Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na lokalitě v povodí Rašelinového potoka (NP Krkonoše)
Vesecká, Martina ; Šípek, Václav (vedoucí práce) ; Ouředníček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na experimentální lokalitě v Krkonošském národním parku. Výzkum se zaměřuje na konkrétní lokalitu zasaženou kůrovcovou kalamitou a srovnává ji se zdravou referenční lokalitou. Terénní měření probíhalo po dobu od 16.5.2022 do 31.12.2023 a zahrnovalo měření půdní vlhkosti, půdní teploty, LAI (Leaf Area Index) a hydraulických půdních vlastností. Data byla následně analyzována a použita pro tvorbu hydropedologického modelu HYDRUS-1D. Díky modelu byly dopočítány neměřené veličiny, jako je evaporace, transpirace a odtok vody do podloží. Na základě namodelovaných dat byla sestrojena celková vodní bilance rozpadajícího se a zdravého lesa. Výsledky práce poskytují vhled do toho, jak rozpad lesního ekosystému ovlivňuje vodní bilanci a teplotní dynamiku půdy. Závěry poukazují na složitou komplexní interakci mezi fyziologickým stavem vegetace, půdními podmínkami a klimatickými faktory. Klíčová slova půdní voda, teplota půdy, kůrovec, Krkonoše, HYDRUS-1D
Detekce napadení smrku ztepilého kůrovcem pomocí spektrálních a biofyzikálních dat na různých hierarchických úrovních
Vesecká, Martina ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Byl vytvořen přehled klíčových aspektů pro správné pochopení dynamiky mezi lýkožroutem smrkovým a smrkem ztepilým, zejména pak způsob života brouka a časový průběh jeho životních cyklů. Tomuto je zcela nezbytné porozumět pro včasné a efektivní řešení kůrovcové kalamity. Dále je v textu detailně rozebrána vzájemná interakce brouka a stromu. Velký důraz je kladen na popis obranných mechanismů smrku a důsledků, které napadení kůrovcem obnáší. Zejména pak biofyzikální změny v jehlicích, které způsobují změnu spektrálního chování listů a potažmo i celého lesního porostu. S využitím senzorů, schopných měřit odrazivost povrchů je možné odhalit kůrovcem napadený strom podstatně dříve, než by změny v jehlicích mohly být zaznamenány pouhým okem a odstranit ho ještě ve chvíli, kdy je broukem kolonizován, a ještě se nešíří na další okolní stromy. To je klíčové pro zvládnutí nejen současné kalamity. V práci je uveden přehled případových studií, kde bylo využití spektrálních metod na různých hierarchických úrovních aplikováno a bylo dosaženo uspokojivé přesnosti v identifikaci časně napadených stromů. Klíčová slova: smrk ztepilý, kůrovec, kůrovcová kalamita, kůrovcová gradace, sucho, zvýšené teploty, spektrální křivka, měření odrazivosti, včasná detekce napadení, zelená fáze napadení

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.