|
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
|
| |
| |
|
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
|
| |
|
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Wögerbauer, Michael
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné prosadit se v zastaralém systému privilegií. Po prvním neúspěšném pokusu v letech 1779-1780 se pokusil získat výsadní pozici s pojízdným tiskařským lisem, který byl autorem i historikem Josefem Dobrovským označen za Höchenbergerův vlastní vynález. Pokus je analyzován na pozadí zkostnatělosti existujícího systému privilegií a na základě teze francouzského historika knižní kultury Frederica Barbiera, že na konci 18. století nastala "druhá knižní revoluce", která však na rozdíl od první (Gutenbergův vynález) a třetí (digitalizace) nebyla charakterizována technickým pokrokem, ale šířením a demokratizací tištěné komunikace. Na tomto pozadí je Höchenbergerův pokus ještě pozoruhodnější z hlediska naplňování potřeb armádní správy a komunikace se vzrůstajícím počtem vojáků, kteří už nebojují jako žoldáci za peníze, nýbrž za "vlast" a "národ".
|
| |