|
|
Za dějiny výstav. Retroperspektiva, archiv a migrace forem
Císař, Karel
O rozšíření pole zkoumání dějin umění svědčí změna oponentů, které si zvolila Rosalind Kraussová v průlomové stati 'A View of Modernism' z roku 1972 a v knize Under Blue Cup, kterou vydala v loňském roce. Zatímco v 70. letech tímto protivníkem nebyl nikdo jiný než kritik Clement Greenberg, o 40 let později se jím stala kurátorka přehlídky documenta X Catherine Davidové. Skutečnost, že si Kraussová k tomuto útoku zvolila Davidovou, není nijak náhodná. Kurátorka totiž výstavu documenta X (1997) pojala jako kinematografickou sekvenci děl, která polemizuje s 'bílou krychlí' tradičního muzea a politikou identity, které Kraussová ve své poslední knize obhajuje. Významnější je samotný fakt, že se vůbec poprvé rozhodla vyhranit vůči kurátorce, a ne jinému kritikovi či historikovi umění. Svědčí to o proměně výtvarného umění, na níž se sama Kraussová v 70. letech významně podílela. S tím, jak se umělecké dílo rozešlo se specifičností svých výrazových prostředků, a začalo se otevírat vnějším institucionálním podmínkám, došlo k oslabení významu uměleckého díla a naopak k posílení instalace a výstavy jako celku. I proto jsou dějiny současného umění stále častěji pojímány nikoli jako dějiny stylů či individuálních děl, nýbrž jako dějiny výstav.
|
host ::
RSS.