|
|
Diverzita a fylogeneze archaméb
Zadrobílková, Eliška ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent) ; Bardůnek Valigurová, Andrea (oponent)
Zástupci skupiny Archamoebae jsou volně žijící nebo endobiotičtí améboidní bičíkovci nebo měňavky. Protože se vyskytují v anoxickém nebo mikrooxickém prostředí, jejich mitochondrie jsou značně redukované. Zpočátku se dokonce předpokládalo, že mitochondrie postrádají úplně, a proto byly považovány za jedny z nejpůvodnějších eukaryotických organismů vůbec. Tato hypotéza byla později vyvrácena a dnes víme, že archaméby náleží do říše Amoebozoa a spolu s aerobními hlenkami (Macromycetozoa) a sběrným taxonem Variosea vytváří skupinu Conosa. Charakteristickým znakem bičíkatých archaméb je poměrně jednoduchý mikrotubulární cytoskelet, který se skládá z jednoho bazálního tělíska, ze kterého vychází bičík, postranního kořene a mikrotubulárního koše. U bezbičíkatých zástupců byl tento cytoskelet zcela redukován. V minulosti bylo vytvořeno asi 350 jmen archaméb na druhové úrovni. Popisy druhů jsou převážně založeny na morfologických znacích, které jsou ale často nedostačující, a proto je identita druhů nejistá a je pravděpodobné, že řada druhů bude v budoucnu synonymizována. Problémem je také nedostatek sekvenčních dat. V našem projektu se nám podařilo výrazně rozšířit dataset DNA sekvencí převážně volně žijících archaméb. Na základě kombinace molekulárních a morfologických dat jsme popsali 13 nových druhů...
|
|
|
Morfologická a molekulární diverzita endobiotických a volně žijících trichomonád
Céza, Vít ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Bardůnek Valigurová, Andrea (oponent) ; Fiala, Ivan (oponent)
Tato disertační práce představuje výsledky tří dílčích projektů zaměřených na výzkum dosud velmi málo studovaných skupin kmene Parabasalia. Většina výzkumu byla dosud věnována trichomonádám žijícím v termitech a také prokazatelně patogenním druhům. Překvapivě málo informací bylo dlouhodobě známo o diverzitě střevních trichomonád u primátů, stejně tak jako o vlivu a míře ovlivnění druhové skladby střevních trichomonád primátů člověkem. Podobně bylo podceňováno studium volně žijících trichomonád, přestože se u nich dal předpokládat velký přínos k pochopení evoluce celého kmene Parabasalia. Představu o reálné diverzitě parabasalidů dlouhodobě komplikovalo množství nekvalitních popisů a chybějících sekvenčních dat. Disertační projekt se proto zaměřil na výzkum v těchto dosud málo studovaných či nedostatečně uchopených oblastech. V rámci prvního dílčího projektu byla provedena kompletní revize rodu Hypotrichomonas, včetně popisu šesti nových druhů z různých obratlovčích hostitelů, ale také ze švábů. Opakovaná přehlédnutí hypotrichomonád předchozími autory naznačuje dosud netušenou diverzitu skupiny Parabasalia. Rod Hypotrichomonas byl navíc s ohledem na omezené hostitelské spektrum většiny nových druhů, jejich početnost i snadnou kultivovatelnost označen za adepta na nový modelový rod ke zkoumání...
|
|
|
Diverzita a fylogeneze archaméb
Zadrobílková, Eliška ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent) ; Valigurová, Andrea (oponent)
Zástupci skupiny Archamoebae jsou volně žijící nebo endobiotičtí améboidní bičíkovci nebo měňavky. Protože se vyskytují v anoxickém nebo mikrooxickém prostředí, jejich mitochondrie jsou značně redukované. Zpočátku se dokonce předpokládalo, že mitochondrie postrádají úplně, a proto byly považovány za jedny z nejpůvodnějších eukaryotických organismů vůbec. Tato hypotéza byla později vyvrácena a dnes víme, že archaméby náleží do říše Amoebozoa a spolu s aerobními hlenkami (Macromycetozoa) a sběrným taxonem Variosea vytváří skupinu Conosa. Charakteristickým znakem bičíkatých archaméb je poměrně jednoduchý mikrotubulární cytoskelet, který se skládá z jednoho bazálního tělíska, ze kterého vychází bičík, postranního kořene a mikrotubulárního koše. U bezbičíkatých zástupců byl tento cytoskelet zcela redukován. V minulosti bylo vytvořeno asi 350 jmen archaméb na druhové úrovni. Popisy druhů jsou převážně založeny na morfologických znacích, které jsou ale často nedostačující, a proto je identita druhů nejistá a je pravděpodobné, že řada druhů bude v budoucnu synonymizována. Problémem je také nedostatek sekvenčních dat. V našem projektu se nám podařilo výrazně rozšířit dataset DNA sekvencí převážně volně žijících archaméb. Na základě kombinace molekulárních a morfologických dat jsme popsali 13 nových druhů...
|
host ::
RSS.