|
|
Formal Models for Data Languages
Vašák, Jan ; Havlena, Vojtěch (oponent) ; Lengál, Ondřej (vedoucí práce)
Data words are a common way to formally work with words over infinite alphabets. In practice, an infinite alphabet can represent an actually infinite set, such as the integers or a set of strings, or a large finite set, such as the Unicode symbols. We explore some theoretical properties of register set automata, a data word model that, crucially, can be used as a means to determinise a large class of register automata (this allows, e.g., for a deterministic automata representation of a class of regexes with back-references). We also extend streaming data string transducers, a model designed to represent a class of list-processing programs, with set-registers. This extension can, for example, represent a program that removes duplicates from a list, which is not representable using the base model. We then show that this extension’s functional equivalence problem is decidable. Lastly, a prototype regex matcher based on register set automata was implemented, and we experimentally show that it performs well under regular expression denial of service attacks that can cripple other matchers used in practice.
|
|
|
Variantní systémy pěstitelské technologie řepky ozimé (Brassica napus, L.)
Bodnárik, Jakub ; Vašák, Jan (vedoucí práce) ; Honsová, Hana (oponent)
Řepka ozimá (Brassica napus, L.) je jednoletá nebo dvouletá plodina pěstovaná pro semena obsahující řepkový olej. Jedná se o třetí světově nejvýznamnější olejninu. V geograficky menší oblasti České republiky u řepky ozimé hovoříme o nejvýznamnější a nejpěstovanější olejnině. Řepka ozimá je až na 85% sklizňových ploch všech olejnin v České republice.
Při přesném parcelovém pokusu ve čtyřech opakováních, který byl proveden v sezóně 2014/2015 na Výzkumné stanici FAPPZ v Č. Újezdu, okres Praha západ byly sledovány produkční a biologické ukazatele řepky ozimé na podzim a při startu jarní vegetace. Rozdíly mezi jednotlivými pokusy byly v přípravě půdy, hnojení pod patu, způsobu setí, hnojení během růstu. Z porovnání výsledků podzimních odběrů řepky je zřejmé, že nejvíce vzrostlé byly rostliny pěstované technologií č. 2, tj. před setím pozemek zorán, setí secím strojem Farmet Falcon 6. Při jarní inventarizaci porosty pěstované technologií č. 2 až 4 vykazovaly srovnatelné biologické ukazatele, zbylé dva porosty mírně zaostávaly. Po výmlatu jako technologie s nejvyšším výnosem semen vyplynula technologie č. 3 (Farmet intenzita). Závěr pokusu: není nutné před setím orat, je důležité zvolit vhodnou moderní metodu zakládání porostu, značný vliv na výnos semen má podzimní hnojení N.
Pokus na penetrometrický odpor půdy v porostu řepky ozimé. V sezóně 2015/2016 byl pozemek Triangl vlevo, na kterém hospodaří společnost AGROCOM HRUŠOVANY spol. s r.o. rozdělen na dvě části. Jedna část byla před setím zorána, druhá část byla před setím podmítnuta. Dále byla na dvou částech pozemku provedena podzimní a jarní inventarizace porostu řepky ozimé. Zjištění pokusu, při podzimních odběrech rostlin byly biologické ukazatele řepky na podmítané části vyšších parametrů. Jarní inventarizace dopadla opačně, vyšší parametry vykazovaly rostliny na orané části. Měření penetrometrického odporu půdy potvrdilo, že na orané části pozemku byl půdní odpor nižší.
|
|
|
Možnosti pěstování hybridního ozimého ječmene v ČR
Turnovec, Tomáš ; Křováček, Jan (vedoucí práce) ; Vašák, Jan (oponent)
Ječmen ozimý je po ozimé pšenici a jarním ječmeni třetí nejpěstovanější obilovinou v ČR, výnosem zrna se řadí na 2. místo po ozimé pšenici. V podmínkách ČR je ozimý ječmen využíván především pro krmné účely. Krmná kvalita je u odrůd s větším zrnem na úrovni krmných odrůd ječmene jarního. V osevním postupu ozimý ječmen umožňuje příznivé rozložení pracovních špiček jak při setí, tak především ve žních, z důvodu brzké sklizně je nejvhodnější předplodinou pro řepku. Ekonomickým přínosem ranosti sklizně ozimého ječmene je i snížení nákladů na skladování zásob z předchozí sklizně, jelikož poskytuje první sklizeň zrna určenou pro výrobu krmných směsí.
