Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské z Charvátské Nové Vsi
Vlach, Marek
V roce 2006 bylo v rámci testovací fáze projektu prediktivního modelování (Ústav archeologie a muzeologie FF MU) zjištěny stopy germánských aktivit v blízkosti již dříve objeveného římského krátkodobého tábora v Charvátské Nové Vsi. Zároveň byly zpřesněny polohové informace o táboře prostřednictvím pedologických sondáží, které poskytly podklad pro sestavení jednoduchého profilu příkopu tábora.
Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje
Tejral, Jaroslav
Studie zkoumá změny sídlištních struktur v průběhu prvních čtyř století n. l. Diskontinuitu sídlišť vysvětluje jako archeologický odraz jejich postupného zanikání, které se pokouší zasadit do širšího historického kontextu od období markomannských válek až do počátku doby stěhování národů.
Horizont nálezů z období markomanských válek na příkladu terry sigillaty z Hradiska u Mušova
Klanicová, Soňa
Článek pojednává o zpracování terry sigillaty nalezené na lokalitě Hradisko u Mušova do roku 2006. Nejpočetnější jsou výrobky ze střední Gallie (59,1 %), v menší míře se vyskytuje terra sigillata z nejstarší fáze výroby hrnčířské dílny v Rheinzabernu (11,4 %). Většina středogalských výrobků byla vyrobena po roce 150/160 n.l., podstatný pro datování lokality Hradisko u Mušova je přítomnost mistra Cerialise II (Rheinzabern), jehož výrobky se začínají vyskytovat až po roce 175 n.l.
Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994-2007
Komoróczy, Balázs
Studie je věnována rozboru archeologických struktur, nalezených na lokalitě Hradisko u Mušova. Detailní rozbory opevnění a vnitřní zástavby a jejich komparace s archeologickými strukturami z území římských provincií jsou doprovázeny shrnutím nejdůležitějších datujících historických a archeologických pramenů. Výpověď objektů vnitřní zástavby Mušova, ale i fortifikačního zařízení a nálezového souboru, ukazuje, že se zde nacházelo nejvýznamnější římské zařízení v době markomanských válek v barbariku. Nebyl koncipován jako klasický tábor pro ubytování velkých vojenských kontingentů. Toto praesidium poskytovalo dostatečně chráněný prostor mj. pro veškeré potřebné řemeslné aktivity, pro uskladnění a distribuci zásobování, pro koordinaci v širokém okolí operujících vojenských jednotek a pro ubytování mimořádně významných návštěvníků.
Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007)
Droberjar, E. ; Komoróczy, Balázs ; Vachůtová, D.
Kniha je věnována různým aspektům vědeckého výzkumu problematiky sídlišť a sídlištních nálezů z doby římské a stěhování národů na území germánských kmenů severně od středního toku Dunaje a v oblasti Przeworské kultury. Jedna z kapitol je věnována tématu římského vojenského zásahu v období markomanských válek. Svazek obsahuje výsledky výzkumu autorů z České republiky, Slovenska a Polska a přináší nové myšlenky, které na problémy nazírají z hlediska rozličných metodologických perspektiv.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.