|
|
Rozhodovací protokoly u seniorů s bolestmi na hrudi
Hrečko, Juraj ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Akutní bolest na hrudi je častým důvodem pro vyšetření na urgentním příjmu. Pacienti ve vysokém věku mají často atypické symptomy, nespecifické změny na elektrokardiogramu a zvýšené hladiny srdečních biomarkerů z rozličných příčin. Diferenciální diagnostika je proto poměrně široká a cílem vyšetření na urgentním příjmu by mělo být rychlé vyloučení život ohrožujících stavů jako akutní koronární syndrom, plicní embolie nebo disekce aorty. Strukturované rozhodovací protokoly jsou přesné a dokážou urychlit diagnostický proces, no nemáme dostatečná data o jejich použití u pacientů ve vysokém věku. Cílem disertační práce bylo: 1) popsat klinické charakteristiky a výskyt kardiálních příhod u seniorů vyšetřených na urgentním přijmu pro akutní bolest na hrudi, 2) identifikovat rizikové faktory pro vznik kardiálních příhod a 3) porovnat efektivitu a bezpečnost vybraných rozhodovacích protokolů pro rychlou diagnostiku akutního infarktu myokardu v populaci starších pacientů. Provedli jsme analýzu pacientů starších 70 let, kteří byli vyšetřeni během jednoho roku na urgentním příjmu Fakultní Nemocnice Hradec Králové pro akutní bolesti na hrudi. Ze studie byli vyřazeni pacienti s obrazem elevací ST úseků na elektrokardiogramu. Celkem jsme do studie zařadili 250 pacientů s věkovým mediánem 78 let s mnohočetnými...
|
|
|
Srdeční selhání - analýza dat a rizikových faktorů morbidity i mortality
Dokoupil, Jiří ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Akutní srdeční selhání představuje závažný zdravotní stav s vysokou mírou krátkodobé i dlouhodobé úmrtnosti. Posouzení rizika nepříznivých událostí a odhad průběhu hospitalizace pacienta může pomoci lékařům zlepšit péči o tyto pacienty. Cílem této práce bylo charakterizovat pacienty přijaté pro akutní srdeční selhání, popsat jejich základní demografické a klinické nálezy a zhodnotit rizikové faktory krátkodobé a dlouhodobé úmrtnosti. Dále byly analyzovány rizikové faktory delšího průběhu hospitalizace mezi vstupními známkami a vyvolávajícími faktory srdečního selhání. Provedli jsme retrospektivní analýzu pacientů hospitalizovaných na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové za období od ledna do prosince roku 2017. Celkem jsme identifikovali 385 pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Celková hospitalizační úmrtnost pacientů byla 12,7 %, třicetidenní úmrtnost 14,6 % a jednoroční úmrtnost byla 34 %. Mezi rizikové faktory, které byly asociovány s hospitalizační úmrtností, patřily nutnost hemodialýzy s ultrafiltrací během hospitalizace (OR 15,82, 95% CI 2,96-84,57, p = 0,0008), dříve diagnostikované chronické srdeční selhání (OR 4,27, 95% CI 1,66-11,03, p = 0,001) a STEMI jako vyvolávající faktor srdečního...
