|
|
Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace
VIDENSKÁ, Magdalena
Téma diplomové práce je: {\clqq}Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace``. Romská minorita je součástí české společnosti. K romské národnosti se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 11 746 osob. Skutečný počet příslušníků romské komunity v ČR je ale mnohonásobně vyšší. Romská psychika se odlišuje od psychiky neromské populace a z těchto odlišností vyplývá také rozdílný životní styl. V běžném životě nás ohrožují různá infekční onemocnění. Jedná se o respirační infekce, infekce kůže a sliznic, nemoci přenášené krví, alimentární nákazy, sexuálně přenosné choroby a mnohé další. Většina onemocnění ohrožuje stejně majoritní společnost i romskou minoritu. Ale právě odlišný životní styl a psychologické odlišnosti mohou vést k tomu, že pravděpodobnost vzniku určitých nákaz je u romské minority vyšší. Úkolem této práce bylo identifikovat tato infekční onemocnění a vypracovat takový edukační plán, který by napomohl snížení výskytu zjištěných infekčních onemocnění v romské populaci. V rámci diplomové práce byly vytyčeny čtyři výzkumné cíle a stanoveny čtyři výzkumné otázky. Pro realizaci výzkumné části této práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vycházejícího ze studia odborné literatury. Otázky vychází z koncepčních modelů M. Gordonové, M. Leiningerové a J. Gigerové {--} R. Davidhizerové. Informace získané rozhovorem s příslušníky romské minoritní skupiny jsou zpracovány do kazuistik, které tvoří základ pro tvorbu kategorizovaných tabulek a grafů. Na základě údajů získaných rozhovorem bylo určeno konkrétní infekční onemocnění, jehož vznikem jsou příslušníci romské minoritní skupiny ohroženi, a byl pro ně zpracován edukační plán doplněný edukačním materiálem, který byl využit při edukaci v další fázi výzkumu. Za hlavní výsledky považujeme identifikaci tří infekčních onemocnění, která v nejvyšší míře ohrožují romskou populaci. Dále tato práce přináší doporučení sestrám, na které problémy se zaměřit v edukaci romské populace nejen v rámci romské komunity, ale také v prostředí vzdělávacích institucí. Výsledky naší práce bychom chtěli zpřístupnit odborné veřejnosti. Výstupem práce je edukační plán a edukační materiál určený všem, kteří s romskou komunitou pracují a chtějí přispět ke zlepšení jejího zdravotního stavu a kvality života.
|
|
|
Nároky kladené na sestru při komunikaci s pacientem s afázií
VIDENSKÁ, Magdalena
Afázie je definována jako systémové narušení řeči, které vzniká při organických poškozeních mozku a v různých úrovních zasahuje organizaci řeči. Nastává následkem poškození dominantní hemisféry mozku při nádorech, úrazech, náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod. Afázie může postihnout pacienty všech věkových kategorií. Komunikace s afatickým pacientem je složitá a nároky kladené na sestru vysoké. Ve své práci jsem se pokusila navrhnout náhradní způsob komunikace, který by komunikaci afatického pacienta se svým okolím usnadnil a zkvalitnil. Vycházela jsem z metodické příručky Mgr. Kubové {\clqq}Piktogramy``, která se zabývá používáním komunikačního obrázkového systému {--} piktogramů ke vzdělávání a k rozvoji sociálních komunikativních dovedností dětí i dospělých s mentálním či vícenásobným postižením a používá se v mnoha západních zemích. Já jsem se rozhodla tyto piktogramy poskytnout sestrám a afatickým pacientům. Cílem bylo pomoci afatickému pacientovi vyjádřit své pocity a potřeby. Pomocí piktogramů jsem se snažila postihnout nejdůležitější a nejčastější základní lidské potřeby {--} potřebu vyprazdňování, bolest, chlad, žízeň atd. Po asi 3 měsíčním používání piktogramů jsem sestrám dala dotazník, ve kterém vyjádřily svůj názor na používání piktogramů a na jejich přínos afatickému pacientovi. Výzkum byl kvantitativní, pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníku. Získané informace jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry, které pracují s afatickými pacienty a které při komunikaci s afatickým pacientem používaly piktogramy. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., na Nervovém oddělení a na Oddělení následné péče. Dále byly piktogramy používány v Charitní ošetřovatelské službě při městské charitě České Budějovice v rámci domácí péče. Nejlepších výsledků dosáhly piktogramy jednoznačně v agentuře domácí péče. Dále v praxi by je doporučilo používat 87,5 % sester. Sestry při vyplňování dotazníků čerpaly nejen z vlastních zkušeností s používáním piktogramů, ale i ze zkušeností rodinných příslušníků, kteří se o své blízké starají celý den a mohou tedy lépe určit, zda se jim piktogramy osvědčily nebo ne. Z výsledků vyplývá, že piktogramy byly v ošetřovatelské péči o afatického pacienta v domácím prostředí využity. Věřím, že piktogramy najdou v komunikaci s afatickým pacientem, a nejen s ním, své pevné místo a budou efektivně využívány, i přesto, že pro sestru je používání piktogramů časově náročnější a vyžaduje od ní jistou dávku trpělivosti. Odměnou jí je kvalitnější ošetřovatelská péče a o něco spokojenější pacient.
|
host ::
RSS.