Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
There Were First Blossoms in Bloom: Prague florilegia in the Age of Reason and Czech National Revival
Jakubcová, Alena ; Wögerbauer, Michael (oponent) ; Meise, Helga (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 IČ: 00216208 DIČ: CZ00216208 Tel.: (+420)221 619 111 http://www.ff.cuni.cz Jedná se o rigorózní práci, která je uznanou diplomovou či disertační prací. Děkujeme za pochopení.
There Were First Blossoms in Bloom: Prague florilegia in the Age of Reason and Czech National Revival
Jakubcová, Alena ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent) ; Meise, Helga (oponent)
Disertační práce se zabývá literaturou českých zemí na pozadí společenských změn. Sleduje její vývoj, který se započíná osvícenskými reformami koncem 18. století a pokračuje až do druhé fáze národního obrození v polovině století devatenáctého. Analýza vybraných textů si všímá především role německojazyčných květobraní: básnických sbírek a almanachů. Předmětem zájmu jsou tendence, které se v této publikační formě odráží: výchovná, obroditelská i zprostředkovatelská.
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
There Were First Blossoms in Bloom: Prague florilegia in the Age of Reason and Czech National Revival
Jakubcová, Alena ; Wögerbauer, Michael (oponent) ; Meise, Helga (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 IČ: 00216208 DIČ: CZ00216208 Tel.: (+420)221 619 111 http://www.ff.cuni.cz Jedná se o rigorózní práci, která je uznanou diplomovou či disertační prací. Děkujeme za pochopení.
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Wögerbauer, Michael
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné prosadit se v zastaralém systému privilegií. Po prvním neúspěšném pokusu v letech 1779-1780 se pokusil získat výsadní pozici s pojízdným tiskařským lisem, který byl autorem i historikem Josefem Dobrovským označen za Höchenbergerův vlastní vynález. Pokus je analyzován na pozadí zkostnatělosti existujícího systému privilegií a na základě teze francouzského historika knižní kultury Frederica Barbiera, že na konci 18. století nastala "druhá knižní revoluce", která však na rozdíl od první (Gutenbergův vynález) a třetí (digitalizace) nebyla charakterizována technickým pokrokem, ale šířením a demokratizací tištěné komunikace. Na tomto pozadí je Höchenbergerův pokus ještě pozoruhodnější z hlediska naplňování potřeb armádní správy a komunikace se vzrůstajícím počtem vojáků, kteří už nebojují jako žoldáci za peníze, nýbrž za "vlast" a "národ".
Pražský tisk jako místo „česko-německo-židovské symbiózy“. Novinář Pavel Eisner a kvantitativní analýza jeho tvorby (1917–1938)
Wögerbauer, Michael
Na základě rozboru Eisnerovy myšlenky "česko-německo-židovské symbiózy" v době první československé republiky analyzuje tato studie pomocí kvantitativní metody publikační strategie, které Pavel Eisner zvolil v letech 1917-1938 pro zprostředkování komunikace mezi česko- a německojazyčnou kulturou v československých periodikách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.