|
|
|
Úloha mikroRNA v progresi kardiovaskulárních chorob
Černá, Václava ; Pešta, Martin (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Současný aplikovaný výzkum molekul mikroRNA je zaměřen na identifikaci jejich rolí v patogenezi různých typů onemocnění, včetně kardiovaskulárních (KV), a to s předpokladem jejich uplatnění jako biomarkerů nebo cílů léčby. Kardiovaskulární onemocnění mají v populaci vysokou incidenci i prevalenci, jsou převážně chronická, jsou také vedoucí příčinou hospitalizace i úmrtí a představují proto velkou zátěž pro pacienty i zdravotní systém. Aktuálně je využíváno v diagnostice kardiovaskulárních chorob a odhadu kardiovaskulárního rizika mnoho metabolických parametrů, většinou ze skupiny proteinů a lipidů, zatímco parametrů ze skupiny nukleových kyselin, a to ať již v podobě mutací v molekule DNA, nebo různých molekul RNA, prozatím velice omezeně. Přes nesporný význam a přínos metabolických biomarkerů v diagnóze i prognóze kardiovaskulárních chorob, tyto markery stále neumožňují efektivně identifikovat všechny osoby ve vysokém riziku, a jsou proto hledány další molekuly, které by mohly ke zpřesnění této identifikace přispět. A právě nalezení dalších diagnostických a prognostických markerů pro zpřesnění odhadu KV rizika a následně zefektivnění léčby pacientů ve vysokém riziku je tématem této disertační práce. Zaměřili jsme se na skupinu molekul mikroRNA, krátkých nekódujících RNA, které se účastní...
|
|
|
Metabolická odezva na akutní koronární syndrom se zaměřením na tkáňový faktor, metaloproteinázy a solubilní ligady CD40
Bis, Josef ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Mates, Martin (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Úvod: Příčinou akutního koronárního syndromu je ruptura nestabilního plátu, patogeneza je komplexní a předpokládá souběh řady mechanismů, a to složení plátu a nebo nerovnováhu trombotické aktivity krve. Cíle: Hlavním cílem práce bylo posouzení lokálních plasmatických hladin tkáňového faktoru (TF), inhibitoru tkáňového faktoru ( TFPI), tkáňových metaloproteináz (MMP-2, 3 a 9) a inhibitoru tkáňových metaloproteináz-2 (TIMP-2), vysoce selektivního CRP (hsCRP) a solubilního ligandu CD40 (sCD40L) u pacientů s akutním koronárním syndromem, se stabilní anginou pectoris v systémové cirkulaci, v koronárním sinu a stanovit časový průběh hladin u pacientů s akutním koronárním syndromem. Metodika a výsledky: Předmětem klinického hodnocení byli pacienti s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). U 24 pacientů se stabilní formou ICHS (SCAD) byly během diagnostické koronární angiografie provedeny odběry z koronárního sinu (CS), femorální žíly (VF) a kmene levé věnčité tepny (LMCA). U 29 pacientů s akutním koronárním syndromem (ACS) bylo toto stanovení rozšířeno o kontrolní odběr žilní krve za 24 hodin a za 7 dní od prvního měření. Ve vzorcích byly stanoveny hladiny TF, TFPI, MMP-2, 3 a 9, TIMP-2, hsCRP a sCD40L. Plasmatické hladiny tkáňového faktoru byly signifikantně vyšší u pacientů s akutním koronárním syndromem než u...
|
|
|
Advanced heart failure in the 21st century: new physiological insights and new therapeutic avenues
Boilson, Barry Anthony ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
V současné době země s rozvinutými ekonomikami čelí epidemii srdečního selhání, jehož prognóza je v pokročilých formách srdečního selhání velmi špatná. Jedním z terapeutických možností u pokročilého srdečního selhání je transplantace srdce. Nicméně počty transplantací provedených v USA a i v jiných státech stagnují navzdory zvyšujícímu se počtu případů pacientů v konečné fázi HF a primárně pro nedostatek vhodných dárců. Proto nové terapeutické přístupy k náhradě srdeční funkce (jako jsou levostranné kardiální podpory, left ventricular assist devices, LVADs), jiné nástroje k podpoře srdeční funkce včetně léčby arytmií (kardiální resynchronizační terapie, CRT nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor, ICD) byly testovány a jsou používány v klinické praxi. Testována byla i léčba kmenovými buňkami a další výzkum probíhá v oblasti endogenních progenitorových buněk. Nicméně účinek těchto nových terapeutických přístupů či jejich kombinace na patofyziologii pokročilého srdečního selhání a také role endogenních progenitorových buněk je neúplně objasněná, což vyžaduje další výzkum. Hlavní cíle PhD. práce korespondující se třemi hlavními hypotézami byly celkem tři. První byl studovat fyziologický účinek LVADs na plicní vaskulární hypertensi a incidenci a toleranci komorových arytmií u pacientů s pokročilým...
