|
|
Nejvýznamnější autoři klarinetových etud a instruktivní literatury
Pátek, Matěj ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; VENYŠ, Irvin (oponent)
Ve své bakalářské práci se skrze představení a vzájemné porovnání šesti významných klarinetových instruktivních publikací a jejich autorů zaměřuji na obecnou problematiku nácviku a provedení klarinetových etud.
První kapitola odpovídá na otázku, co je to etuda, a zamýšlí se také nad smyslem a podobou cvičení etud. Druhá kapitola ve stručnosti představuje jednotlivé autory (Cavallini, Jeanjean, Stark, Jettel, Zítek, Žebera) a pojednává o jejich vybraných dílech. Ve třetí kapitole pak dochází k vzájemnému porovnávání těchto děl na základě jednotlivých aspektů klarinetové hry a výukových cílů.
Do značné míry subjektivní základ práce – výběr autorů a jejich děl – nachází objektivitu v analýze a následné komparativní metodě. Výstupy práce jsou zejména didaktické a informativní.
|
|
|
Interpretační rozbor sonáty Es Dur op.120 č. 2 Johannesa Brahmse
Tseliapniou, Kiryl ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; VENYŠ, Irvin (oponent)
Tato práce je analytickým pohledem na klarinetovou sonátu E flat major jednoho z nejvýznamnějších německých skladatelů v období romantismu, J. Brahmse. Německý skladatel Johannes Brahms si v průběhu času vytvořil svébytný a osobitý tvůrčí styl. Je posledním z velikánů německé hudby 19. století. Cílem této práce je porozumět principu komunikace holistické analýzy tohoto díla a také pochopení provedené práce pro správnou interpretaci v historickém kontextu. Táto sonáta spolu s první Brahmsovou sonátou patří mezi oblíbená Brahmsova díla a nachází se v repertoáru u mnoha interpretů. Tato práce je zaměřená na stručné dějiny této sonáty, autorskou biografii Brahmse, vliv analýzy na interpretaci skladby a také kompletní analýzu této sonáty.
|
|
|
Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho t vorbě
Steiner, Lucie ; VENYŠ, Irvin (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho tvorbě.
Abych nastínila dění a prostředí, kterým byl skladatel ovlivněn, v úvodu práce se zabývám situací druhé světové války v Polsku, hudebními směry po skončení války a jejími následnými vlivy na polskou hudební scénu. Dále se věnuji životopisu skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého. V této práci se zaměřuji na autorovy skladby komponované pro klarinet. Vzhledem k nedostatku odborného materiálu k tomuto tématu, volím metodu zpracování skladeb formou rozborů, doplněné o informace z internetových portálů. V závěru práce představuji přední světové klarinetové interprety, kteří provedli premiéry nebo nahráli některé z autorových skladeb.
|
|
|
Interpretace vrcholných klarinetových koncertů 20. st. v jejich estetické jedinečnosti i proměnlivosti
Venyš, Irvin ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Mareš, Vlastimil (oponent) ; Střelcová, Stanislava (oponent)
Interpretace vrcholných klarinetových koncertů 20. století v jejich estetické rozmanitosti a proměnlivosti? pojednává o čtyřech stěžejních dílech klarinetové literatury 20. století: Carl Nielsen ? Koncert pro klarinet a orchestr Op. 57 (1928), Aaron Copland - Koncert pro klarinet, smyčce, harfu a klavír (1948) Jeana Francaix ? Koncert pro klarinet a orchestr (1967), Jorge Calandrelli ? Koncert pro jazzový klarinet a orchestr (1986). Kromě mapování geneze koncertů, řeší práce především problematiku praktické interpretace nejobtížnějších pasáží těchto extrémně náročných koncertů. Její součástí je i seznam chyb v partiturách a sólových partech jednotlivých skladeb.
|
|
|
Carl Nielsen - Klarinetový koncert z pohledu interpreta
Venyš, Irvin ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Mareš, Vlastimil (oponent)
Magisterská práce s názvem Carl Nielsen - Koncert pro klarinet z pohledu interpreta, se zabývá jak už název napovídá interpretačními problémy, které mohou vyvstat při studiu Koncertu pro klarinet a orchestr Op. 57 Carl Nielsena. Toto, jak technicky, tak výrazově náročné dílo jsem s přestávkami studoval po dobu delší než ? li dva roky. Vzhledem k času strávenému nejen praktickým, ale i teoretickým studiem jsem měl možnost nástrahy skladby postupně odhalit, následně důkladně řešit a posléze výsledky ověřit v koncertní praxi. V kapitole ?Původ koncertu? poukazuji nejen na okolnosti vzniku koncertu, ale zároveň na hudební vlivy pod kterými byl koncert komponován.
|
host ::
RSS.