|
|
Právní postavení rodičů při osvojení
Vampolová, Gabriela ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Právní postavení rodičů při osvojení Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza české právní úpravy postavení rodiče při osvojení. Podstatou osvojení je podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, především statusová změna právního postavení rodiče a dítěte, která spočívá v zániku příbuzenských vztahů, včetně povinností a práv k původní rodině osvojence. Následkem osvojení je tak zánik vztahu mezi rodičem a dítětem, který je považován za základní statusový vztah rodinného práva. K zániku příbuzenských vztahů však nedojde v případě osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého. První část práce se v krátkosti věnuje pojmu rodina, zamýšlí se nad její důležitostí a možnou definicí tohoto pojmu. Druhá část se zabývá rodičovstvím v právním slova smyslu, účelem této části je určení toho, koho lze za rodiče v souladu s českou právní úpravou považovat, komu svědčí rodičovské povinnosti a práva a převážně kdo tvoří základní statusový vztah rodič a dítě. V rámci této části je zvlášť probírána právní úprava mateřství a otcovství. U právního institutu otcovství je uvedena jak právní úprava jeho určení, tak i právo otce popřít své otcovství. Třetí část je zaměřena na právní úpravu vzájemných povinností a práv, které jsou obsahem vztahu utvořeným mezi rodičem a dítětem a které jsou postupně...
|
|
|
Neúplné osvojení a jeho právní následky
Vampolová, Gabriela ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Neúplné osvojení a jeho právní následky Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu české právní úpravy neúplného osvojení a jeho právních následků. Neúplným osvojení je chápáno v české právní úpravě osvojení zletilého. Tento právní institut byl v českém právním řádu upraven až do roku 1950, poté na dlouhou dobu z české právní úpravy vymizel a znovu byl zaveden až přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Současná právní úprava rozlišuje dva typy osvojení zletilého a to osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého a osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého. Rozlišení těchto dvou typů osvojení zletilého je na rozdíl od rozlišení úplného a neúplného osvojení patrné již ze samotné právní úpravy v OZ, kdy každý z uvedených typů osvojení zletilého je upraven v samostatném právním ustanovení. První část práce se věnuje samotnému pojmu osvojení, jeho vývoji a možným způsobům dělení, z kterých se nejvíce v této části práce zaměřuji na dělení osvojení na úplné a neúplné. Co lze považovat v české právní úpravě za neúplné osvojení již bylo uvedeno, je nutné tedy uvést, že za úplné osvojení je považováno osvojení nezletilého. Druhá část práce je již zcela zaměřena na analýzu právní úpravy osvojení zletilého. Začátek této části je krátce věnován historickému vývoji tohoto právního...
|
host ::
RSS.