|
|
Cévní modely pro studium trombolýzy
Schildová, Veronika ; Ambrožová,, Gabriela (oponent) ; Víteček, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje v teoretické části kardiovaskulární soustavu a zaměřuje se na hemostázu. Ta je souhrnem procesů, které udržují funkční cirkulaci krve. Hemostáza zahrnuje prokoagulační děje, zajišťující zastavení krvácení z poškozené cévy, a antikoagulační děje, zajišťující fluiditu krve. Pokud dojde k nerovnováze mezi prokoagulačními a antikogalučními ději, vznikají tromboembolické nebo krvácivé stavy. Tato práce je zaměřena na studium jednoho z nejvážnějších tromboembolických onemocnění a tím je ischemická cévní mozková příhoda. Patří mezi časté příčiny mortality a trvalé invalidity v lidské populaci. V dnešní době jsou standardní léčbou trombolytika. Jedná se o léky, které urychlují lyzi krevních sraženin a díky tomu umožňují rychlejší rekanalizaci cévy. V této práci je porovnávána altepláza, v současné době jediné schválené trombolytikum pro ischemickou cévní mozkovou příhodu, s jejím derivátem, tenekteplázou. Experimentální část je zaměřena na přípravu a optimalizaci různých typů in vitro modelů pro studium trombolýzy. Konkrétně se jedná o statický model, mikrodestičkový model, penetraci do fibrinového gelu a sekvestraci, ve kterých proběhne studium vlastností a vzájemné porovnání trombolytik.
|
|
|
In vitro studium trombolytické rezistence u ischemické cévní mozkové příhody
Hložánková, Anna ; Raptová, Petra (oponent) ; Víteček, Jan (vedoucí práce)
Ischemická cévní mozková příhoda patří celosvětově mezi nejčastější příčiny mortality a trvalé invalidity. Nejčastěji používaným terapeutickým přístupem při léčbě tohoto onemocnění je enzymatická trombolýza s využitím rekombinantního tkáňového aktivátoru plazminogenu – alteplázy. Přestože altepláza představuje v současné době jediné klinicky schválené trombolytikum pro léčbu ischemické cévní mozkové příhody, její účinnost je značně omezená. Tyto limitace mohou být způsobeny několika faktory, včetně struktury a mechanických vlastností trombu. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na ischemickou cévní mozkovou příhodu, její enzymatickou terapii, a především na studium faktorů ovlivňujících její účinnost. Praktická část je zaměřena na in vitro přípravu strukturně variabilních trombů a charakterizaci vlivu jejich struktury na účinnost trombolytických látek a mechanické vlastnosti trombů.
|
|
|
Vývoj senzorické platformy pro studium fyziologických funkcí buněk
Marková, Aneta ; Víteček, Jan (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vyvinout senzorickou platformu na bázi organického elektrochemického tranzistoru (OECT). Hlavní pozornost byla soustředěna na přípravu vhodného elektrodového systému a na optimalizaci vlastností vrstvy organického polovodiče. Jako podložky byly zvoleny komerční skleněné substráty s integrovanými elektrodami z oxidu india a cínu. Tenké vrstvy byly připravovány rotačním litím z organického polovodiče poly(3,4-ethylendioxythiofenu):poly(styrensulfonátu) (PEDOT:PSS). Studovány byly čtyři vybrané formulace tiskových inkoustů. Byly připraveny tenké vrstvy o různé tloušťce, u nichž byl sledován vliv tloušťky vrstvy a poměru šířky a délky vodivého kanálu na transkonduktanci. Byla řešena degradace elektrodového systému pomocí galvanického pokovování zlatem. Pozornost byla také věnována modifikacím materiálu PEDOT:PSS. Bylo zjištěno, že optimální tloušťka vrstvy pro použití v senzorech je přibližně 150 nm. Snížením sériového odporu pomocí stříbrné pasty byla pro vzorek Ink 2 zjištěna transkonduktance 23 mS, pro vzorek Ink 3 pak byla transkonduktance 44 mS. Senzorické platformy vykazující tyto hodnoty jsou již použitelné pro detekci fyziologických funkcí elektrogenních buněk, např. kardiomyocytů.
|
|
|
Vývoj senzorické platformy pro studium fyziologických funkcí buněk
Marková, Aneta ; Víteček, Jan (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vyvinout senzorickou platformu na bázi organického elektrochemického tranzistoru (OECT). Hlavní pozornost byla soustředěna na přípravu vhodného elektrodového systému a na optimalizaci vlastností vrstvy organického polovodiče. Jako podložky byly zvoleny komerční skleněné substráty s integrovanými elektrodami z oxidu india a cínu. Tenké vrstvy byly připravovány rotačním litím z organického polovodiče poly(3,4-ethylendioxythiofenu):poly(styrensulfonátu) (PEDOT:PSS). Studovány byly čtyři vybrané formulace tiskových inkoustů. Byly připraveny tenké vrstvy o různé tloušťce, u nichž byl sledován vliv tloušťky vrstvy a poměru šířky a délky vodivého kanálu na transkonduktanci. Byla řešena degradace elektrodového systému pomocí galvanického pokovování zlatem. Pozornost byla také věnována modifikacím materiálu PEDOT:PSS. Bylo zjištěno, že optimální tloušťka vrstvy pro použití v senzorech je přibližně 150 nm. Snížením sériového odporu pomocí stříbrné pasty byla pro vzorek Ink 2 zjištěna transkonduktance 23 mS, pro vzorek Ink 3 pak byla transkonduktance 44 mS. Senzorické platformy vykazující tyto hodnoty jsou již použitelné pro detekci fyziologických funkcí elektrogenních buněk, např. kardiomyocytů.
|
|
| |
host ::
RSS.