|
|
Studium sterilizačního účinku dielektrického bariérového výboje na eukaryotní mikroorganismy
Vojkovská, Hana ; Ing.Hana Grossmannová, Ph.D. (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V současnosti je využívána celá řada dekontaminačních postupů k inaktivaci mikroorganismů na nejrůznějších materiálech a předmětech. Vážným nedostatkem těchto konvenčních metod je to, že zatěžují exponovaný materiál teplem nebo chemikáliemi. Předložená bakalářská práce se zabývá plazmovou sterilizací, která je šetrnější a účinná na široké spektrum prokaryotních i eukaryotních mikroorganismů. Působí na ně několika mechanismy založenými na účincích UV-záření, aktivních částic a teploty. V našem případě byly sledovány účinky dielektrického bariérového výboje (DBD) za atmosférického tlaku na bioindikátor Aspergillus niger. Výboj byl generován v dusíku a argonu. Jako nosný materiál byl použit papír a PET-fólie. Byl studován vliv různých pracovních podmínek na efektivitu sterilizace. Konkrétně šlo o vliv délky expozičního času v plazmatu, hustoty plazmového výkonu, typu pracovního plynu a nosného média. Výsledky ukázaly, že s rostoucí hustotou výkonu, případně délky expozičního času vzorků plazmatem, roste sterilizační účinek DBD. Při srovnání výsledků získaných při stejných podmínkách v dusíku a argonu byl vyšší sterilizační účinek pozorován v argonu. Doba sterilizace se pohybovala od 40 s do 150 s v závislosti na použité hustotě plazmového výkonu, plynu a nosném médiu. Dále byl prokázán vliv nosného média na efektivitu sterilizace. Ukázalo se, že v případě papíru dochází k tzv. ”efektu stínění”. Mikroorganismy mohou být zachyceny v pórech papíru, což může vést k zhoršení kontaktu mikroorganismu s plazmatem a následně tak snížit účinnost dekontaminačního procesu. Pórovitost papíru navíc ztěžuje uvolnění spor do roztoku, takže se z něj získá vždy méně mikroorganismů než z PET-fólie. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena spektrální analýza plazmatu.
|
|
|
Studium dílčích inaktivačních mechanismů uplatňujících se při sterilizaci eukaryotních systémů v dielektrickém bariérovém výboji
Vojkovská, Hana ; Machala, Zdenko (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem účinků dielektrického bariérového výboje (DBD) na eukaryotní mikroorganismy. Plazmová sterilizace je považována za možnou alternativu ke konvenčním sterilizačním postupům. Na rozdíl od běžně používaných dekontaminačních metod nezatěžuje exponovaný materiál teplem, tlakem ani chemikáliemi. V plazmatu působí na eukaryotní i prokaryotní systémy společně aktivní částice, UV záření a teplo. Pro stanovení účinnosti plazmové sterilizace byl jako bioindikátor vybrán Aspergillus niger. Plazma bylo generováno za atmosférického tlaku pomocí dielektrického bariérového výboje (DBD) v prostředí argonu a dusíku. Jako nosný materiál byl užit papír a PET fólie. Byl studován vliv různých pracovních podmínek na efektivitu sterilizace. Konkrétně šlo o vliv délky expozičního času, hustoty plazmového výkonu, typu pracovního plynu a nosného média. Dále byly odděleně studovány účinky UV záření v kombinaci s teplotou, teploty a samotného plazmatu. Na základě výsledků bylo prokázáno, že sterilizační účinek DBD se zvyšuje s délkou expozičního času a s rostoucí hustotou plazmového výkonu. Při srovnání plynných médií za stejných podmínek byla prokázána vyšší účinnost argonu. Na efektivitu sterilizace měl dále vliv nosný materiál, a to díky rozdílné struktuře povrchu. Bylo zjištěno, že hlavním inaktivačním mechanismem DBD pro A. niger při daných podmínkách jsou aktivní částice. Vliv teploty na inaktivaci mikroorganismů se ukázal být zanedbatelný. Při kombinaci UV záření s teplotou bylo dosaženo maximální inaktivace 2 řádů. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena spektrální analýza plazmatu. Rastrovací elektronová mikroskopie umožnila pořízení snímků exponovaných materiálů a posouzení případných poškození způsobených účinky DBD.
