Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sókratés jako nový paideutický ideál: Jak číst dialog "Hippias Menší"
Hobza, Pavel
Platónovy rané dialogy nejsou teoretickými pojednáními, nýbrž jejich cíl byl především praktický, totiž působit v tehdejším výchovném (paideutickém) systému. Protože Achilles a Odysseus, o nichž Sókratés rozmlouvá, představovaly výrazné paideutické vzory, cílem dialogu je ukázat Sókrata na symbolické rovině coby nový paideutický vzor.
Hektór a Odysseus v dialogu Hippias Minor
Boháček, Kryštof
Platón odhaluje slabiny v nauce sofisty Hippii z Élidy, zejména nesoudržnost jeho řemeslných znalostí. Sókratés zde plní roli filosofické destrukce, která ovšem obsahuje i sofistické rysy. Smyslem jeho argumentace je ukázat, že pro filosofii nestačí být vědcem: filosof musí být vynikající inspirovaný řečník, ne pouhý expert ve speciálním oboru.
Polytropos Odysseus, polytropóteros Hippias, polytropótatos Sókratés
Chvatík, Ivan
Studie chce pochopit smysl dialogu výhradně z jeho textu samého, bez pomoci jiných dialogů či "nepsané nauky". Sokratés poráží Hippiu v diskusi nikoli svou převahou v pozitivním vědění, nýbrž svou rozumností. Implicitně čtenáři ukazuje, že je chybou se domnívat, že charakterová zdatnost by byla záležitostí pozitivního vědění. Lidská rozumnost je víc než vědění, teprve na jejím základě je vědění vůbec možné a jedině ona nám umožňuje užívat vědění k dobru či ke zlu. Co nás činí lidmi, není vědění, nýbrž rozumnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.