|
|
Hodnocení rybářského využití koupacích vod v povodí řeky Moravy s ohledem na možné interakce s vývojem kvality vody
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel
S použitím dostupných údajů o rybářském managementu na celkem 24 koupacích vodách v povodí řeky Moravy bylo provedeno vyhodnocení jeho možného vztahu ke kvalitě vody pro koupání, prezentované na webových stránkách krajských hygienických stanic. Na lokalitách, které jsou rybářskými revíry, je patrný vztah mezi podílem dravých ryb vyjádřeným v biomase vysazovaných i ulovených ryb (F/C index) a zařazením příslušné lokality do jedné z pěti kategorií vhodnosti vody ke koupání (od vody vhodné ke koupání až po vodu ke koupání nebezpečnou). Průměrné hodnoty F/C indexu v úlovcích, jakožto nejvhodnějším kritériu, činily 17,8 pro vody vhodné ke koupání a 21,5 pro vody vhodné ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Je tedy zřejmé, že kvalita vody s ohledem na její vhodnost ke koupání reflektuje v jistém rozsahu základní charakteristiku rybářského managementu, vyjádřenou zastoupením dravých ryb. V produkčních rybnících, zařazených mezi koupací vody není tento trend tak zjevný.
|
|
|
Eroze zemědělské půdy a její význam pro zanášení a eutrofizaci nádrží v České republice
Krása, J. ; Jáchymová, B. ; Bauer, M. ; Dostál, T. ; Rosendorf, P. ; Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Bečička, M.
V 58 povodích významných nádrží v ČR (s celkovou plochou cca 31 500 km2) bylo modelováno množství splavenin a erozního fosforu dlouhodobě vstupující do vodních toků a nádrží ze zemědělské půdy. Retence splavenin ve všech dílčích nádržích povodí byla posouzena na základě teoretické doby zdržení. Pro téměř deset tisíc menších nádrží byly objemy a průtoky dopočteny na základě analýz map a odvozeného specifického odtoku. Prostorová podrobnost řešení umožnila odhadnout význam konkrétních pozemků pro zanášení toků a sestavit mapy ročního zatížení jednotlivých úseků toků splaveninami. Byl odhadnut bilanční podíl rozpuštěného erozního fosforu v kontextu s ostatními zdroji. Vysoké procento menších nádrží je sedimentem již zcela neúnosně zatíženo, pro řadu větších nádrží představuje sediment problém z hlediska bilance živin. Např. na území vltavské kaskády k profilu VN Slapy (12 965 km2) činí celkový erozní smyv 2,34 mil. tun ročně. Do toků zde vstupuje celkem 626 tis. tun a v nádržích vltavské kaskády se ročně ukládá 615 500 tun.
|
|
| |
|
|
Nakládání se sedimentem z vodních nádrží, možnosti rozdružení a dalšího využití sedimentu
Vrzák, J. ; Knotek, J. ; Borovec, Jakub ; Dadejík, M. ; Krist, P.
Tento článek je zaměřen na seznámení odborné veřejnosti, především pak provozovatelů vodních děl, s novými postupy při nakládání se sedimentem z vodních nádrží – identifikace, lokalizace, těžba, přetvoření, možnosti rozdružení a případně následného využití. Prezentované postupy si kladou za cíl nalézt ekonomicky uchopitelné řešení především u nádrží postižených zhoršenou kvalitou vody. V letech 2012 – 2014 probíhal výzkumný projekt „VVIF Výzkum rozdružovacích procesů přehradních sedimentů“. Jedním z cílů projektu bylo nalezení vhodných postupů pro lokalizaci přehradního sedimentu, odběr vzorků a poznání jeho materiálového složení, což je nezbytným předpokladem pro zvolení ekologicky šetrných a ekonomicky efektivních procesů a postupů od přípravy po realizaci záměru. Dalším ze základních výstupů spočíval v návrhu a odzkoušení rozdružovacích procesů sedimentu na dílčí složky s možností jejich opětovného využití, případně i přetvoření sedimentu v nádrži či mimo nádrž.
|
|
|
Co umíme říct o sedimentech, aneb hodnocení sedimentů v nádržích ve vztahu k eutrofizaci
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Hubáček, Tomáš
Tento příspěvek se zabývá detailním hodnocením sedimentů a jejich případného vlivu na eutrofizaci nádrží. K tomuto účelu slouží dvě představené metody: i) frakcionace k charakterizaci částic sedimentu a ii) metoda použití gelových minipeeperů k analýze pórové vody v sedimentu. Interpretací získaných dat a jejich kombinací dokážeme určit potenciál uvolňování P ze sedimentů do vody nad ním. Na příkladech je pro tyto účely ukázána nutnost stanovit nejenom množství celkového P v sedimentu, ale zejména: i) jeho koncentrace v různých formách, ii) koncentrace hlavních vazebných partnerů – (hydr)oxidů Fe a Al, iii) aktuální koncentrace rozpuštěného P a Fe v pórové vodě, iv) koncentrace iontů ovlivňující redukční podmínky (NO3-), jak ve vodě nad sedimentem, tak pak zejména v pórové vodě.
|
|
| |
host ::
RSS.