|
| |
|
|
Vnímání prostoru: Uvedení do problematiky
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Tématika vnímání prostoru je pravděpodobně nejdůkladněji prostudovanou oblastí zrakového vnímání. V průběhu historie se opakovaně ocitala v centru zájmu malířství, filozofie, geometrie, astronomie, fyziologie a stála i u zrodu psychologie jako samostatné vědecké disciplíny. V příspěvku se pokusíme posluchače ve zkratce seznámit s hlavními okruhy problémů, které jsou studovány, používanými metodami výzkumu a některými výsledky, které vypovídají o charakteristických zkresleních člověka při percepčním zachycení prostorových konfigurací. Zmíníme se rovněž o vlastních výzkumech, které byly zaměřeny na hledání vztahu mezi jednotlivými deskriptory vizuálního/optického prostoru (velikost, vzdálenost, umístění, orientace) a na pokus o kvantifikaci parametrů optického prostoru ve vztahu k prostoru fyzikálnímu/reálnému.
|
|
|
Přístrojová technika v psychologii v letech 1870-1900
Vobořil, Dalibor
V období vědecko-technické revoluce se zaměřila pozornost společnosti na vědecký způsob získávání informací o světě a také na možnosti využití techniky při studiu konkrétních jevů. Jistá fascinace technikou se projevila i v psychologii, která v době svého osamostatnění ve velké míře používala upravené technické prostředky z jiných vědních oblastí (fyziologie, fyzika, medicína,…), postupně si však vytvářela své vlastní přístroje odpovídající již přesněji povaze konkrétního zkoumaného jevu.
|
|
|
Bylo tu, není tu: problémy s operacionalizací vědomí ve výzkumech nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Pokud chceme ve výzkumu vědomí postoupit od obecných metodologických a filozofických diskuzí ke konkrétním výzkumům, čeká nás mimořádně obtížný úkol - sladit přístupy "třetí osoby", se subjektivním fenoménem, jež se třetí osobě jeví pouze zprostředkovaně. Ve snaze podat operační definici vědomí pro účely výzkumu nevědomé percepce v současné kognitivní psychologii padlo mnoho návrhů a rovněž kritik takových pokusů. Tento příspěvek se snaží na několika experimentálních paradigmatech v této oblasti demonstrovat nepoddajnost konceptu vědomí pro přijatelnou konsenzuální operacionalizaci. Konkrétně upozorní na konsekvence vyplývající z pojetí objektivních prahů percepce, disociační paradigma, paradigma přímého/nepřímého měření a procesové disociace. Povšimne si také hlavních bodů kritiky těchto přístupů.
|
|
| |
|
|
Vnímání prostoru: uvední do problematiky
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Tématika vnímání prostoru je pravděpodobně nejdůkladněji prostudovanou oblastí zrakového vnímání.V průběhu historie seopakovaně ocitla v centru zájmu malířství, filozofie, geometrie, astronomie, fyziologie a stála i u zrodu psychologie jako samostatnévědecké disciplíny. V příspěvku se pokusíme posluchače ve zkratce seznámit s hlavními okruhy problémů, které jsou studovány, používanými metodami výzkumu a nekterými výsledky, které vypovídají o charakteristických zkresleních člověka při percepčním zachycení prostorových konfigurací.
|
|
|
Oční pohyby při získávání informací - metodologický přístup
Lukavský, Jiří
Většina informací, se kterými pracujeme, byla nejdříve získána zrakem. Je známo, že zrak není pasivní receptor, který zaznamenává vše v okolí, ale již při vnímání dochází k selekci informací. Současné metody sledování očních pohybů nám dovolují tyto procesy sledovat a odhadovat, které informace pozorovatel znal a které jej zaujaly. Příspěvek představuje možnosti využití těchto metod v kognitivní psychologii.
|
host ::
RSS.