|
|
|
Studium dílčích inaktivačních mechanismů uplatňujících se při sterilizaci eukaryotních systémů v dielektrickém bariérovém výboji
Vojkovská, Hana ; Machala, Zdenko (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem účinků dielektrického bariérového výboje (DBD) na eukaryotní mikroorganismy. Plazmová sterilizace je považována za možnou alternativu ke konvenčním sterilizačním postupům. Na rozdíl od běžně používaných dekontaminačních metod nezatěžuje exponovaný materiál teplem, tlakem ani chemikáliemi. V plazmatu působí na eukaryotní i prokaryotní systémy společně aktivní částice, UV záření a teplo. Pro stanovení účinnosti plazmové sterilizace byl jako bioindikátor vybrán Aspergillus niger. Plazma bylo generováno za atmosférického tlaku pomocí dielektrického bariérového výboje (DBD) v prostředí argonu a dusíku. Jako nosný materiál byl užit papír a PET fólie. Byl studován vliv různých pracovních podmínek na efektivitu sterilizace. Konkrétně šlo o vliv délky expozičního času, hustoty plazmového výkonu, typu pracovního plynu a nosného média. Dále byly odděleně studovány účinky UV záření v kombinaci s teplotou, teploty a samotného plazmatu. Na základě výsledků bylo prokázáno, že sterilizační účinek DBD se zvyšuje s délkou expozičního času a s rostoucí hustotou plazmového výkonu. Při srovnání plynných médií za stejných podmínek byla prokázána vyšší účinnost argonu. Na efektivitu sterilizace měl dále vliv nosný materiál, a to díky rozdílné struktuře povrchu. Bylo zjištěno, že hlavním inaktivačním mechanismem DBD pro A. niger při daných podmínkách jsou aktivní částice. Vliv teploty na inaktivaci mikroorganismů se ukázal být zanedbatelný. Při kombinaci UV záření s teplotou bylo dosaženo maximální inaktivace 2 řádů. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena spektrální analýza plazmatu. Rastrovací elektronová mikroskopie umožnila pořízení snímků exponovaných materiálů a posouzení případných poškození způsobených účinky DBD.
|
|
|
Studium sterilizačního účinku dielektrického bariérového výboje na eukaryotní mikroorganismy
Vojkovská, Hana ; Ing.Hana Grossmannová, Ph.D. (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V současnosti je využívána celá řada dekontaminačních postupů k inaktivaci mikroorganismů na nejrůznějších materiálech a předmětech. Vážným nedostatkem těchto konvenčních metod je to, že zatěžují exponovaný materiál teplem nebo chemikáliemi. Předložená bakalářská práce se zabývá plazmovou sterilizací, která je šetrnější a účinná na široké spektrum prokaryotních i eukaryotních mikroorganismů. Působí na ně několika mechanismy založenými na účincích UV-záření, aktivních částic a teploty. V našem případě byly sledovány účinky dielektrického bariérového výboje (DBD) za atmosférického tlaku na bioindikátor Aspergillus niger. Výboj byl generován v dusíku a argonu. Jako nosný materiál byl použit papír a PET-fólie. Byl studován vliv různých pracovních podmínek na efektivitu sterilizace. Konkrétně šlo o vliv délky expozičního času v plazmatu, hustoty plazmového výkonu, typu pracovního plynu a nosného média. Výsledky ukázaly, že s rostoucí hustotou výkonu, případně délky expozičního času vzorků plazmatem, roste sterilizační účinek DBD. Při srovnání výsledků získaných při stejných podmínkách v dusíku a argonu byl vyšší sterilizační účinek pozorován v argonu. Doba sterilizace se pohybovala od 40 s do 150 s v závislosti na použité hustotě plazmového výkonu, plynu a nosném médiu. Dále byl prokázán vliv nosného média na efektivitu sterilizace. Ukázalo se, že v případě papíru dochází k tzv. ”efektu stínění”. Mikroorganismy mohou být zachyceny v pórech papíru, což může vést k zhoršení kontaktu mikroorganismu s plazmatem a následně tak snížit účinnost dekontaminačního procesu. Pórovitost papíru navíc ztěžuje uvolnění spor do roztoku, takže se z něj získá vždy méně mikroorganismů než z PET-fólie. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena spektrální analýza plazmatu.
|
host ::
RSS.