Tématem této bakalářské práce je ověření vhodnosti pěstování hybridního ozimého ječmene v podmínkách České republiky. Cílem bylo potvrzení či vyvrácení tvrzení, že hybridní ječmen poskytne vyšší výnos ve srovnání s liniovými odrůdami.
V roce 2014 bylo na území ČR založeno celkem 15 referenčních pokusů. Vybrané lokality se nacházely v rozdílných nadmořských výškách i různých půdních podmínkách. Každý pokus z 15 lokalit byl založen na rovnoměrném pozemku o celkové velikosti alespoň 4 ha. Vysety byly 4 odrůdy ozimého ječmene, 2 odrůdy hybridní, 2 odrůdy liniové, každá odrůda po jednom hektaru. Jednotlivé odrůdy byly zřetelně odděleny uličkou alespoň 1m, aby bylo následně zaručeno přesné výnosové hodnocení.
Jako hybridní ozimé odrůdy ječmene byly vysety odrůdy Galation a Wootan.
Jako liniové porovnávací odrůdy ozimého ječmene sloužily odrůdy označeny jako L1 a L2.
Výsledky:
Lokalita nadm.výška
m. n. m. Půdní druh: výnos při 14% vlhkosti zrna (t/ha)
Wootan Galation Linie1 Linie2
Loštice (Šupmerk) 305 hlinitá 12,02 11,32 12,28 11,46
Kravaře (Česká Lípa) 300 hlinitojílovitá 11,76 11,08 10,50 9,75
Chrášťany (Rakovník) 405 hlinitojílovitá 11,57 9,59 10,06 9,71
Hostovice (Pardubice) 250 hlinitojílovitá 10,43 10,47 9,13 9,38
Krásné Údolí (K. Vary) 650 hlinitopísčitá 9,96 9,52 9,29 8,57
Nová Ves p. Pleší (Příb.) 395 hlinitopísčitá 9,87 10,01 7,63 7,39
Zdislavice (Benešov) 485 písčitohlinitá 9,39 10,83 9,11 10,97
Hrotovice (Třebíč) 430 hlinitopísčitá 9,06 9,70 8,86 8,11
Jinín (Strakonice) 430 hlinitojílovitá 8,99 9,48 7,88 6,77
Záhoří (Benešov) 550 hlinitojílovitá 8,49 7,89 7,68 7,75
Trhové Sviny (ČB) 458 písčitohlinitá 7,90 7,73 7,38 7,55
Vstiš (Plzeň jih) 370 hlinitopísčitá 7,37 7,16 6,14 5,83
Zbýšov (Kutná Hora) 390 hlinitopísčitá 6,75 7,45 6,30 5,48
Břeclav (Břeclav) 158 hlinitopísčitá 5,84 5,34 5,96 4,92
Hořice (Jičín) 410 hlinitopísčitá 5,83 5,95 4,73 4,57
Nejvyšší výnos hybridního ozimého ječmene byl v lokalitě Loštice s nadmořskou výškou 305 m. n. m. a hlinitou půdou. Hybridní odrůdy zde dosáhli výnosů: Wootan (12,02 t/ha, Galation (11,32 t/ha). Spolu s třemi dalšími lokalitami, byl zde výnos hybridů z části překonán liniovými odrůdami, a to Linií 1, která dosáhla výnosu 12,28 t/ha a Linie 2 překonala svým výnosem 11,46 t/ha pouze hybridní odrůdu Galation. Druhý nejvyšší výnos byl dosažen v lokalitě Kravaře s nadmořskou výškou 300 m. n. m. a hlinitojílovitou půdou. Hybridní odrůdy v této lokalitě již svým průměrným výnosem 11,42 t/ha, překonaly průměrný výnos linií o 1,295 t/ha.
Ačkoliv vegetační rok 2014/2015 nebyl z pohledu klimatických podmínek ideální, kvůli rozsáhlému suchu které se projevovalo již počátkem roku 2015, hybridní ozimý ječmen dosáhl v průměru o 0,92 t/ha lepšího výnosu oproti liniovým odrůdám. Hlavním důvodem, že hybridy lépe zvládají i stresové podmínky v podobě sucha, je jejich větší a silnější stavba a rozsáhlejší kořenový systém, který dokáže čerpat vláhu a živiny z hlubšího půdního horizontu efektivněji než běžné liniové odrůdy. Co se kvality týče, tak hybridní odrůdy jsou v tomto ohledu s liniemi srovnatelné.
V rámci pokusů bylo dosaženo vysokých výnosů. Výnosy přesahující 11 a někde dokonce 12 tun po hektaru lze považovat za špičkové.
|
host ::
RSS.