|
|
Práva a povinnosti akcionářů
Vápeníková, Andrea ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Resumé Akciová společnost je typickým příkladem kapitálové společnosti, jejíž základní součástí je akcionář, na němž je existence akciové společnosti závislá. Akcionáři vstupují do společnosti jako investoři, kteří chtějí své investice zhodnotit. Řízení společnosti však akcionáři přenechávají profesionálnímu managementu, který se snaží danou investici zhodnotit a posílit postavení společnosti na trhu. Mohou však nastat situace, kdy management společnosti sleduje jiné zájmy, než jsou zájmy akcionářů. Také z toho důvodu je potřeba jasně definovat vztah mezi akcionáři navzájem a mezi akcionáři a společností. Právní postavení akcionářů je tak vymezeno souborem jeho práv a povinností. Akcionář disponuje dílčími právy, která mu umožňují se na chodu společnosti podílet, mezi něž patří především právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Dále akcionář disponuje právem na výplatu podílu na zisku a na likvidačním zůstatku. Zákon o obchodních korporacích také přiznává zvláštní práva menšinovým akcionářům, tzv. kvalifikovaným, která slouží k jejich ochraně. Kvalifikovaný akcionář má především právo žádat o svolání valné hromady, právo žádat o zařazení určité záležitosti na pořad valné hromady a právo podat akcionářskou žalobu. Přestože zákon o obchodních korporacích dává akcionářům široký rozsah práv, ukládá jim...
|
|
|
Práva a povinnosti akcionářů
Vápeníková, Andrea ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Resumé Akciová společnost je typickým příkladem kapitálové společnosti, jejíž základní součástí je akcionář, na němž je existence akciové společnosti závislá. Akcionáři vstupují do společnosti jako investoři, kteří chtějí své investice zhodnotit. Řízení společnosti však akcionáři přenechávají profesionálnímu managementu, který se snaží danou investici zhodnotit a posílit postavení společnosti na trhu. Mohou však nastat situace, kdy management společnosti sleduje jiné zájmy, než jsou zájmy akcionářů. Také z toho důvodu je potřeba jasně definovat vztah mezi akcionáři navzájem a mezi akcionáři a společností. Právní postavení akcionářů je tak vymezeno souborem jeho práv a povinností. Akcionář disponuje dílčími právy, která mu umožňují se na chodu společnosti podílet, mezi něž patří především právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Dále akcionář disponuje právem na výplatu podílu na zisku a na likvidačním zůstatku. Zákon o obchodních korporacích také přiznává zvláštní práva menšinovým akcionářům, tzv. kvalifikovaným, která slouží k jejich ochraně. Kvalifikovaný akcionář má především právo žádat o svolání valné hromady, právo žádat o zařazení určité záležitosti na pořad valné hromady a právo podat akcionářskou žalobu. Přestože zákon o obchodních korporacích dává akcionářům široký rozsah práv, ukládá jim...
|
|
|
Ekonomická analýza dobré víry v úpravě vlastnických práv k nemovitostem podle nového občanského zákoníku
Vápeníková, Andrea ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je ekonomická analýza dobré víry v úpravě vlastnických práv k nemovitostem podle nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník č. 89/2012Sb. vešel v platnost 1. ledna 2014, spolu s ním prošel markantní změnou také Katastrální zákon č. 256/2013Sb., jejich nová ustanovení výrazně mění právní pohled na nabývání vlastnického práva k nemovitostem od neoprávněného, snaží se o jeho ochranu, což je jednou z největších odlišností od občanského zákoníku č. 40/1964Sb. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení a genezi pojmu dobré víry, stejně tak na souvislost dobré víry s vlastnickým právem. Analytická část za pomoci nákladů na domožení se svých vlastnických práv nabytých v dobré víře, které jsou kvůli délce a náročnosti soudních sporů velmi drahé, a nákladů na obývání nemovitosti, dokazuje značnou neefektivitu dřívějších ustanovení. Závěr práce analyzuje snahu zákonodárců o nalezení konkordance mezi protichůdně působícími principy -- princip ochrany vlastnických práv nabytých v dobré víře a princip nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže převést více práv než sám má). Tento cíl byl teoreticky naplněn, až judikatura však ukáže, zdali byl naplněn i prakticky a nakolik efektivním se stal.
|
host ::
RSS.