|
|
Studium interakcí betrixabanu s antiretrovirotiky na modelu střevní bariéry
Lukáčová, Ivana ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Ivana Lukáčová Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Názov diplomovej práce: Studium interakcí betrixabanu s antiretrovirotiky na modelu střevní bariéry Perorálne užívanie liečivých prípravkov je pre pacienta praktickou a jednoduchou voľbou, ktorá zabezpečuje vysokú adherenciu k liečbe a aj vďaka tomu je najčastejšie využívanou liekovou formou. V prevažnej väčšine tieto liečivá po perorálnom podaní prenikajú cez črevnú bariéru a práve v tomto mieste môže vznikať mnoho klinicky významných liekových interakcii. Na to, či sa účinok prejaví alebo naopak nie, má dosah niekoľko determinantov vrátane membránových transportných systémov. Najviac pozorovaným a študovaným transportérom z nadrodiny ABC transportérov v tenkom čreve je bezpochyby P-glykoproteín (P-gp). Funguje ako efluxná pumpa zabraňujúca prestupu xenobiotík, vrátane liečiv, do systémového obehu, čím chráni organizmus a vytvára tak bariéru pred možným toxickým efektom látok. Priamo-pôsobiace antikoagulans betrixaban je substrátom P-gp v črevnej bariére, a preto súčasné podanie s liečivami inhibujúcimi alebo indukujúcimi tento transportér, môže meniť jeho expozíciu v krvnom obehu i výsledný klinický efekt. K takýmto interakciám môže dochádzať...
|
|
|
Studium cytostatických účinků sirného yperitu
Krejčová, Martina ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Martina Krejčová Vedoucí práce: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Petr Jošt, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytostatických účinků sirného yperitu Sirný yperit (HD) patří mezi zpuchýřující bojové chemické látky. Jedná se o bifunkční alkylační činidlo, které kovalentně modifikuje DNA. Cytostatický účinek HD je charakteristický zástavou buněčného dělení, aniž by došlo ke smrti buňky. Čas, po který je buňka schopna v tomto stavu setrvat, je závislý na míře poškození DNA, které může být následně konvertováno v cytotoxický účinek a smrt buňky. Cílem práce bylo nalézt koncentrační rozmezí HD, které má cytostatické účinky a dále zjistit senzitivitu buněk kožních keratinocytů HaCaT, synchronizovaných ve fázi buněčného cyklu G1, S a G2/M, k indukci alkylačního poškození, provedeném po uvolnění blokace buněčného cyklu. Cytostatický účinek se projevil pouze ve velmi nízkých koncentracích, v řádu jednotek µmol.l-1 . V našich experimentech to byla koncentrace 2 µmol.l-1 HD, která zabránila proliferaci buněk po dobu 2 dnů. Nižší, submikromolární koncentrace, měly stimulační efekt na proliferaci buněk, vyšší koncentrace HD naopak působily již cytotoxicky. Pokud bylo poškození indukováno v...
|
|
|
Vasodilatory effects of 3-hydroxy phenylacetic acid: ex vivo mechanism of action
Štefancová, Monika ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Monika Štefancová Školiteľka: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Mechanizmus vazodilatačného účinku kyseliny 3-hydroxyfenyloctovej ex vivo Z klinických štúdií je známe, že príjem polyfenolov potravou pôsobí ako prevencia kardiovaskulárnych ochorení. Avšak samotné pôvodné zlúčeniny majú často nízku biologickú dostupnosť. Dôraz sa preto kladie na ich bioaktívne metabolity. Medzi takéto metabolity patrí aj kyselina 3-hydroxyfenyloctová (3-HPAA). Cieľom tejto práce bolo overiť mechanizmus vazodilatačného účinku 3-HPAA pomocou štandardizovanej metódy ex vivo na izolovanej koronárnej artérii prasaťa. Podaním 3-HPAA došlo k relaxácii kontrahovaných segmentov prasacej artérie mechanizmom čiastočne závislým na celistvosti endotelu. Inhibíciou endoteliálnej syntázy oxidu dusnatého bola relaxácia značne oslabená. Blokádou SKCa a IKCa kanálov, muskarínových receptorov, cyklooxygenázy či vapníkových kanálov typu L nedošlo prostredníctvom 3-HPAA k žiadnemu ovplyvneniu relaxácie. Ukázalo sa teda, že 3-HPAA spôsobuje dávkovo závislú vazodilatáciu koronárnych artérií ex vivo prinajmenšom sčasti sprostredkovanú endotelom s účasťou oxidu dusnatého. Kľúčové slová: kyselina...