|
|
|
Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu
Horáková, Lucie ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu Lucie Horáková Autoreferát disertační práce Doktorský studijní program Vnitřní nemoci Hradec Králové 2016 2 Disertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného studia doktorského studijního programu Vnitřní nemoci na I. Interní kardioangiologické klinice, Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Autor: MUDr. Lucie Horáková I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Školitel: Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Oponenti: Obhajoba se bude konat před komisí pro obhajoby disertačních prací DSP Vnitřní nemoci dne …………..…….. v …………………..… od ….. hodin. S disertací je možno se seznámit na studijním oddělení děkanátu Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové (tel. 495 816 131). ................................................... Prof. MUDr. Jan Bureš, CSc. Předseda komise pro obhajoby disertačních prací v doktorském studijním programu Vnitřní nemoci. Garant studijního programu. 3 Obsah 1. Souhrn .........................................................................................4 2....
|
|
|
Úroveň sekundární prevence a prognóza pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě
Vaněk, Jiří ; Mayer, Otto (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
ÚROVEŇ SEKUNDÁRNÍ PREVENCE A PROGNÓZA PACIENTŮ PO ISCHEMICKÉ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ MUDR. JIŘÍ VANĚK ABSTRAKT Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jednou z nejčastějších příčin invalidity a mortality v celosvětovém měřítku a sekundární prevence, která je postavená na obdobných základech jako u ischemické choroby srdeční (ICHS), dokáže být účinným nástrojem vedoucím ke snížení rekurence iCMP i celkové mortality. Zatímco v sekundární prevenci ICHS je již delší dobu stanoven pevný systém dispenzarizace pacienta s důrazem na komplexní ovlivnění rizikových faktorů, v oblasti sekundární prevence iCMP není adekvátní péče zatím plně implementována do reálné praxe. Cílem naší práce bylo komplexní zhodnocení současného stavu sekundární prevence u pacientů po iCMP, její srovnání s populací s ICHS a analýza některých nekonvenčních rizikových faktorů. V českém souboru mezinárodních multicentrických průzkumů projektu EUROASPIRE Stroke Modul či Stroke Survey zahrnujících pacienty po iCMP vyšetřené v roce 2007 až 2013 jsme zjistili, že v iniciální fázi došlo k významnému zvýšení podílu pacientů, kteří byli přijati ke specializované neurologické léčbě na iktovou jednotku, včetně zvýšení počtu podání systémové fibrinolýzy. V sekundární péči však není situace zdaleka tak příznivá. Kontrola hypertenze, jednoho z...
|
|
|
Transport pacientů k primární perkutánní koronární intervenci je nezávislým prediktorem dlouhodobého klinického stavu pacientů po akutním infarktu myokardu s elevacemi ST ( Dlouhodobé sledování pacientů ze studie PRAGUE-2)
Mocová, Danuše ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
SOUHRN Cíl. Řada randomizovaných studií prokázala v krátkodobém sledování výrazný benefit primární perkutánní koronární intervence (pPCI), jako hlavní metody terapie infarktu myokardu s elevacemi ST (STEMI), oproti trombolýze (TL). Méně je však již známo o tom, zda tento časný benefit přetrvává i v dlouhodobém sledování. Metodika. Do studie PRAGUE-2 bylo zařazeno celkem 850 pacientů. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin: jedna skupina pacientů byla transportována do kardiocenter k primární perkutánní koronární intervenci (n=429) a druhá skupina pacientů byla indikována k trombolýze v příjmové nemocnici (n=421). Sledovaná data byla získávána přímým oslovením pacientů, zúčastněných kardiocenter a příjmových nemocnic a také prostřednictvím informací od praktických lékařů či ambulantních kardiologů. Data o mortalitě jsme získávali též prostřednictvím registru zdravotních pojišťoven. Sledovací období zahrnovalo celkovou dobu od randomizace do konce dlouhodobého sledování. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 58 měsíců. Pacienti ve skupině trombolýzy měli během pětiletého sledování vyšší výskyt nejen kombinovaného cíle (úmrtí z jakékoli příčiny, reinfarkt, cévní mozková příhoda nebo opakovaná revaskularizace) - 53 % oproti 40 % pacientů ve skupině pPCI (HR 1.8; 95% CI 1.38-2.33; p < 0.001), ale také vyšší...
