|
| |
|
| |
|
|
Analýza společenstva makrozoobentosu v tocích s nepůvodními druhy ryb a korýšů
LORENC, Ondřej
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a správně determinovat jednotlivé druhy bentických organismů, které se nacházely v odebraných vzorcích z Jílovského (LJ) a Lučního (LL) potoka, které jsou přítoky řeky Labe. Odběry vzorků byly provedeny během dvou let (2018 a 2019). Z každého potoka bylo v každém roce odebráno 12 vzorků z horních i dolních úseků těchto toků, a to z tůní (P) i proudných částí (R). Na základě zjištěných informací pak byly vyhodnoceny různé ukazatele společenstva makrozoobentosu, konkrétně Sorensonův index podobnosti, Shannon-Wienerův index diversity a saprobní index. Dominující skupinou během obou let byla u většiny vzorků Diptera, jejichž početnost se pohybovala v rozmezí 826-4228 ind. m-2 pro jednotlivé úseky. Jejich početnost byla překonána pouze ve dvou případech z osmi. Poprvé v roce 2018 v úseku LJ1, kde se nacházelo velké množství roupic (Enchytraeus sp.), přesně 49942 ind. m-2 a podruhé také v roce 2018, v úseku LL2. Podobnost podle Sorensonova indexu byla pří porovnávání horních úseků s dolními zjištěna pouze jednou v roce 2018 na Jílovském potoce (70,97 %). Diversita byla převážně nízká, s výjimkou úseku LL2 roku 2019 kde byla zjištěna střední diversita. Saprobní index dosahoval vyšších hodnot v dolních úsecích než v horních, a to u obou potoků. Nejvýše dosáhl hodnoty 3,85 (polysaprobita) v dolním úseku Lučního potoka v roce 2018. Nejnižší hodnota saprobního indexu byla 1,9, které bylo dosaženo v horním úseku Lučního potoka v roce 2019.Diversita i saprobita vypovídá o nepřirozeném stavu bentosu v toku, a to zejména v úsecích blíže u soutoku s řekou Labe. Společenstvo makrozoobentosu je v těchto částech obou toků silně ovlivněno antropogenní činností. Ve vzorcích z obou potoků byl objeven jeden nepůvodní zástupce makrozoobentosu - písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum). Z hlediska stavu společenstev makrozoobentosu na Jílovském a Lučním potoce vyplývá, že hlavní problematikou těchto toků je organické zatížení, způsobené lidskou aktivitou.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Aktivita a výskyt metanotrofních bakterií v povrchových vodách řeky Labe
MATOUŠŮ, Anna
Během této doktorské práce byl na podélném transektu významné evropské řeky Labe studován význam metan-oxidujících bakterií (metanotrofů) a jejich ekologické nároky. Před zahájením terénních doběrů však bylo nezbytné upravit metodické postupy pro přesné měření oxidace metanu v tak proměnlivém vodním prostředím, jakým je řeka. Na základě laboratorních pokusů i terénních měření tak bylo stanoveno či upřesněno několik klíčových metodických doporučení pro plánování měření rychlosti oxidace metanu v neznámém prostředí. V souladu s variabilitou říčních habitatů byla zjištěna i značná variabilita v naměřených datech koncentrace metanu a jeho bakteriální oxidace. Pravděpodobně jedny z nejdůležitějších informací, získaných během mnoha terénních odběrových kampaní, spočívají v tom, že místa s nejvyší koncentrací metanu obvykle vykazovala velmi nízkou aktivitu metanotrofních bakterií (z čehož plynou i vyšší emise metanu). Jedná se převážně o člověkem do značné míry modifikované úseky řeky, jako jsou zdymadla, jezy, přístavy a kanály. Naopak volně tekoucí části řeky, kde byly pro lepší splavnost vybudovány pouze tzv. výhony, vykazovaly koncentraci metanu na nízké úrovni a to po celé délce takto upraveného toku. Výhony by tak mohly představovat efektivnější a "přírodě blízké" řešení pro splavnění řek.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
HPLC-MS stanovení biologicky aktivních látek v Labi
Ďuráčová, Miloslava ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Miloslava Ďuráčová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: HPLC-MS stanovení biologicky aktivních látek v Labi Biologicky aktivní látky vstupují do životního prostředí různými cestami. Ve formě pesticidů, kosmetických přípravků a v neposlední řadě jako léčiva a jejich metabolity. Tyto sloučeniny se klasifikují jako nově vznikající kontaminanty. Se zvyšující se spotřebou biologicky aktivních látek stoupá jejich koncentrace v prostředí. Je nutné sledovat jejich vliv na jednotlivé složky ekosystému a sledovat jejich koncentrační hladiny. Tato práce byla vypracována ve spolupráci se státním podnikem Povodí Labe. V experimentální části je popsána nově vyvinutá metoda, aplikovaná na stanovení vybraných biologicky aktivních látek systémem UPLC-MS/MS ve vzorcích povrchových vod. Tato metoda byla zařazena do rutinního provozu laboratoře. Z celkového počtu 19 sloučenin se u 10 z nich pohybovaly koncentrace nad limity detekce. Biologicky aktivní látky nalezené v nejvyšších koncentracích acetaminofen (559 ng/l, Králický potok), gabapentin (457 ng/l Labe LB Schmilka), kotinin (139 ng/l, Králický potok). Klíčová slova: HPLC-MS analýza, Labe,...
|
|
| |
|
|
Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe
Švanyga, J. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
V pozdím létě v roce 2007 byla provedena ichtyologická studie na české části řeky Labe. Jednalo se o vzorkování plůdkového společenstva na celkem 177 km dlouhém úseku mezi obcí Verdek a městem Brandýs nad Labem. Vzorkováno bylo 36 lokalit tří různých typů biotopů (9 slepých ramen, 13 přirozených úseků včetně pláží a 14 kanalizovaných úseků). Celkem bylo získáno 4521 ks 0+ juvenilních ryb z 26 druhů. Mezi jednotlivými typy prostředí byly nalezeny signifikantní rozdíly v druhové diverzitě a abundanci. Druhově nejbohatší a nejvíce diverzifikovaná společenstva byla nalezena v přirozených a plážových úsecích. Naopak nejchudší byla společenstva plůdku v kanalizovaných částech toku (zjm. pak kolem Hradce Králové). Hodnoty abundance vykazovaly vysokou rozkolísanost. Obecně lze říci, že jak diverzita tak abundance se v podélném profilu výrazně měnily. Z dalších ekologických parametrů byly vyhodnoceny také dominance, frekvence, reprodukční a ekologické skupiny a faunistická podobnost.
|
host ::
RSS.