Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Attachment v souvislosti s užíváním copingových strategií u vězeňské populace
VIKOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je přispět k porozumění attachmentu a copingových strategií u vězeňské populace. Byly sledovány a popsány typy attachmentu a užívané copingové strategie vyskytující se u našeho vzorku vězeňské populace. Následně byly testovány souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými. Byl zvolen kvantitativní typ výzkumného designu. Výzkumný vzorek tvořilo 122 mužů ve výkonu trestu odnětí svobody v ostraze středního stupně zabezpečení. Respondenti byli z Vazební věznice České Budějovice, Věznice Rapotice, Věznice Nové Sedlo a Věznice Příbram. Věkově se respondenti pohybovali v rozmezí od 20 do 60 let. Pro měření attachmentu byl zvolen dotazník ECR a pro copingové strategie SVF 78. Z výsledků vyplynulo, že většina vězňů vykazovala nejistý typ připoutání (nejčastěji bázlivě vyhýbavý). Jistý typ vazby se vyskytl pouze u 3 jedinců. Byly prokázány signifikantně významné rozdíly mezi vztahovou úzkostností a vyhýbavostí s porovnávanou metodologickou studií. Tyto rozdíly byly zjištěny i v užívání copingových strategií v porovnání s normami. Naši respondenti vykazovali vyšší hodnoty pozitivních i negativních copingových strategií (zejména vyhýbavých). Výzkum prokázal souvislost mezi attachmentem a preferovanými copingovými strategiemi (nejisté typy připoutání pozitivně korelovaly s negativními copingovými strategiemi).
Vzájemné vlivy prizonizace a resocializace u vězeňské populace
Viková, Aneta ; Netík, Karel (vedoucí práce) ; Slavík, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je přispět k porozumění problematice prizonizace a resocializace u vězeňské populace. Byl zvolen kvalitativní výzkumný design, v němž u našeho vzorku vězeňské populace byly pomocí polostrukturovaných rozhovorů sledovány a popsány vlivy, které na uvedené pojmy působí, a způsoby, jak se u respondentů projevují. Výzkumný vzorek představovalo 16 respondentů ve výkonu trestu odnětí svobody ve středním a vysokém stupni zabezpečení. Respondenti se v době výzkumu nacházeli ve Vazební věznici Praha Ruzyně. Jednalo se o muže, kteří se pohybovali ve věkovém rozmezí od 29 do 57 let. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že na prizonizaci u našich respondentů působí především: ostatní spoluvězni, užívání vězeňského argotu, ztráta aktivity a iniciativy, neosvojení si žádných nových dovedností a znalostí potřebných pro život na svobodě, účelové přizpůsobení daným pravidlům, nepochopení smyslu daných pravidel, nedostatek komunikace, absence individuálního přístupu personálu věznice a nedostatečný vliv zaměstnanců na odsouzené. Tyto faktory zároveň mohou negativně působit na resocializaci. Úspěšnou resocializaci pak dále snižovaly následující faktory: nedostatečný náhled na trestnou činnost, málo konkrétní nebo žádné plány do budoucího života, zhoršení vztahů s rodinou a blízkými, návrat mezi osoby,...

Viz též: podobná jména autorů
2 VIKOVÁ, Aneta
1 Viková, Alice
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.