Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium produkce lignolytických enzymů pomocí hub bílé hniloby
Vejdová, Markéta ; Bendová, Agáta (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je studium produkce lignolytických enzymů houbami bílé hniloby. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci dřevokazných hub, především hub bílé hniloby a jimi produkované lignolytické enzymy, vhodné substráty pro kultivaci a závislost pH prostředí na růst biomasy, na základě čehož byla vybrána pH vhodná pro kultivaci vybraných hub bílé hniloby. Experimentální část se zaměřuje na submerzní kultivaci vybraných kmenů Trametes versicolor CCBAS 1383 a Irpex lacteus CCBAS 196 při různých pH, u nichž byly po dobu 36 dní sterilně odebírány vzorky pro sledování aktivity lignolytických enzymů a obsahu celkových extracelulárních proteinů, rovněž byl zaznamenáván nárůst biomasy. Pro porovnání produkce enzymů na různých substrátech byla provedena kultivace Trametes versicolor CCBAS 1383 na odpadním substrátu. Na základě porovnání výsledků vybraných kmenů hub lze říci, že optimalizace kultivačního média – zejména prostředí pH má zásadní vliv na aktivitu produkovaných enzymů. Nejvyšších enzymových aktivit bylo dosaženo submerzní kultivací Trametes versicolor při pH 5. Výjimkou je lignin peroxidáza, která při daném pH dosáhla maximální aktivity (4 ± 1) · 10-6 U, zatímco nejvyšší naměřená aktivita lignin peroxidázy (1,2 ± 0,4) · 10-5 U byla při pH 7. Obecně lze však říci, že Trametes versicolor je vhodnějším producentem lignolytických enzymů v porovnání s Irpex lacteus.
Výukový software a jeho využití v hodinách českého jazyka na 2. stupni ZŠ
VEJDOVÁ, Markéta
Počítače v dnešní době patří k základnímu vybavení každé školy, bohužel velmi často s nimi žáci pracují jen v rámci hodin výpočetní techniky a učitelé ostatních předmětů je z různých důvodů nechtějí používat. Výukové programy svou historií sahají do 60. let minulého století. I přes svou historii a vývoj, kterým prošly, jsou přehlíženým zdrojem nových informací, novým způsobem opakování a také testování. Teoretická část práce je zaměřena na definování výukových programů. Další část je věnována charakteristice výukových programů a jejich historii. Poslední část se zabývá vyučovacím zásadami a klíčovými kompetencemi. Kvantitativní výzkum byl zaměřen na zjištění využití výukových programů na základních školách v Jihočeském kraji. K výzkumu byla použita metoda e-mailového dotazování a byly využity otázky uzavřené i otevřené. Cílem výzkumu bylo zmapovat využití výukových programů na základních školách a dále také názory učitelů na kvalitu jimi využívaných programů. Hypotézy nebyly stanoveny. Výsledky výzkumu byly dále použity v další praktické části práce. Programy, které z výzkumu vyšly jako nejpoužívanější, byly podrobeny analýze a byla zjišťována jejich kvalita a efektivnost vzhledem k didaktickým zásadám a klíčovým kompetencím. Poslední část je věnována praktickým ukázkám využití výukových programů v hodinách českého jazyka na základní škole. Diplomovou práci na téma {\clq}qVyužití výukových software v hodinách českého jazyka na 2. stupni Základní školy`` jsem si vybrala proto, že této problematice není věnován dostatečný prostor a neexistuje žádný návod pro učitele a rodiče, jak vybírat vhodné programy pro své žáky a děti.

Viz též: podobná jména autorů
2 VEJDOVÁ, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.