|
|
Studium plazmochemické redukce korozních vrstev na bronzi
Zemánek, Nikola ; Selucká, Alena (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá působením nízkotlakého, nízkoteplotního vodíkového plazmatu na uměle vytvořené modelové korozní vrstvy na bronzu. Pro tento účel byly vytvořeny tři sady zkorodovaných bronzových vzorků. V prvním kroku přípravy vzorků bylo nutné zbrousit postupně povrch bronzu brusným papírem zrnitosti 60, 280 a nakonec 600, čímž bylo dosaženo definované drsnosti povrchu. Za účelem charakterizace struktury a určení prvkového složení použitých vzorků bronzu byla u jednoho vzorku provedena mikroskopická analýza. Byla využita jak světelná mikroskopie, tak elektronová mikroanalýza s energiově disperzním detektorem. Připravené vzorky s definovaným povrchem byly ponechány korodovat ve třech rozdílných korozních prostředích. Vznikly tak tři různé korozní vrstvy utvářené v kyselých prostředích kyseliny chlorovodíkové, kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Struktura vrstvy a její prvkové složení byly opět zkoumány metodou elektronové mikroanalýzy. V těchto vrstvách byla dle jejich typu zjištěna rozdílná množství kyslíku, dusíku, chloru, síry, měďi, cínu a olova. Další, a zároveň hlavní částí této práce, byla plazmochemická redukce připravených zkorodovaných vzorků. Vysokofrekvenční výboj (13,56 MHz) byl buzen ve válcovém reaktoru z křemenného skla pomocí vně umístěných elektrod. Plazma bylo generováno kontinuálně i pulzně při různých výkonech generátoru. Záření emitované plazmatem během opracování vzorku bylo analyzováno pomocí optické emisní spektrometrie. Významným indikátorem průběhu redukčního procesu je množství OH radikálu vznikajícího ve výboji při reakci atomárního vodíku s korozní vrstvou. Proto byla během plazmochemického ošetření vzorků sledována časová závislost integrální intenzity OH pásu ve snímaných spektrech, čímž byl monitorován probíhající redukční děj. Rozdílný průběh těchto závislostí jasně ukazuje odlišné chování různých druhů korozních vrstev během plazmochemického ošetření. Přeměna korozní vrstvy vlivem působení plazmatu byla zkoumána opět pomocí elektronové mikroanalýzy. V práci jsou uvedeny výsledky dokumentující změny v zastoupení chemických prvků v korozní vrstvě v důsledku jejího plazmochemického opracování. Analýza složení po plazmochemickém ošetření jasně ukazuje, že došlo k úbytku kyslíku a chloru v korozní vrstvě. Dusík byl z vrstvy dokonce zcela odstraněn. Během plazmochemického ošetření došlo v určitých případech k deponování zejména cínu na stěny reaktoru. Elektronovou mikroanalýzou byl také - v určitém případě - významný pokles cínu v povrchové korozní vrstvě detekován. To ukazuje na to, že v případě bronzu je teplota plazmatu i vzorku jedním z klíčových paramatrů optimalizace procesu. Pro korozní vrstvu na bronzu tvořenou v prostředí kyseliny dusičné byly nalezeny uspokojivé podmínky plazmochemického ošetření. Plazmochemická redukce jiných korozních vrstev bude předmětem dalšího studia.
|
|
|
Studium plazmochemické redukce korozních vrstev na bronzi
Zemánek, Nikola ; Selucká, Alena (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá působením nízkotlakého, nízkoteplotního vodíkového plazmatu na uměle vytvořené modelové korozní vrstvy na bronzu. Pro tento účel byly vytvořeny tři sady zkorodovaných bronzových vzorků. V prvním kroku přípravy vzorků bylo nutné zbrousit postupně povrch bronzu brusným papírem zrnitosti 60, 280 a nakonec 600, čímž bylo dosaženo definované drsnosti povrchu. Za účelem charakterizace struktury a určení prvkového složení použitých vzorků bronzu byla u jednoho vzorku provedena mikroskopická analýza. Byla využita jak světelná mikroskopie, tak elektronová mikroanalýza s energiově disperzním detektorem. Připravené vzorky s definovaným povrchem byly ponechány korodovat ve třech rozdílných korozních prostředích. Vznikly tak tři různé korozní vrstvy utvářené v kyselých prostředích kyseliny chlorovodíkové, kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Struktura vrstvy a její prvkové složení byly opět zkoumány metodou elektronové mikroanalýzy. V těchto vrstvách byla dle jejich typu zjištěna rozdílná množství kyslíku, dusíku, chloru, síry, měďi, cínu a olova. Další, a zároveň hlavní částí této práce, byla plazmochemická redukce připravených zkorodovaných vzorků. Vysokofrekvenční výboj (13,56 MHz) byl buzen ve válcovém reaktoru z křemenného skla pomocí vně umístěných elektrod. Plazma bylo generováno kontinuálně i pulzně při různých výkonech generátoru. Záření emitované plazmatem během opracování vzorku bylo analyzováno pomocí optické emisní spektrometrie. Významným indikátorem průběhu redukčního procesu je množství OH radikálu vznikajícího ve výboji při reakci atomárního vodíku s korozní vrstvou. Proto byla během plazmochemického ošetření vzorků sledována časová závislost integrální intenzity OH pásu ve snímaných spektrech, čímž byl monitorován probíhající redukční děj. Rozdílný průběh těchto závislostí jasně ukazuje odlišné chování různých druhů korozních vrstev během plazmochemického ošetření. Přeměna korozní vrstvy vlivem působení plazmatu byla zkoumána opět pomocí elektronové mikroanalýzy. V práci jsou uvedeny výsledky dokumentující změny v zastoupení chemických prvků v korozní vrstvě v důsledku jejího plazmochemického opracování. Analýza složení po plazmochemickém ošetření jasně ukazuje, že došlo k úbytku kyslíku a chloru v korozní vrstvě. Dusík byl z vrstvy dokonce zcela odstraněn. Během plazmochemického ošetření došlo v určitých případech k deponování zejména cínu na stěny reaktoru. Elektronovou mikroanalýzou byl také - v určitém případě - významný pokles cínu v povrchové korozní vrstvě detekován. To ukazuje na to, že v případě bronzu je teplota plazmatu i vzorku jedním z klíčových paramatrů optimalizace procesu. Pro korozní vrstvu na bronzu tvořenou v prostředí kyseliny dusičné byly nalezeny uspokojivé podmínky plazmochemického ošetření. Plazmochemická redukce jiných korozních vrstev bude předmětem dalšího studia.
|
host ::
RSS.