|
|
Exkurzní průvodce
Kožušníková, Alena ; Konečný, Pavel ; Vašíček, Zdeněk
Vondruškův lom (v některých pramenech Wondruškův) je dávno opuštěnou lokalitou na pokrývačské břidlice, nacházející se v údolí v areálu rekreačních chat západně od obce Budišovice. Těžba v lomu začala kolem roku 1830, největšího rozmachu dosáhla na konci 19. století a před první světovou válkou, kdy pro zpracování těžené suroviny byla vybudována továrna na výrobu elektroizolačního materiálu. V menší míře byla těžba a výroba obnovená po první světové válce, ta však zanikla v roce 1940 (M. VAVRO & L. VAVRO, 2002).
Plný tet: UGN_0389254 -  DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
|
Vyhodnocení vzájemných korelačních vztahů mezi uhelnými charakteristikami a technologickými a texturními parametry koksů
Serenčíšová, J. ; Vontorová, J. ; Klika, Z. ; Kožušníková, Alena
Uhlí je porézní materiál s velikostí pórů, které jsou podle mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC) klasifikovány jako makropóry (> 50 nm v průměru), mezopóry (2 - 50 nm) a mikropóry (< 2 nm) (EVERETT 1972). Pro charakterizaci pórovitosti v pevných látkách lze využít množství experimentálních metod. Každá z metod má ovšem své meze, např. plynová adsorpce a rtuťová intruzní porozimetrie mohou poskytnout pouze informace o ''otevřené“ pórovitosti (MELNICHENKO ET AL. 2012). Pórovitost uhlí je důležitá v mnoha aspektech jeho využiti, např. při extrakci metanu z uhelných slojí, při zplyňování, spalování, zkapalňování, ale především pro výběr uhlí používaného jako suroviny pro výrobu koksů. Obecně platí, že koksovatelné uhlí je černé uhlí, které má vhodné chemicko-technologické vlastnosti.
Plný tet: UGN_0398253 - DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
| |
|
|
Nový nález K-bentonitu (tufitu) sloje 22b (080.2 OKD „tufit Ivan“) v petřkovických vrstvách ostravského souvrství (Namur A) v české části hornoslezské pánve
Martinec, Petr ; Hoch, I. ; Ščučka, Jiří
Ve svrchní části petřkovických vrstev ostravského souvrství je dosud známo celkem 6 izochronních horizontů K-bentonitů: • Horizont K-bentonitu sloje 23a (d.p. Staříč) • Horizont K-bentonitu 55. sloje (d.p. Paskov, d.p. Staříč č. 23b) • Horizont K-bentonitu sloje 23c (d.p. Staříč) (54 d.b. Paskov), Pavel, Vlasta (Ostrava) • Horizont K-bentonitu pod slojí 53 (d. p. Paskov) a 24a (d. p. Staříč) • Horizont K-bentonitu (brousek/tufit)) sloje 24b (d.p. Staříč) • Horizont K-bentonitu (hlavní ostravský brousek; 100 OKD) K uvedeným horizontům je nově přiřazen K-bentonit (tufit) z vrtu Staříč II-938/13 z hl. 7,6 m, nalezený v nadloží sloje 22b (číslování slojí Dolu Paskov, závod Staříč II) odpovídající sloji 080.2 OKD. Uvedený horizont se nachází ve svrchní části svrchních petřkovických vrstev, cca 120 metrů v podloží hlavního ostravského brousku, 65 metrů pod významným smíšeným sladkovodním a lingulovým horizontem Pavla ze sk.f.h. Nanety, 57 metrů nad významným tufogenním horizontem – uhelným tonsteinem sloje 21d.
