|
|
Změna tělesného složení v závislosti na příjmu kreatinu
Vaněk, Jindřich ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název práce: Změna tělesného složení v závislosti na příjmu kreatinu Title: Change of body composition depending on creatine supplementation. Cíle práce: Zaznamenání a vyhodnocení změn v tělesném složení po 30ti denní suplementaci kreatinem pomocí multifrekvenční bioimpedanční metody (přístroj InBody 3.0). Výsledky: Vyhodnocení změn v tělesném složení touto prací, potvrdilo výsledky již provedených studií zabývajících se změnami tělesného složení, ke kterým dochází po příjmu kreatinu. Po suplementaci kreatinem narůstá tělesná hmotnost, a to zejména díky zvýšení intercelulární tekutiny ve svalových vláknech. Klíčová slova: tělesné složení, bioimpedance, kreatin
|
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
|
|
Inventarizace dřevin v části sídliště Petřiny a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části.
Vepřeková, Olga ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Jindřich (oponent)
Hlavním cílem této bakalařské práce bylo zinventarizovat část sídliště Petřiny. K vyplnění inventarizačních tabulek byla použita metodika podle Machovce (1982). Dřeviny byly rozděleny na: listnaté stromy, jehličnany, listnaté keře a trvalky a jedincům byly přiděleny kódy. Tyto kódy byly zavedeny kvůli přehlednosti v AutoCADové mapě. U stromů byl naměřen obvod kmene, šířka koruny, výška dřeviny, a dále byli zjišťovány věk a sadovnická hodnota. U keřů byl vynechán obvod kmene a věk. Trvalky byly pouze označeny kódem. Po doplnění veškerých hodnot v inventarizačních tabulkách byly okódované dřeviny převedeny do AutoCADové mapy. Během sběru dat byla pořízena fotodokumentace, která byla nahrána na mapserver.
Písemná část obsahuje literární rešerši, ve které se nastiňuje problém veřejné zeleně i veřejných prostor, popisuje se zeleň jako taková a její význam pro okolní prostředí, člověka i živočichy.
Další kapitole se popisuje konkrétní území sídliště Petřiny. Jsou rozebírány přírodní charakteristiky, historie, metodika podle Machovce a podrobný popis vlastního měření.
Ve výsledcích jsou vložené inventarizační tabulky a pomocí grafů rozebrána současná situace.
V kapitole diskuse je situace zhodnocena subjektivně, z estetického a kompozičního hlediska, a dále je mluveno o problém veřejného prostranství a zeleně.
Na mnou zaměřeném území sídliště Petřiny se nachází 976 jednotlivých dřevin, z toho 572 listnatých stromů a 249 listnatých keřů, 119 jehličnatých dřevin a 36 trvalek.
|
|
| |
|
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
|
|
Zlaté Hory v kontextu krajinných památkových zón
Gladišová, Kateřina ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Bakalářské práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe plynule navazují. Úvodní část je zaměřena na vymezení a obecnou charakteristiku území Zlatých Hor. Následně se zabývá detailní historií hornictví města a okolí od 13. století, kdy se dochovaly první písemné zmínky. Práce dále popisuje postupný vývoj těžby, způsoby dobývání rudy, novodobou těžbu a celkovou produkci zlata. V další kapitole jsou stručně nastíněny historické kulturní památky a jejich okolí postižené těžbou. Samostatnou část tvoří místní rýžoviště, rozdělená podle dochovaných montánních reliktů. Poslední kapitoly jsou zaměřeny na obecnou charakteristiku krajinných památkových zón a metodiku tvorby mapy, která je výstupem literární rešerše a zahrnuje pozůstatky po těžbě rud a povrchovém dolování. V závěru je prověřen potenciál lokality v kontextu krajinných památkových zón.
Součástí literárního přehledu, ale i celé práce jsou vlastní fotografie, které se snaží vhodně doplňovat a lépe orientovat v obsahu práce.
|
|
|
Vztah obyvatel ke krajině postižené těžbou nerostů
Grofová, Nikola ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Varvažovská, Pavla (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce Vztah obyvatel ke krajině postižené těžbou nerostů je získat odpovědi na výzkumné otázky týkající se těžby nerostných surovin v Královehradeckém kraji.
Práce se v první části zaměřuje na úvod do surovinové problematiky, vymezení oblasti Královehradeckého kraje, dále se první část bakalářské práce zabývá kauzou břidlicového plynu v Podkrkonoší. Druhá část se věnuje samotnému výzkumu a zpracovaným informacím získaných z dotazníkového šetření, které je základem praktické části bakalářské práce, a metodice správného sestavení dotazníků.
Součástí bakalářské práce jsou graficky zpracovaná data z dotazníková šetření.
|
|
|
Historická vodní díla v Krušných horách
Jirásek, Jan ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na zmapování historických vodních děl, spjatých s hornickou činností, vyskytujících se na území české části Montanregionu Krušné hory - Erzgebirge. Tyto báňské vodohospodářské systémy byly charakterizovány v literární části práce spolu s historickým vývojem jejich okolí. Dále byly popisovány vodotěžné stroje poháněné vodou, která byla těmito díly přiváděna. Veškerá popisovaná díla patřila do čtyř historických rudních revírů. Těmi byly Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná a Přebuz.
Mapování probíhalo v terénu pomocí GPS zařízení. Souřadnice získané během terénních prací, byly exportovány do Geografického informačního systému (GIS), ve kterém proběhlo jejich následné zpracování. Výsledkem práce byly mapové výstupy. Mapy byly tvořeny v měřítku 1:10000.
|
|
|
Tradice a současné koncepce v řešení veřejného prostoru na železnici
Vaníčková, Veronika ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Hladíková, Lucie (oponent)
Tato práce kompilačního charakteru je zaměřena na výpravní budovy a navazující veřejné prostory železničních stanic. V práci je nejprve popsána stručně historie železnice na našem území, historie výpravních budov a změny v jejich plánování od počátku výstavby do současnosti. Dále je porovnán současný stav vybraných výpravních budov a zastávek s dostupným historickými prameny, a jsou nastíněny problémy, které se v jejich řešení nyní objevují. Největší překážkou v péči o ně je roztříštěnost vlastnictví jednotlivých částí železničních stanic a přilehlých pozemků. Situaci také komplikuje neexistující koncepce, která by zajišťovala jednotnost použitých materiálů a prvků při jejich rekonstrukcí či vzniku nových staveb.
|
host ::
RSS.