|
|
|
Terapeutické monitorování léčiv v klinické praxi a výzkumu
Ďuricová, Jana ; Grundmann, Milan (vedoucí práce) ; Mayer, Otto (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Úvod: Enzym cytochrom P450 2D6 (CYP2D6) se podílí na metabolizmu kolem 25% běžně používaných léčiv. Vykazuje velkou interindividuální variabilitu vlivem genetických faktorů i faktorů prostředí. Je proto snaha měřit aktivitu tohoto enzymu. Samotné stanovení genotypu nám však neumožňuje stanovit aktuální aktivitu enzymu, stanovení fenotypu na druhé straně zohledňuje i negenetické faktory. Beta-blokátor metoprolol podléhá extenzivní presystémové eliminaci prostřednictvím enzymu CYP2D6, který se podílí ze 70 - 80 % na jeho metabolizmu. Metoprolol se proto užívá jako jedna ze substrátových látek pro CYP2D6. Metabolický poměr metoprololu k jeho metabolitu - hydroxymetoprololu v plazmě za 3 hodiny po užití metoprololu slouží k určení metabolické aktivity. Cíl: Porovnat metabolickou aktivitu CYP2D6 po jednorázovém a opakovaném užití metoporololu. Dále zjistit vliv aktivity enzymu CYP2D6 na farmakokinetiku a farmakodynamiku metoprololu u pacientů na dlouhodobé terapii metoprololem. Metoda: Do první části práce bylo zařazeno 13 dospělých pacientů s hypertenzí, kterým bylo indikováno nasazení metoprololu. Krevní odběry na hladinu metoprololu byly provedeny po užití první dávky a pak v odstupu nejméně 2 týdnů k zajištění ustálené koncentrace. Vliv CYP2D6 aktivity na dispozici metoprololu při dlouhodobém...
|
|
|
Klinické projevy infekční endokarditidy v závislosti na infekčním agens
Pazderník, Michal ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Úvod: I přes neustálé pokroky v konzervativní i chirurgické terapii infekční endokarditidy (IE) bývá tento syndrom doprovázen značnými komplikacemi a zůstává život ohrožující infekcí. Dle statistik Světové zdravotnické organizace má Česká republika celosvětově jednu z nejvyšších mortalit spojenou s tímto onemocněním. Cíle a metodika: Byla provedena studie místních případů IE ve dvou vedoucích zdravotnických centrech České republiky. Hlavním cílem byla analýza charakteristických rysů tohoto onemocnění a současně snaha o určení prediktorů, které jsou spojeny s rozvojem akutních komplikací a horším přežíváním pacientů s IE. Výsledky: Infekce aortální chlopenní náhrady byla významným prediktorem paravalvulárního šíření infekce (OR 6,706). Infekce Staphylococcus aureus (OR 8,459) a kouření (OR 8,403) byly spojeny s častějším rozvojem septického šoku (OR 8,403). Nejrizikovější stran možné embolizace byla vegetace ≥13 mm na mitrální chlopni (OR 3,59) a IE způsobená Staphylococcus aureus (OR 3,24). Velikost vegetace nebyla spojena pouze s rizikem samotné embolizace, ale i s lokálním destruktivním působením ve formě vzniku nového prolapsu/perforace chlopně (OR 1,055). Důležitost kardiochirurgické (KCH) operace ve spojitosti s přežíváním pacientů byla prokázána ve všech segmentech naší práce - nemocniční úmrtnosti,...
|
host ::
RSS.