Plný tet: UGN_0398227 - DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
|
Složení a vlastnosti organické hmoty v jílovci sladkovodního spodního cenomanu (perucké vrstvy) z úbočí Litického Chlumu v Záměli, východní Čechy
Martinec, Petr ; Sýkorová, Ivana ; Havelcová, Martina ; Trejtnarová, Hana ; Šulc, Alexandr ; Kubina, Lukáš
Cenomanské sedimenty s uhelnými slojkami nebo jílovci s dispergovanou organickou hmotou se na území České republiky krátkodobě těžily ve středních Čechách, Skutče u Turnova, Jičína, Letovic, na úbočí Litického Chlumu a dále na Sopotnicku a Libchavsku a na Moravě u Boskovic a Moravské Třebové. V případě většiny ložisek byly provedeny pouze průzkumné práce. Uhlí bylo využíváno jako příležitostná energetická surovina, popelnaté uhlí, uhelnaté jílovce a jílovce jako keramická surovina a pyritizované uhelné jílovce k výrobě kamence (HAVLENA 1964). Ve Vamberku se tato surovina používala v kamnářství (místní tradiční výrobek „vamberecká kamna“). Uhelné slojky byly na některých místech v okolí Moravské Třebové příležitostně těženy spolu s jílovci jako surovina pro výrobu šamotu (VACHTL, 1962). Ve studované oblasti, na Vrbici u Doudleb nad Orlicí, byl učiněn v minulosti pokus o těžbu slojky (MARTINEC 2009). Cenomanské sedimenty s organickou hmotou jsou zajímavým sladkovodním genetickým fenoménem a jejich studium přináší nové poznatky o sedimentaci, paleoprostředí a rostlinném materiálu ve východočeské křídě.
Plný tet: UGN_0398222 - DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
|
Uhelné tonsteiny a K-bentonity (tufity) v porubských vrstvách ostravského souvrství v české části hornoslezské pánve (namur A, arnsberg)
Martinec, Petr ; Horák, J.
Produktů synsedimentárního vulkanismu v porubských vrstvách si povšimnuli v 60tých letech při průzkumu vrty z povrchu pracovníci tehdejšího Uhelného průzkumu Ostrava (později Geologického průzkumu Ostrava, n.p. (dále jen GPO). Výsledky shrnuje ve své disertační práci TOMŠÍK (1966). Popisuje uhelné tonsteiny slojí, které se dnes označují č. 479 OKD a 495 OKD. Horniny vulkanogenního původu, argilitizované v terigenním prostředí na K-bentonity (tufity) nalezl 20 metrů pod bází „zámeckého slepence“ z oblasti Dětmarovic (410 OKD). Dále popisuje horizont z podloží mořského horizontu Gabriely (418 OKD) z oblasti Frenštátu. Paralelně byl prováděn průzkum uhelných tonsteinů - na katedře geologie a mineralogie VŠB v Ostravě J. Králíkem, který ve své habilitační práci (KRÁLÍK 1969) popisuje uhelné tonsteiny slojí 424 OKD, 452 OKD, 479 OKD a 495 OKD. Stejnými horizonty z porubských vrstev se zabývají dále práce KRÁLÍK (1972) A DOPITA & KRÁLÍK 1977. Detailně popisují výskyty uhelného tonsteinu sloje č. 495 OKD z Karvinska ŠPACHMAN & HORÁK 1989.
Plný tet: UGN_0398207 - DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
|
Porubské vrstvy, ostravské souvrství (namur A, arnsberg) v české části hornoslezské pánve
Horák, J. ; Martinec, Petr ; Hoch, I.
Již více jak 150 let jsou v české části hornoslezské pánve předmětem pozornosti porubské vrstvy. Publikované práce odrážejí tehdejší stav poznání a základním současným problémem je definování vrstevní jednotky a vymezení pozice vůdčích horizontů, jako jsou výskyty mořské fauny nebo hornin vulkanogenního původu v dokumentaci různého stáří a jejich interpretace autory. V poslední době se objevují práce, které výběrově, bez hlubších znalostí pozice a vývoje stratigraficky významných horizontů prezentují popisy vrstevních jednotek, a to včetně porubských vrstev. Poznatky o vrstevních jednotkách karbonu české části hornoslezské pánve a o jejich sedimentárním vývoji předkládá monografie DOPITY ET AL. (1997) s odkrytou mapu paleozoika (AUST ET AL. 1997). Od té doby nebyly porubské vrstvy nově souborně zpracovány.
Plný tet: UGN_0398206 - DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
host ::
RSS.