|
|
Ekologie společenstev parazitů plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus L.)
Dávidová, M. ; Jurajda, Pavel ; Gelnar, M.
V letech 2000-2001 probíhal na dolním toku řeky Moravy výzkum parazitofauny plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Na 19 vyšetřených jedincích bylo nalezeno 27 druhů vícebuněčných parazitů náležících do 6 taxonomických skupin. Druhově nejbohatší skupinou cizopasníků byla třída Monogenea se 14 a třída Digenea se 7 druhy. Přítomnost parazitů byla zaznamenána u ryb velikosti 30 mm, přičemž minimální velikost vyšetřených ryb ve vzorku byla 29 mm. Nejdříve byl plůdek jelce tlouště kolonizován ektoparazity kůže a ploutví. Byla zjištěna signifikantně pozitivní závislost mezi délkou ryby a počtem jedinců parazitů na rybě.
|
|
|
Vliv postodiplostomózy na plůdek kaprovitých ryb
Ondračková, Markéta ; Dyková, Iva ; Gelnar, M. ; Jurajda, Pavel
Na lokalitě Čapí Hnízdo bylo během odlovů v letech 1998, 1999 a 2001 zaznamenáno 16 druhů juvenilních kaprovitých ryb. Metacerkariemi motolice Posthodiplostomum cuticola bylo napadeno 12 druhů. Plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, hořavka duhová a karas stříbřitý byly postodiplostomózou postiženy ve všech sledovaných letech. U šesti druhů juvenilních ryb byl sledován patogenní vliv metacerkarií. Společným znakem poškození tkání hostitele byl úbytek svaloviny, na němž se podílela atrofie, nekróza a zánětlivá reakce hostitele. S vývojem a růstem cyst metacerkarií souvisel vznik granulační tkáně, vyzrávání v pojivovou tkáň a vytvoření vazivového obalu. Stěna cysty byla bohatě prostoupena pigmentem, pigmentace se účastnily melanofory a iridofory. Z vyšetřeného materiálu lze soudit, že i při masivních invazích může plůdek ryb přežívat dost dlouho na to, aby se metacerkárie dostatečně vyvinuly a životní cyklus P. cuticola nebyl přerušen. Perspektivy dalšího vývoje plůdku ryb ale nejsou příliš nadějné.
|
|
| |
|
|
Druhová determinace násad síhů
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Kubišta, O. ; Melichar, M. ; Špinar, M.
Na základě výsledků reprodukční biologie, rané ontogeneze a morfometrie síha marény (Coregonus maraena), síha peledi (C. peled) a jejich recipročních hybridů je od roku 1970 do současnosti podána charakteristika vývoje umělé reprodukce a změn morfometrických parametrů parentálních druhů v důsledku umělé hybridizace. Na příkladu populací obou akvakulturních druhů síhů současně chovaných v oblasti Českomoravské vrchoviny jsou uvedeny determinační charakteristiky jiker, volných embryí (eleuterembryí) a juvenilních jedinců. Za nejdůležitější determinační znaky jsou považovány: velikost jiker, počet myotomů, velikost embryí v době vylíhnutí, počet žaberních tyčinek, postavení úst, výška těla, počet paprsků a velikost řitní ploutve. Současné populace síha marény se morfometricky významně neliší od stavu před rokem 1970, populace síha peledi se liší od stavu po introdukci (1970).
|
host ::
RSS.