|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srážkové úhrny a vydatné srážky v pražském Klementinu v letech 1805-2007
Střeštík, Jaroslav
V pražském Klementinu se sledují denní srážkové úhrny od roku 1805 a tato řada je do dneška nepřetržitá. U této řady, na rozdíl od řady teplotní nepozorujeme žádnou dlouhodobou změnu na způsob globálního oteplení, pouze sušší období 1850-1880 a snad slabý pokles po r. 1980. Počty dní beze srážek v jednotlivých letech neukazují žádnou dlouhodobou směnu ani periodicitu. Výskyt vydatných srážek lze popsat dvojím způsobem. Je-li vyjádřen počtem dní v roce, kdy denní úhrn srážek přesáhl 5 či 10 mm, je dlouhodobý chod výskytu vydatných srážek podobný dlouhodobému chodu ročních srážkových úhrnů. Je-li výskyt vydatných srážek vyjádřen počtem dní v roce, v nichž úhrn srážek přesáhl 1 nebo 2 procenta celkového ročního úhrnu, není pozorována žádná dlouhodobá změna ani periodicita ve výskytu vydatných srážek.
|
|
|
Průměr kmene stromu a Měsíc: podrobný rozbor periodických vztahů
Mikulecký, M. ; Střeštík, Jaroslav
Zürcher a Cantiani (Nature, 1998) referovali o "silné korelaci" mezi rytmickými změnami průměru kmene smrku na jedné straně a gravimetrickými lunisolárními slapy na straně druhé. Vztah mezi průměrem kmene D a slapovou silou G je zde testován exaktnějšími biometrickými prostředky. Celkem 75 hodinových hodnot průměrů kmene a slapového zrychlení bylo zpracování Halbergovou kosinorovou regresí a Barlettovou zkříženou "korelací". Maxima průměrů kmene se vyskytuji 0,7-2,8 hodin po maximech obráceného chodu slapů. Zkřížená "korelace" mezi D a G jako funkce posuvu vykazuje 24-hodinovou periodu s maximální odchylkou korelačního koeficientu od nuly při G zpožděném za D o 4 hodiny.
|
|
| |
|
|
Vliv geomagnetické aktivity na průběh stratosférického ohřevu
Davídkovová, Hana ; Bochníček, Josef ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Teplota zimní polární dolní stratosféry je vedle sluneční aktivity, fáze QBO a atmosférické cirkulace ovlivňována také aktivitou geomagnetickou. Ta však, na rozdíl od předchozích činitelů, teplotu této části zimní stratosféry vždy jen snižuje. Fyzikální mechanismus vysvětlující toto snížení teploty byl popsán Arnoldem a Robinsonem a v tomto příspěvku je ověřován i experimentálně. Podle výše zmíněné práce ohřev polární dolní termosféry způsobený zvýšenou geomagnetickou aktivitou, omezuje promíchávání vzdušných mas středních a vyšších šířek, což v oblasti, která v zimě není ozářená Sluncem polární dolní stratosféra), vede k rychlému poklesu teplot. Naše výsledky tuto závislost potvrzují.
|
|
|
Přírodní procesy určující teplotu Země
Oupický, Pavel
V příspěvku jsou diskutovány některé přírodní procesy regulující teplotu Země a tyto procesy jsou vysvětlovány a konfrontovány na klimatických modelech Daisyworld, Greenhouseworld a Moses. Jsou zde rovněž prezentovány výsledky měření reflektivity rostlinných porostů spektroradiometrem.
|
host ::
RSS.