|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
|
|
Studium morfo-fyziologických aspektů růstu Candida albicans ve vztahu k lidským hormonům
Vaculíková, Petra ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
1. ABSTRAKT Vaginální zánět vyvolaný mikroskopickými houbami je velmi častou komplikací žen fertilního věku. Mezi faktory, podílející se na vzniku vulvovaginální kandidózy jsou řazeny rovněž pohlavní hormony. Praktické zkušenosti ukazují, že tato nemoc často vzniká u žen v luteální fázi menstruačního cyklu, tedy v době, kdy jsou zvýšené hladiny estrogenu i progesteronu.. V naší práci jsme se zaměřili na vliv pohlavních hormonů na růst a citlivost sledovaných kmenů k antifungálním látkám. Do pokusů bylo zahrnuto 6 kmenů Candida albicans. Všechny kvasinky byly vaginálními izoláty získánými od pacientek trpících vulvovaginální kandidózou. Testována byla kombinace vždy jednoho antimykotika (flukonazol, amfotericin B, flucytosin) s jedním hormonem (testosteron, estradiol, progesteron). Vizuálně a spektrofotometricky jsem odečítali MIC antimykotika v kombinaci s pěti koncentracemi (10-6 - 10-10 mol/L) daného hormonu. Z našich výsledků vyplynulo, že nejlepší antifungální efekt na růst kmenů C. albicans měla kombinace amfotericinu B s progesteronem. Tato kombinace byla hodnocena jako adice. Naopak nevýhodnou - antagonistickou - kombinací se jevila kombinace flukonazolu se všemi testovanými hormony.
|
|
|
Studium morfo-fyziologických aspektů růstu Candida albicans ve vztahu k lidským hormonům
Vaculíková, Petra ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
1. ABSTRAKT Vaginální zánět vyvolaný mikroskopickými houbami je velmi častou komplikací žen fertilního věku. Mezi faktory, podílející se na vzniku vulvovaginální kandidózy jsou řazeny rovněž pohlavní hormony. Praktické zkušenosti ukazují, že tato nemoc často vzniká u žen v luteální fázi menstruačního cyklu, tedy v době, kdy jsou zvýšené hladiny estrogenu i progesteronu.. V naší práci jsme se zaměřili na vliv pohlavních hormonů na růst a citlivost sledovaných kmenů k antifungálním látkám. Do pokusů bylo zahrnuto 6 kmenů Candida albicans. Všechny kvasinky byly vaginálními izoláty získánými od pacientek trpících vulvovaginální kandidózou. Testována byla kombinace vždy jednoho antimykotika (flukonazol, amfotericin B, flucytosin) s jedním hormonem (testosteron, estradiol, progesteron). Vizuálně a spektrofotometricky jsem odečítali MIC antimykotika v kombinaci s pěti koncentracemi (10-6 - 10-10 mol/L) daného hormonu. Z našich výsledků vyplynulo, že nejlepší antifungální efekt na růst kmenů C. albicans měla kombinace amfotericinu B s progesteronem. Tato kombinace byla hodnocena jako adice. Naopak nevýhodnou - antagonistickou - kombinací se jevila kombinace flukonazolu se všemi testovanými hormony.
|
|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
host ::
RSS.