|
|
Druhová a cytotypová diverzita invazních zástupců rodu Symphytrichum ve střední Evropě
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Hodálová, Iva (oponent)
Cytotypová variabilita astřiček rodu Symphyotrichum je na území Severní Ameriky, odkud tento druh pochází, relativně dobře prozkoumána. Bohužel v Evropě, kam byly astřičky původně zavlečeny jako okrasné rostliny, jim doposud nebyla věnována, co se týče jejich celkové stejně jako cytotypové variability jen omezená pozornost. Publikací a údajů o cytotypové variabilitě a karyologii v Evropě je velmi omezený počet, přičemž některé z nich uvádí výskyt několika druhů a druhových komplexů vyšších ploidních. Astřičky na mnoha místech zplaňují, dokáží se reprodukovat jak vegetativně, tak generativně a kolonizují především stanoviště narušená lidskou činností. Proto byly zařazeny mezi invazivní druhy rostlin. Z biosystematického hlediska jsou astřičky velice komplikovanou skupinou, jelikož jsou morfologicky a karyologicky vysoce variabilní. Celou situaci navíc komplikuje fenomén polyploidie a intenzivní mezidruhová a vnitrodruhová hybridizace. Tyto skutečnosti se podepisují na obtížném určování jedinců a populací a jejich přiřazení k jednotlivým taxonům. Cílem této diplomové práce, bylo objasnění cytotypové variability planě rostoucích druhů astřeček rodu Symphyotrichum (Asteraceae) na území střední Evropy. Sběr materiálu byl zaměřen především na Českou republiku a Slovensko. Pozornost byla soustředěna na...
|
|
|
Cytotypová variabilita a demografická struktura populací invazivních hvězdnic ze skupiny Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii ve střední Evropě.
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Astřičky z druhových komplexů Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii pochází ze Severní Ameriky, odkud byly v 19. století zavezeny do Evropy jako okrasné rostliny parků a zahrad. Na mnoha místech však rostliny zplaňují a na březích velkých řek se staly invazivními druhy. Oba druhové komplexy jsou morfologicky a karyologicky velmi variabilní, což se odráží v jejich komplikované taxonomii. Klíčovou roli ve formování komplikované variability astřiček však hrají další faktory, konkrétně vnitrodruhová a mezidruhová hybridizace, polyploidní evoluce a fenotypová plasticita. Problematika biologické a ekologické diverzity astřiček je relativně dobře prostudována v původním areálu v Severní Americe, ovšem jen málo je známo o celkové variabilitě v invadovaném areálu na evropském kontinentu. Z původního areálu v Severní Americe je udáváno několik ploidních cytotypů, avšak z Evropy byla doposud publikována jenom jedna cytogeografická studie. Výsledky dané studie spolu s příležitostně publikovanými chromozomálními počty naznačují v Evropě existenci jen vyšších ploidií. Konkrétně se jedná o oktoploidní a hexaploidní cytotyp S. lanceolatum a hexaploidní u S. novi-belgii. Problematika karyologické variability těchto taxonů v Evropě si zaslouží pozornost vědecké studie. Klíčová slova: Symphyotrichum...
|
|
|
Vliv antropogenního znečištění těžkými kovy na sladkovodní bezobratlé
Varvažovská, Adéla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí vlivů těžkých kovů na sladkovodní bezobratlé na postindustriálních stanovištích. V přírodě se vyskytují těžké kovy dvojího původu, esenciální a neesenciální. Neesenciální těžké kovy, které se do přírody dostanou vlivem lidské činnosti, mohou mít negativní vliv na fungování organismů v ekosystému. Když se s nimi organismus nedokáže vyrovnat a přizpůsobit se jim, může to být pro organismus smrtelné. Některé organismy jsou tolerantnější než jiné a dokáží přežívat v koncentracích těžkých kovů, které by byly pro jiný organismus nepřekonatelnou překážkou. V případě, že by koncentrace byla nebezpečná i pro odolnější druhy, dochází u přizpůsobivějších organismů ke speciálním adaptacím, které jim pomáhají ve znečištěném prostředí přežívat a prosperovat. Mechanismy a adaptace, kterými se organismus brání proti poškození buněčných struktur a orgánů v těle, mohou být různé. Morfologické změny spočívají ve změně barvy a tvaru těla nebo odstranění částí, kde se těžké kovy hromadí. Fyziologické mechanismy napomáhají pozměnit metabolismus a způsob akumulace látek v těle. Mnoho mechanismů, ale i samotných následků působení těžkých kovů, se dá posléze použít při bioindikaci znečištěných vod. Takové pozorování pak lze použít v dalších oborech, například při ochraně životního...
|
host ::
RSS.