|
Změna z pohledu diskurzivní analýzy
Zábrodská, Kateřina ; Snopek, M. ; Sedláček, L. ; Chmelařová, H. ; Kobes, T.
Diskurzivní analýza označuje relativně novou oblast sociálně vědecké teorie a výzkumu zaměřující se na konstitutivní důsledky diskurzů a diskurzivní praktik, v psychologii především ve vztahu k reprodukci subjektivity. Předkládaný text představuje možnosti uplatnění diskurzivní analýzy při studiu různých aspektů vztahu mezi diskurzem a změnou, a to s důrazem na perspektivu longitudinální, ontogenetickou a sociální. Příspěvek je společným dílem autorů a autorek věnujících se Foucaultovské diskurzivní analýze a kritické diskurzivní analýze, jejichž výzkumy z oblasti genderových vztahů (genderová subjektivita, asexualita, otcovství) a etnicity (významová profilace pojmu Rom) nastiňují odlišné, přesto však kompatibilní a vzájemně se doplňující konceptualizace změny.
|
|
Psychologický projekt nenáboženské spirituality: spiritualita frčí
Říčan, Pavel
Původně teologický pojem spirituality byl pod vlivem humanistické a transpersonální psychologie sekularizován a zahrnuje v této nové, dosud neustálené a značně „ fuzzy“ podobě řadu prožitků, představ, motivů a vlastností převzatých z duchovní tradice Západu, zčásti také Orientu. Jde o posvátno, přesažnou orientaci, nejvyšší hodnoty (zejména lásku, pravdu a krásu), smysl života, vrcholné prožitky, odpovědnost, svědomí atd. Generace duchovních hledačů z šedesátých let minulého století stavěla spiritualitu do protikladu k „ náboženství“ , chápanému jako upadlé, ustrnulé, reakční instituce s formálním provozem, mocenskými nároky atd. Důraz byl kladen na tzv. nenáboženskou spiritualitu. Od té doby církve v USA obnovily svůj vliv a prosazuje se – i v psychologii – sblížení pojmu spirituality s pojmem křesťanské zbožnosti. V naší situaci, kde církve jako celek nadále slábnou a odnáboženštění dostoupilo vrcholu, se zdá vysoce smysluplné zkoumat, kultivovat a podporovat spiritualitu v tom smyslu, jak ji formulovali hledači šedesátých let, bez ohledu na to, zda se projevuje v církvích nebo mimo ně.
|
|
Sociální kognice po jedenácti letech
Heller, Daniel
Autor se zabývá vývojem v oblasti sociální kognice v posledních jedenácti letech na příkladu monografie M. Augoustinos a I. Walkera věnované sociální kognici, která byla poprvé publikována v roce 1995 a pokusila se integrovat evropské a americké sociálněkognitivní přístupy. V roce 2006 vydali tito dva autoři společně s třetí spoluautorkou Ngaire Donaghue přepracovanou monografii pod stejným názvem. V příspěvku jsou porovnány tyto dvě publikace, které významně ovlivnily výzkum i výuku v oblasti sociální kognice a na příkladech nejdůležitějších témat sociální kognice (např. sociální schémata, sociální reprezentace, sociální identita, atribuce, stereotypy) je charakterizován vývoj této důležité oblasti psychologie.
|
|
Rodové stereotypy napříč generacemi
Hřebíčková, Martina
Cílem výzkumu bylo ověřit, zda spolu korespondují rodové stereotypy v různých vývojových obdobích. Rodové stereotypy byly posuzovány v rámci charakteristik obsažených v 5faktorovém modelu osobnosti. Úkolem respondentů bylo posoudit typického chlapce/muže a typickou dívku/ženu ve 3 vývojových obdobích (dospívání, dospělost, stáří). Rodové stereotypy osobnostních vlastností byly zjišťovány na základě české verze The National Character Survey (NCS), v němž každá ze 30 bipolárních škál koresponduje s 30 subškálami NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Napříč vývojovými obdobími ve dvou skupinách posuzovatelů jsou dívky/ ženy posuzovány jako otevřenější prožívat emoce, poddajnější, skromnější, jemnocitnější, pořádkumilovnější a zodpovědnější ve srovnání s chlapci/muži. Chlapci/muži ve 3 vývojových obdobích byli posuzováni oběma skupinami respondentů jako méně odolní odolávat pokušení, ve srovnání s dívkami/ženami. Z porovnání profilů rodových stereotypů 30 dílčích vlastností osobnosti vyplývá, že percepce rodových stereotypů je konzistentní v různých vývojových obdobích i mezi posuzovateli různého věku.
|