Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Marie Gebauerová - nejen spisovatelka
Bahenská, Marie
Článek pojednává o osobnosti Marie Gebauerové, dceři významného českého jazykovědce Jana Gebauera. Patřila k prvním absolventkám českého Pedagogia (institut pro vzdělávání učitelek) a poté působila na pražských školách. Byla literárně činná, psala povídky pro děti, učebnice, je autorkou Rodinných vzpomínek a řady studií o Boženě Němcové. Hodně cestovala po celé Evropě, své zážitky si pečlivě zapisovala a publikovala v dobových časopisech, dochován je i její cestovní deník.
Umělecká tvorba - cesta k ženské emancipaci na přelomu 19. a 20. století
Vošahlíková, Pavla
Studie se zabývá možnostmi, které nabízela umělecká tvorba ženám v oblasti společenského a ekonomického uplatnění. Věnuje se také vývoji ženského vzdělání v umělecké oblasti.
Ruská kněžna M. K. Těniševová. Život a dílo v emigraci
Jančárková, Julie
Článek je věnovaný tvůrčí a kulturní činnosti kněžny Těniševové v době její emigrace v Paříži v letech 1905 – 1909. Tato ruská mecenáška v této době pořádala v Paříži, Londýně a Praze výstavy svých děl (emailu) a užitého umění, které bylo vytvořeno v jejích dílnách v Talaškinu (Rusko).
Vzdělání – jeden z předpokladů umělecké orientace a tvorby žen
Malínská, Jana
Téma, jež jsem si pro svůj příspěvek zvolila, je velice široké. Proto jsem se zaměřila na čtyři důležité oblasti vztahu vzdělání k umělecké orientaci a tvorbě žen. Především jsem se soustředila na literaturu, neboť se v ní uplatnilo a vyniklo nejvíce žen v porovnání s ostatními uměleckými obory. Dalším zastavením je salon, organizovaný českými středními společenskými vrstvami, a jeho nezastupitelná role ve vztahu vzdělání a umění. Vstup žen do veřejné sféry, zpočátku jen v oblasti charitativní a od šedesátých let 19. století díky politickému uvolnění také kulturní a vzdělávací, umožnil vznik spolků, klubů a organizací žen. V závěru příspěvku se ještě stručně zmínila o významu lidové kultury a tvorby v české společnosti a o vlivu na ni.
Studentky z Československa na Bauhausu 1919 - 1933: Výmar - Desava - Berlín
Svobodová, Markéta
Daný text, část obsáhlejší práce na téma Čeští a slovenští studenti na Bauhausu, se věnuje ženám - výtvarnicím z bývalého Československa, které na této škole modernismu studovaly v letech 1919-33 v oddělení architektury, textilu a fotografie. Studentky pocházely z prostředí českého, slovenského, německého, německo-židovského a doposud jim nebyla v uměleckohistorické literatuře věnována téměř žádná pozornost. Většina poznatků autorky vychází z rozsáhlého archivního výzkumu v českých i zahraničních archivech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.