|
|
Particles in Slovak and Czech. System and Corpus Analysis
Šimková, Mária ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Vondráček, Miloslav (oponent) ; Sokolová, Miloslava (oponent)
Najmladší slovný druh častice bol pri svojom ustaľovaní v gramatike predmetom veľkého záujmu a diskusií, v niektorých krajinách (napr. Nemecko) sa partikulám venuje dlhoročná systematická pozornosť. Vo viacerých jazykoch však častice stále nie sú komplexne opísané ako trieda a predstavujú vhodný materiál aj na porovnávacie výskumy. Rozdiely vo fungovaní a teoretickom spracovaní častíc sú známe v typologicky odlišných jazykoch, ale prejavujú sa i v príbuzných jazykoch, a to aj v takých blízkych, ako je slovenčina a čeština. V lexikografických a gramatických opisoch týchto jazykov sa nachádzajú len neveľké súbory častíc (v slovenčine približne 400, v češtine vyše 200), ktoré autori ďalej členia na zvyčajne neveľké skupiny a tie ešte na menšie podskupiny. Vzhľadom na špecifické vlastnosti a paradigmatické i syntagmatické vzťahy s inými jazykovými či rečovými javmi a prostriedkami býva predmetom samostatných vedecko-výskumných prác aj jedna častica, dvojica či úzko vymedzená skupina častíc. V predkladanej práci sme postupne predstavili vývin názorov na častice ako samostatný slovný druh vo všeobecnosti a podrobnejšie v ruskej lingvistike, gramatické opisy častíc v slovenčine, češtine a ďalších slovanských jazykoch, lexikografické spracovanie častíc v súčasných slovenských a českých výkladových...
|
|
| |
|
|
Neutrum versus nonneutrum (pragmaticko-kognitivní aspekt mluvnického rodu)
Vondráček, Miloslav
Mluvnický rod se stal jazykovou kategorií spíše formální. Přesto se maskulina, feminina a neutra projektivně chápou jako pojmenování příslušníků pohlaví mužského, ženského a mláděcího. Pro vytvoření hierarchie pojmenovacího prostředku pohlavně diferencujícího a indiferentního má čeština několik prostředků. Rod se dílem jeví jako kategorie kognitivní. Systémově bezrodé zájmeno v řeči rodovou sémantiku získává, pojmový obsah se formálně promítá do kongruentních tvarů; o sobě mluvíme a myslíme jako o příslušnících pohlaví ženského nebo mužského. Příspěvek dokumentuje komunikační využití (ne)souladu rodových implikací jmen a vědomí pohlavní příslušnosti jejich nositelů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.