|
|
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
|
|
|
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
|
|
|
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
|
|
|
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
|
host ::
RSS.