Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pharmacological perspectives and clinical benefits of SIRT1 and AMPK activators and inhibitors in inflammatory and oxidative stress in the liver
Njeka Wojnarová, Lea ; Kutinová Canová, Nikolina (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Votava, Martin (oponent)
Úvod: Choroby jater se staly jednou z hlavních příčin morbidity a mortality u lidí po celém světě. Předchozí studie s přírodní polyfenolickou sloučeninou resveratrolem, jakožto nespecifickým aktivátorem sirtuinu 1 (SIRT1, silent information regulator T) a AMP- aktivované proteinové kinázy (AMPK), prokázaly jeho hepatoprotektivní působení při akutním poškození jater. Ačkoli SIRT1 a AMPK jsou široce studovány již řadu let, další důkazy o vzájemném propojení jejich signálních drah a o tom, jak jsou ovlivněny syntetickými látkami modulujícími jejich aktivitu o malé molekule, nebyly v době zahájení naší experimentální práce předloženy. Cíle: Hlavním cílem naší studie bylo objasnění úlohy SIRT1 a AMPK v procesu hepatoprotekce na zvířecím modelu chemického poškození jaterních buněk in vivo a in vitro. Metody: Akutní hepatotoxicita byla navozena jednorázovým podáním D-galaktosaminu (GalN)/lipopolysacharidu (LPS) nebo paracetamolu (APAP) in vivo u potkanů kmene Wistar nebo in vitro na buněčných kulturách primárních hepatocytů. Současně byl aplikován resveratrol nebo další látky modulující aktivitu sirtuinu 1 nebo AMPK. Biochemické markery hepatocelulárního poškození (aminotransaminázy, celkový bilirubin), oxidačního stresu (dusitany) a lipidové peroxidace (konjugované dieny, TBARS) byly měřeny v plazmě,...
Hodnocení cytotoxických účinků vybraných akcelerantů transdermální penetrace u keratinocytů
Wojnarová, Lea ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Vávrová, Anna (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lea Wojnarová Školitel: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení cytotoxických účinků vybraných akcelerantů transdermální penetrace u keratinocytů. Jen velmi málo léčivých látek má vlastnosti umožňující samostatně procházet přes kůži a dosáhnout terapeutických koncentrací v systémové cirkulaci. Jedním ze způsobů usnadnění transdermálního podání může být použití akcelerantů transdermální penetrace. Tyto látky různými mechanismy ovlivňují a reverzibilně snižují bariérové vlastnosti kůže. Abychom tyto látky mohli využít v praxi, musí splňovat přísná kritéria; kromě účinnosti a kompatibility s léčivou látkou musí být také netoxické, nedráždivé a bez vlastního farmakologického účinku. V naší práci jsme studovali vybrané akceleranty transdermální penetrace Azone, dodekanol, DDAIP, DDAK, Transkarbam 12 a nové deriváty aminokyselin prolinu - enantiomery LP12/2 a DP12/2 a sarkosinu 12Sar2. Cílem této práce bylo stanovení cytotoxických účinků těchto akceleranů a ověření, zda došlo k aktivaci apoptózy. Tyto účinky jsme studovali na buněčné linii keratinocytů HaCaT. Pro stanovení cytotoxických vlastností akcelerantů jsme použili MTT test po 48 hodinové inkubaci s vybranými látkami a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.