|
|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
|
Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu
Šulová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Šulová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Externí školitel: pplk. doc. MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D. et Ph.D. Název diplomové práce: Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu Sirný yperit je bojová chemická látka spadající do skupiny zpuchýřujících otravných látek. Značná část teorie je zaměřená především na popis akutních toxických účinků a mechanismu působení a zabývá se také současnými možnostmi terapie otrav. Experimentální část je zaměřena na sledování vlivu perkutánní otravy sirným yperitem na tkáně jater, plic a ledvin u myších samic kmene C57BL/6J. Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení markerů oxidačního stresu a vyhodnocení vzniklých histopatologických změn ve vybraných vnitřních orgánech v intervalu tří, pěti a sedmi dnů. Ke stanovení markerů oxidačního stresu byly použity metody FRAP (ferric reducing antioxidant power) a TBARS (thiobarbituric acid reactive substances). Histopatologické změny byly vyhodnoceny mikroskopicky za použití metody barvení hematoxylin-eozinem. U plic byla hodnocena i vzdušnost plicního parenchymu pomocí počítačové analýzy obrazu. Nejdříve došlo k experimentálnímu stanovení LD50 (109,2 mg/kg). Poté byly v odebraných orgánech...
|
|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
|
|
Užívání kanabinoidů v těhotenství; vliv na placentární funkce
Sáňková, Eliška ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Eliška Sáňková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: Dr. Ramon Portillo, Ph.D. Název diplomové práce: Využití konopí v těhotenství; vliv na placentární funkce Stále častější užívání kanabinoidů během těhotenství, zejména tetrahydrokanabinolu, hexahydrokanabinolu, kanabidiolu, kanabigerolu a kanabinolu, se stalo hlavním důvodem k obavám kvůli možným nežádoucím účinkům na zdraví plodu. Expozice konopí v prenatálním období byla spojena s kognitivními poruchami, poruchami pozornosti a paměti u vyvíjejícího se plodu, přestože mechanismy, které jsou základem těchto účinků, nejsou doposud zcela objasněny. Placenta, která je nejdůležitějším orgánem pro vývoj plodu, imunitní ochranu a regulaci prozánětlivých cytokinů, může hrát roli v souvislosti mezi užíváním konopí během těhotenství a neurovývojovými vadami plodu. Záněty během těhotenství, ať už způsobené infekcemi nebo jinými zdroji, mohou narušit funkci placenty a dále zvýšit riziko výše zmíněných poruch u dítěte. Navzdory rostoucímu počtu důkazů o dysfunkci placenty a abnormálním neurologickém vývoji plodu v důsledku prenatální expozice konopí není o jejich vzájemném vztahu mnoho známo. Cílem této studie bylo posoudit...
|
|
|
Studium exprese a toxicita derivátu katecholu v buněčné linií MCF-7
Kleplová, Dominika ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Dominika Kleplová Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo, PhD. Název diplomové práce: Studium exprese a toxicity derivátů katecholu v buněčné linii MCF-7 Estrogeny plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Působí vazbou na estrogenní receptory (ER) a tím regulují reprodukci, menstruační cyklus, kostní denzitu, metabolismus cholesterolu nebo mozkové funkce. Významnou úlohu mají také v rozvoji a vzniku karcinomu prsu, kde je množství exprimovaných ER využíváno jako velmi důležitý biomarker u pacientů, kteří tímto onemocněním trpí. Karcinom prsu je i navzdory neustále probíhajícímu výzkumu považován za nádor s nejvyšší úmrtností. Katecholy jsou organické sloučeniny. V lidském organismu se mohou objevovat jako metabolity při degradaci benzenu a estrogenů anebo dalších endogenních sloučenin jako jsou neurotransmitery a jejich prekurzory. Je známo, že katecholy se v organismu účastní redoxních dějů, působí antioxidačně i toxicky, narušují funkci proteinů a způsobují zlomy v DNA. Předmětem výzkumu je jejich pozitivní vliv na terapii karcinomu prsu, nicméně ten není ještě zcela prozkoumán. Předmětem této diplomové práce je studium cytotoxické aktivity u třinácti vybraných derivátů katecholu v prsní...
|
|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
host ::
RSS.