|
|
Vyšebrodský oltář
Zbuzková, Kamila ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá Vyšebrodským oltářem - cyklem devíti christologických deskových maleb z poloviny 14. století, které byly (až do svého převozu do dnešní Národní galerie v roce 1938) uchovány v klášterní galerii ve Vyšším Brodě. Práce se nejdříve věnuje technickému popisu desek, stavu jejich zachování a provedeným restaurátorským pracím. Následuje formální popis jednotlivých desek, po kterém se práce zaměří na své hlavní téma. Tím je souhrn dosavadní literatury pojednávající o Vyšebrodském oltáři a rozebrání hlavních teorií o stěžejních otázkách spojených s tímto dílem (postavy objednavatele a autora či autorů desek, datace, místo původního určení a rekonstrukce původního uspořádání cyklu). Obecně uznávaná hypotéza mluví o uspořádání desek do čtvercového retáblu složeném ze tří řad po třech deskách. Zmíněny jsou však i další dvě teorie. Podle první byl cyklus určen a objednán Petrem I. z Rožmberka pro korunovaci Karla IV. českým králem roku 1347; desky měly být v řadě vedle sebe umístěny do katedrály Sv. Víta na Pražském hradě. Poslední prezentovaná teorie kombinuje oba předchozí názory a tvrdí, že desky byly uspořádány v jedné řadě na letneru oddělujícím chór mnichů a loď, nikoli však v chrámu sv. Víta, ale v klášterním kostele ve Vyšším Brodě. Jednotlivé teorie jsou podpořeny...
|
|
|
Vyšebrodský oltář
Zbuzková, Kamila ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá Vyšebrodským oltářem - cyklem devíti christologických deskových maleb z poloviny 14. století, které byly (až do svého převozu do dnešní Národní galerie v roce 1938) uchovány v klášterní galerii ve Vyšším Brodě. Práce se nejdříve věnuje technickému popisu desek, stavu jejich zachování a provedeným restaurátorským pracím. Následuje formální popis jednotlivých desek, po kterém se práce zaměří na své hlavní téma. Tím je souhrn dosavadní literatury pojednávající o Vyšebrodském oltáři a rozebrání hlavních teorií o stěžejních otázkách spojených s tímto dílem (postavy objednavatele a autora či autorů desek, datace, místo původního určení a rekonstrukce původního uspořádání cyklu). Obecně uznávaná hypotéza mluví o uspořádání desek do čtvercového retáblu složeném ze tří řad po třech deskách. Zmíněny jsou však i další dvě teorie. Podle první byl cyklus určen a objednán Petrem I. z Rožmberka pro korunovaci Karla IV. českým králem roku 1347; desky měly být v řadě vedle sebe umístěny do katedrály Sv. Víta na Pražském hradě. Poslední prezentovaná teorie kombinuje oba předchozí názory a tvrdí, že desky byly uspořádány v jedné řadě na letneru oddělujícím chór mnichů a loď, nikoli však v chrámu sv. Víta, ale v klášterním kostele ve Vyšším Brodě. Jednotlivé teorie jsou podpořeny...
|
host ::
RSS.