivosti činil 1,95 l/ks/den. U změny hladiny složek bylo významné obrácení poměru zastoupení siláže ze zavadlého jetele a kukuřice v krmné dávce v roce 2021. Tato změna se projevila hlavně na obsahu bílkovin, kdy z průměrného množství 3,99 g.kg-1 klesla hladina na 3,47 g.kg-1. V závěru práce je také doporučení, pro praxi v problematice složení krmné dávky, vedoucího k mléčné užitkovosti a složení mléka, dosahujícího parametrů pro náležité zpeněžení v mléčném průmyslu.
|
|
|
Využití infračervené termografie v managementu zdraví dojnic
BERÁNKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá využitím infračervené termografie v managementu zdraví dojnic. V rešeršní části se práce zaměřuje na fyziologii mléčné žlázy, termoregulaci a zvládání tepelného stresu. Dále nastíní problematiku nejčastějších onemocnění skotu s hlavním zaměřením na mastitidu. Druhá část pojednává o infračervené termografii. Rozebírá její význam a uplatnění v provozu. Následující kapitoly se zabývají termografickými kamerami, termogramem a charakteristikou měření živých objektů. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na robotické systémy a jejich využití v chovu dojnic. Praktická část se zabývá využitím termokamer pro rozpoznávání mastitid u dojnic. Do experimentu bylo v průměru zařazeno 800 dojnic a sledované údaje byly shromažďovány od května roku 2023 do března roku 2024. K vyhodnocení dat byly vybrány termogramy vemen od dojnic s nejvyšším a nejnižším počtem somatických buněk, a ty byly mezi sebou porovnávány a statisticky vyhodnoceny. Z výsledků pokusu se ukázalo, že v případě kamery FLIR E96 s lepším rozlišením byla kumulativní úspěšnost větší, a to 71,43 %, což lze považovat za statisticky významné. Cohenovo Kappa má hodnotu 0,407, což poukazuje na dobrou shodu. V případě kamery E6 byla kumulativní úspěšnost vyhodnocení 57,43 %. Cohenovo Kappa má hodnotu 0,132, což poukazuje na velmi malou shodu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka
Caletková, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka. Cílem bylo potvrdit či vyvrátit tvrzení, že když má dojnice vyšší četnost návštěvnost u žlabu, měla by mít vyšší denní produkci mléka. Pozorování dojnic probíhalo v podniku ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích, konkrétně ve středisku VKK Rybníček u 592 dojnic. Pro pozorování byly vybrány dojnice na první laktaci. Pozorování dojnic probíhalo během roku 2021 (jaro, léto a podzim) a 2022 (zima). Každé pozorování během roku obsahovalo 12 pozorování. Dojnice, které byly pozorovány u žlabu, byly zapsány do tabulky a následně byla dohledána jejich mléčná užitkovost, byla také zapsána průměrná denní teplota. Z výsledků vyplývá, že dojnice, u kterých byla zaznamenána vyšší četnost návštěv, konkrétně třikrát a čtyřikrát u žlabu, měly vyšší nádoje.
|
|
|
Porovnání ekonomiky výroby mléka českého strakatého skotu na dvou farmách
Smolíková, Petra
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním ekonomiky výroby mléka českého strakaté skotu na dvou farmách. Vyhodnocení probíhalo na základě tříletých dat z daných podniků. Výsledky ukazují, že v chovech je rozdílnost v mléčné užitkovosti a nákladech, které vedou k rozdílnosti zisků. Data byla zpracována pomocí tabulek a grafů, které blíže specifikují ekonomiku krmného dne, výroby mléka, obratu jedné dojnice. Poslední část práce poukazuje na průměrné procentuální rozdělení nákladů výroby podniků. Celkové náklady na krmný den, litr mléka a dojnici tvořila částka v podnicích od 7, 82 Kč do 76 585, 11 Kč v závislosti na sledovaném faktoru a podniku. Hlavní procenta nákladů tvořily výdaje za krmivo a stelivo v průměru 53, 78 %, dále pracovní výlohy 14, 05 % a odpisy krav 13, 22 %. Velikosti podniků byla od 378 do 520 kusů krav, kdy dojivost ve sledovaných letech dosahovala denního nádoje 16, 58 až 24, 32 litrů mléka na dojnici. V závěru jsou formulovány zjištěné výsledky a doporučení pro zlepšení ziskovosti farem.
|
|
|
Faktory ovlivňující welfare dojnic
Zavoralová, Lenka
Bakalářská práce je zpracována na téma faktory ovlivňující welfare dojnic. Jejím cílem bylo zpracovat literární rešerši zaměřenou na etologii dojnic, welfare a na samotné faktory ovlivňující welfare dojnic. V rámci praktické části závěrečné práce byly sledovány dvě stáje jednoho podniku. Všechny údaje k praktické části byly získány v Zemědělském podniku Zderaz. Podnik se zabývá chovem českého strakatého skotu. Ve stájích bylo zaznamenáno chování krav v klidovém období, ale i v době s výskytem rušivých elementů, kdy byla zaznamenána zvýšená aktivita dojnic. Pozorování probíhalo ve staré a nové stáji za účelem porovnání konkrétních stájí. Následným zpracováním výsledků byl zjištěn vyšší počet ležících dojnic v nové stáji v průběhu dne. Sledována byla i doba navyknutí krav na novou paralelní dojírnu. Po uplynutí pěti dní dojnice chodily do dojírny relativně samy. V poslední řadě byly sledovány mastitidy krav. Nejvyšší počet mastitid byl pozorován v létě červenec, srpen 2022.
|
host ::
RSS.