|
|
Essays on the Economics of Migration
Vikhrov, Dmytro ; Jeong, Byeongju (vedoucí práce) ; Ubelmesser, Silke (oponent) ; Destefanis, Sergio (oponent)
Úvod Tato disertační práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsem napsal během svého Ph.D. studia na CERGE- EI. Jako migrant jsem cítil, že moje osobní zkušenost s migrací má v sobě něco jedinečného, co bych měl sdílet, a tak tedy vzniklo téma této práce. Všechny čtyři kapitoly analyzují téma pracovní migrace z různých perspektiv. V prvních dvou kapitolách zkoumám přistěhovaleckou politiku. V dynamickém světě, kde nové technologie rychle snižují náklady na mobilitu, se imigrační politika stává důležitým nástrojem při kontrole imigrace. Ve zbývajících dvou kapitolách se soustřeďuji na problematiku selekce do emigrace na příkladu Ukrajiny a na mobilitu uvnitř země na příkladu České republiky. Tyto jevy jsou důležité, protože určují směr a velikost změny blahobytu způsobeného mobilitou pracovních sil. V kapitole jedna je vytvořen teoretický model, který vysvětluje, proč a kdy stát zavede vstupní omezení na počet a druh dovedností zahraničních pracovníků. Uložením imigrační kvóty cílová země nepřímo ovlivňuje blahobyt země, odkud migranti pocházejí. Za určitých podmínek kvóta pozitivně ovlivňuje blahobyt země původu, protože snižuje rozsah negativního vlivu nových migrantů na mzdy v cílové zemi. Dále popisuji, jak se kvóta mění v případě, že dvě země vytvoří politickou unii. V kapitole dvě je...
|
|
|
Essays on the Economics of Migration
Vikhrov, Dmytro ; Jeong, Byeongju (vedoucí práce) ; Ubelmesser, Silke (oponent) ; Destefanis, Sergio (oponent)
Úvod Tato disertační práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsem napsal během svého Ph.D. studia na CERGE- EI. Jako migrant jsem cítil, že moje osobní zkušenost s migrací má v sobě něco jedinečného, co bych měl sdílet, a tak tedy vzniklo téma této práce. Všechny čtyři kapitoly analyzují téma pracovní migrace z různých perspektiv. V prvních dvou kapitolách zkoumám přistěhovaleckou politiku. V dynamickém světě, kde nové technologie rychle snižují náklady na mobilitu, se imigrační politika stává důležitým nástrojem při kontrole imigrace. Ve zbývajících dvou kapitolách se soustřeďuji na problematiku selekce do emigrace na příkladu Ukrajiny a na mobilitu uvnitř země na příkladu České republiky. Tyto jevy jsou důležité, protože určují směr a velikost změny blahobytu způsobeného mobilitou pracovních sil. V kapitole jedna je vytvořen teoretický model, který vysvětluje, proč a kdy stát zavede vstupní omezení na počet a druh dovedností zahraničních pracovníků. Uložením imigrační kvóty cílová země nepřímo ovlivňuje blahobyt země, odkud migranti pocházejí. Za určitých podmínek kvóta pozitivně ovlivňuje blahobyt země původu, protože snižuje rozsah negativního vlivu nových migrantů na mzdy v cílové zemi. Dále popisuji, jak se kvóta mění v případě, že dvě země vytvoří politickou unii. V kapitole dvě je...
|
|
| |
|
|
Climate change impacts and migration in Bangladesh
Stojanov, Robert ; Ullah, A. ; Duží, Barbora ; Vikhrov, Dmytro
Climate change (variability) is a set of changes in the climatic system and regardless of whether it is caused by natural or anthropogenic infl uence, external or internal factors or mutual combinations, it has serious eff ects on patterns of livelihood activities and the quality of life in many regions around the world. Th is paper explores migration as an adaptation and coping strategy of people living in climate change aff ected areas in South Bangladesh. Th e occurrence of diff erent fl ood types and their impacts on the quality of human life are analysed as well as the various adaptation techniques and activities used to cope with risks of climate change. Th e paper is based on the results of a fi eld survey conducted in localities in South Bangladesh.
|
|
|
Commuting patterns of Czech households exposed to flood risk
Vikhrov, Dmytro ; Stojanov, Robert ; Duží, Barbora ; Jakubínský, Jiří
Using unique data collected in October – December 2012 we estimate the link between commuting to work and the level of household exposure to fl oods. Th e result suggests an empirical puzzle – individuals aff ected by only one fl ood are roughly 10% more likely to engage in commuting, whereas those aff ected by two fl oods are 13% less likely to do so. We explain the result by the fact that individuals commute to work to accumulate resources in order to decrease the household’s vulnerability to fl ood risk, amongst other reasons. When the fl ood risk is high, some households out – migrate, and stayers commute less, probably for similar reasons as why they stay. Further, we fi nd evidence in support of the “network eff ect” hypothesis – an individual with an active commuter in the household is 47% more likely to commence commuting.
|
|
|
Household adaptation strategies to floods.The case study of the Bečva river basin, the Czech Republic
Duží, Barbora ; Vikhrov, Dmytro ; Stojanov, Robert ; Jakubínský, Jiří
Th is paper investigates household adaptation strategies in a region aff ected by repeated fl oods, focused on the period from 1997 to 2012. Th e main research question pay attention to the overall state of household adaptation measures and whether we can discover some progress in response to repeated fl ooding from the various sources of the Bečva river basin. Th e target area is located along the upper and middle parts of the Bečva river basin in the eastern part of the Czech Republic. Th e research was conducted during autumn and winter 2012. In the empirical part, we use a mixed methodology and case study approach. Firstly, we conducted qualitative research through in-depth interviews with relevant stakeholders in the region (N=21), to serve as an initial leadup to the issue. Th en we proceeded with quantitative research by conducting door-to-door questionnaires with household residents (N=304) in risk zones in relation to fl ood occurrence, to fi nd out which factors infl uence adaptation strategies. Th e qualitative research revealed that most of the respondents were aware of the limits of regional adaptation measures that have been taken up to now. Quantitative research detected that household adaptation to repeated fl oods has slowly improved. Generally speaking, although regional bodies and households have taken some adaptation measures to fl oods, complex ways of adjusting to climate extremes remain underdeveloped.
|
|
| |
host ::
RSS.