|
|
Existenciální poezie a Jiří Orten
Veselka, Martin ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se dělí na dvě kapitoly. V prvé jsou na základě Ortenových soupisů četby vybráni a analyzováni světoví a čeští básníci, kteří mohou být vnímáni jako předchůdci a souputníci existenciálních tendencí v poezii a kterým Orten prokazatelně věnoval svou pozornost (mj. Rilke, Rimbaud, Achmatovová, Mácha, Weiner, Halas, Holan, Zahradníček, Bonn a Daniel). Druhou a obsáhlejší kapitolu tvoří motivický a tematický rozbor Ortenova básnického díla s přihlédnutím k záznamům v Knihách i dalším formám jeho tvorby, zejména korespondenci a prózám. Je poukázáno na konkrétní motivaci většiny veršů a záznamů a jejich silný étos, založený jak na existencialistické, tak na křesťanské morální filozofii. Nezanedbatelný je dílčí vliv dalších myšlenkových a uměleckých tendencí, jako synthetismus lidové tvorby, romantismus, impresionismus, méně expresionismus, naturalismus, psychoanalýza, surrealismus a naturismus. Pro dosažení koherentní interpretace je tak vedle existenciálních motivů (jako samota, nemožnost sblížit se s druhým) nutno zohlednit jednak patos intimního traumatu ve vztahu k otci, dívce a nenarozenému dítěti-plodu, jednak hluboce křesťanské chápání reality spojené se starozákonním dialogickým vztahem k Bohu, nepřetržitým vědomím hříchu a viny, jakož i kultem matky a vykupitelství utrpením (reflektovaným a...
|
|
|
Existenciální poezie a Jiří Orten
Veselka, Martin ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se dělí na dvě kapitoly. V prvé jsou na základě Ortenových soupisů četby vybráni a analyzováni světoví a čeští básníci, kteří mohou být vnímáni jako předchůdci a souputníci existenciálních tendencí v poezii a kterým Orten prokazatelně věnoval svou pozornost (mj. Rilke, Rimbaud, Achmatovová, Mácha, Weiner, Halas, Holan, Zahradníček, Bonn a Daniel). Druhou a obsáhlejší kapitolu tvoří motivický a tematický rozbor Ortenova básnického díla s přihlédnutím k záznamům v Knihách i dalším formám jeho tvorby, zejména korespondenci a prózám. Je poukázáno na konkrétní motivaci většiny veršů a záznamů a jejich silný étos, založený jak na existencialistické, tak na křesťanské morální filozofii. Nezanedbatelný je dílčí vliv dalších myšlenkových a uměleckých tendencí, jako synthetismus lidové tvorby, romantismus, impresionismus, méně expresionismus, naturalismus, psychoanalýza, surrealismus a naturismus. Pro dosažení koherentní interpretace je tak vedle existenciálních motivů (jako samota, nemožnost sblížit se s druhým) nutno zohlednit jednak patos intimního traumatu ve vztahu k otci, dívce a nenarozenému dítěti-plodu, jednak hluboce křesťanské chápání reality spojené se starozákonním dialogickým vztahem k Bohu, nepřetržitým vědomím hříchu a viny, jakož i kultem matky a vykupitelství utrpením (reflektovaným a...
|
host ::
RSS.