|
|
Miloš Josef Pulec a Starokatolická církev
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností doktora Miloše Josefa Pulce především v jeho vztahu ke starokatolické církvi. Pulec bude postupně čerstvě vysvěceným knězem, suspendovaným, pražským farářem, vlivným mužem v pozadí jednání synodní rady starokatolické cíle a v osmdesátých letech i správcem biskupství. Sehrál významnou roli v krizi let 1969-72, která vedla prakticky k rozpadu církve na oficiální a podzemní církev a kvůli s tím spojeným problémům i k úpadku církve jak v majetku, tak v počtu věřících. Pulec byl obviněn z blízkých kontaktů se státními úřady a zneužívání těchto kontaktů v řešení konfliktů ve správě církve. Pulec pak byl nejen duchovním, ale jeho práce zasahovala do celé řady oborů: zajímal se o historii, antropologii, pragensie a mykologii. Jeho životní odkaz je prozatím hodnocen převážně negativně: práce nemá ambici toto programově měnit, cílem práce je na místo toho popsat vliv jedince na organizaci a jeho odraz v dějinách.
|
|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
|
|
Miloš Josef Pulec a Starokatolická církev
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností doktora Miloše Josefa Pulce především v jeho vztahu ke starokatolické církvi. Pulec bude postupně čerstvě vysvěceným knězem, suspendovaným, pražským farářem, vlivným mužem v pozadí jednání synodní rady starokatolické cíle a v osmdesátých letech i správcem biskupství. Sehrál významnou roli v krizi let 1969-72, která vedla prakticky k rozpadu církve na oficiální a podzemní církev a kvůli s tím spojeným problémům i k úpadku církve jak v majetku, tak v počtu věřících. Pulec byl obviněn z blízkých kontaktů se státními úřady a zneužívání těchto kontaktů v řešení konfliktů ve správě církve. Pulec pak byl nejen duchovním, ale jeho práce zasahovala do celé řady oborů: zajímal se o historii, antropologii, pragensie a mykologii. Jeho životní odkaz je prozatím hodnocen převážně negativně: práce nemá ambici toto programově měnit, cílem práce je na místo toho popsat vliv jedince na organizaci a jeho odraz v dějinách.
|
|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
host ::
RSS.