|
|
Srovnání efektivity obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus (L.)) na vybrané lokalitě Lesního Závodu Boubín.
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Účinnost různých typů ochranných opatření (feromonové lapače, stromové lapáky, otrávené lapáky - trojnožky) proti lýkožroutu smrkovému a dopad insekticidem ošetřených otrávených lapáků na necílové organismy byl sledován v týdenních intervalech na lokalitě s nadmořskou výškou 1000 m. n. m. Byla prokázána významně vyšší účinnost stromových lapáků oproti feromonovým lapačům, kdy jeden lapák odchytil v průměru 3307 lýkožroutů, zatímco feromonový lapač v průměru pouze 457 jedinců. Otrávené lapáky - trojnožky navnazené feromonovým odparníkem (FeSex Typo, výrobce - Karel Ubik, ČR) měly vyšší účinnost než feromonové lapače, přičemž průměrný počet odchycených lýkožroutů byl 1226. Z necílových organismů bylo zaznamenáno 61 druhů hmyzu ze 7 řádů. Jako nejhojněji se vyskytující necílový druh je možno označit pestrokrovečníka mravenčího (Thanasimus formicarius).
|
|
|
Problematika specifických poruch učení u žáků na 1. stupni ZŠ v Českých Budějovicích
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specifických poruch učení u žáků na 1. stupni ZŠ. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popsána problematika a teorie specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie a dysortografie). Diplomová práce je zaměřena především na diagnostiku SPU a možnosti reedukace a kompenzace těchto poruch. Druhá část diplomové práce je část praktická. Pro potřeby učitelů byl sestaven zásobník námětů a materiálů pro práci s dyslektickými, dysgrafickými a dysortografickými žáky. Cílem diplomové práce bylo pomoci učitelům a zlepšit práci ve výuce dětí se specifickými poruchami učení na 1. stupni ZŠ
|
|
|
Vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a stavem smrkových ekosystémů v oblasti Černé hory a Smrčiny
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a zdravotním stavem smrkových porostů. Terénní práce probíhaly v Národním parku Šumava na dvou výzkumných lokalitách, na Černé hoře a na Smrčině. K hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů byla použita metodika Cudlína a kol. (2001). Bylo sledováno především procentické zastoupení jednotlivých částí korun, celková defoliace, defoliace primární struktury a procento sekundárních výhonů. Na základě těchto parametrů byl zjištěn stupeň transformace struktury koruny a stromy byly zařazeny do čtyř stresových kategorií. Všechny sledované výzkumné plochy, založené na jaře 2009, s výjimkou plochy ?B? na Černé hoře, byly lýkožroutem nalétnuty. Na ploše ?C? se vyskytoval jen jeden nalétnutý strom z předchozího roku 2009. Při periodickém sledování náletu lýkožrouta smrkového a jednotlivých fází reakce smrkového porostu bylo postupováno dle metodiky Jakuše (2009, 2010). Dále byla ze získaných údajů zkonstruována vrstva výskytu stromů v různém stádiu napadení lýkožroutem smrkovým v GIS prostředí v programu Arc View 9.3. Z ní bylo zjištěno, nakolik byl nálet a další kolonizace okolních stromů lýkožroutem smrkovým závislá na jejich vzájemném postavení a stavu jejich korun. Hypotéza o tom, že lýkožrout smrkový upřednostňuje raději stromy s více transformovanou strukturou koruny (Moravec a kol. 2002), se potvrdila pouze na lokalitě Smrčina. Tato práce by mohla přispět k poznání závislosti napadení lýkožroutem smrkovým na stavu smrkových porostů a jejich dalšího vývoje po napadení.
|
host ::
RSS.