|
|
Mercury dynamics in soil systems: A comprehensive study on natural and anthropogenic sources using elemental and isotopic analysis
Domingues Vieira, Alda Maria ; Vaňková, Maria (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Lidská činnost (ne)přímo ovlivňuje biogeochemický cyklus rtuti (Hg) v životním prostředí. Nicméně mnoho aspektů chování Hg zůstává stále málo pochopeno. V této práci byly provedeny tři případové studie, které se zaměřují na dvě hlavní témata: i) vliv změny klimatu na Hg reemise z půd postižených požáry a ii) chování a osud Hg v půdách kontaminovaných těžbou a hutnictvím neželezných rud. První studie se zabývala koncentracemi Hg v neznečištěných půdních profilech a Hg rezervoáry v organických horizontech za účelem stanovení odhadu emisí Hg způsobených lesními požáry v Portugalsku. Nezasažené půdní profily vykazovali vyšší koncentrace Hg (156 μg kg-1) v organických horizontech a následně s hloubkou do minerálních horizontů klesaly. Celkové množství Hg v organických horizontech bylo odhadnuto na 10,6 g ha-1. Bylo též spočteno, že se během požáru uvolnilo až 133 g Hg na ploše 12,5 ha z lesního organického horizontu, což zdůrazňuje jeho dvojí roli v (i)mobilizaci Hg v oblastech, které jsou stále více postiženy extrémním počasím podporujícím vznik požárů. Ve druhé studii byly stanoveny poměry stabilních izotopů Hg a speciace ve znečištěných půdních profilech kontaminovaných historickou těžbou Hg-Fe rud v České republice (Jedová hora). Celková koncentrace Hg v půdě dosahovala až 17,8 mg kg-1....
|
|
|
Spalování uhlí jako zdroj kontaminace půd rtutí
Paclíková, Karolína ; Vaňková, Maria (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Rtuť (Hg) je globální polutant, který se do životního prostředí dostává jak z přírodních, tak z antropogenních zdrojů. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje Hg patří spalování fosilních paliv, zejména uhlí (60%). Ačkoliv se Hg v uhlí vyskytuje ve stopových koncentracích, velké množství uhlí spálené v energetickém průmyslu je zdrojem emisí Hg do atmosféry a následně do dalších složek životního prostředí. Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o geochemii Hg v uhlí a v půdách. Zároveň práce poskytuje náhled na distribuci Hg v půdách v oblasti Frýdlantského výběžku, oblasti historicky zatížené spalováním uhlí v tepelných elektrárnách. Ve vzorcích půd, uhlí a elektrárenských odpadech (popílku a škváry) z elektrárny Turów byly měřeny celkové koncentrace Hg pomocí přístroje AMA-254. V uhlí se koncentrace pohybovaly v rozmezí 217-973 µg.kg-1 Hg, v popílku byly naměřeny v průměru 94 µg.kg-1 Hg a nejnižší hodnoty Hg byly ve škváře, a to 1- 2 µg.kg-1 . Průměrná koncentrace Hg v organických horizontech půd byla 334 µg.kg-1 , nejvyšší naměřená hodnota 510 µg.kg-1 Hg. Získaná data nepotvrdila výsledky předchozí studie, ve které bylo ve Frýdlantském výběžku naměřeno až 1148 µg.kg-1 Hg v humusu lesních půd. Naměřené koncentrace ve studovaných lesních půdách odpovídají průměrné koncentraci Hg lesních půd v České...
|
|
|
Studium chování vybraných prvků v profilech půd na ložisku Alshar, Severní Makedonie.
Fizková, Karolína ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaňková, Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem chování a mobility rizikových prvků Tl, Hg a As vyskytujících se v antropogenně vzniklých půdách na haldách bývalého ložiska Alshar v Severní Makedonii. Již od 15. století probíhala na této lokalitě těžba rud As, Sb a Au, přičemž svého vrcholu dosáhla během 19. a první poloviny 20. století. Půdy tak vznikaly na periodicky vrstvené hlušině různého stáří a původu. V dnešní době je oblast známá zejména díky velkému množství unikátních minerálních fází a také díky rozsáhlým možnostem studia kontaminace půd. Obsahy prvků v odebraných vzorcích byly výjimečně vysoké a bez optimalizace měření a vhodného ředění by přesahovaly horní mez detekce použitých analytických metod. Arzen a Tl se zde vyskytují průměrně v desítkách až stovkách mg/kg, Hg pak ve stovkách mg/kg. Chování rizikových prvků bylo posuzováno v souvislosti s půdními vlastnostmi, včetně zrnitosti, pH, kationtové výměnné kapacity, celkového obsahu uhlíku a síry či obsahu oxidů Fe, Mn a Al. V úvahu byl brán i vliv dalších rizikových prvků. U Tl byl navíc ve vybraných vzorcích stanovena hodnota ε 205 Tl. Z kompletních výsledků měření však bylo velmi obtížné pro studované profily sestavit obecně platný trend chování vybraných kontaminantů. Jako hlavní důvod se ukazuje velká prostorová a hloubková variabilita...
|
host ::
RSS.