|
|
Klasifikace folklorní prózy (Návrh katalogu českých numinózních pověstí)
Luffer, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Ulrychová, Marta (oponent) ; Gašparíková, Viera (oponent)
Jedním z významných témat folklorní komparatistiky je klasifikace a katalogizace lidového vyprávění. Předkládaná disertační práce zkoumá zvolené téma v první části z hlediska teoretického a metodologického a v části druhé z hlediska aplikovaného. Úvod teoretické části tvoří charakteristika žánru lidové pověsti založená na kritériích textových (obsah, forma, struktura) a kontextových (víra, funkce, distribuce). Následuje analýza klasifikačních systémů a katalogů folklorní prózy celého světa, rozdělených na dvě základní skupiny podle klasifikace typologické nebo strukturální. Zabýváme se vývojem mezinárodního katalogu pohádek Aarne-Thompsona(-Uthera) a jeho vlivem, zejména v konfrontaci s katalogy mimoevropského vyprávění, věnujeme se českým a slo- venským pracím v oblasti katalogizace a největší důraz klademe na katalogizaci evrop- ských pověstí. Samostatnou kapitolou je přehled a kritika pramenů, vybraných jako materiálová základna pro náš katalog, a odůvodnění jejich volby. Praktickou částí práce je návrh a zpracování typologického katalogu českých numi- nózních pověstí, který má sloužit jako pomůcka pro folkloristy a badatele z příbuzných oborů. Katalog je založen na původním systému a obsahuje 745 typů numinózních pověstí rozdělených do šesti hlavních na sebe navazujících tematických skupin....
|
|
|
Současná pověst a fáma v České republice. Vznik, geneze a sociální a kulturní funkce domácího urbánního folkloru v mezinárodním kontextu
Janeček, Petr ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Ulrychová, Marta (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
disertační práce Současná pověst a fáma v České republice. Vznik, geneze a sociální a kulturní funkce domácího urbánního folkloru v mezinárodním kontextu Petr Janeček Prezentovaná práce se zabývá problematikou povahy, vzniku, geneze, a sociální a kulturní funkce specifického typu prozaických folklorních vyprávění tradovaných v současném ústním i neorálním podání na území České republiky. V centru pozornosti práce jsou realistická vyprávění s primárně informační a zábavní funkcí, která jsou svými vypravěči obvykle prezentována jako minimálně potenciálně skutečná výpověď nebo zpráva o aktuálních, reálně proběhnuvších událostech lokálního i celospolečenského významu, ale jejichž varianty, verze a redakce zároveň kolují v širším geografickém i časovém horizontu, která mezinárodní folkloristika uchopuje pomocí konceptů folklorních žánrů "současné pověsti" a "fámy". Po přehledu a kritické analýze dějin mezinárodního výzkumu těchto dvou žánrových konceptů, jejich dosavadního terminologického vymezení a žánrové (formální i tematické) charakteristiky v internacionální i domácí folkloristice je analyzován vztah těchto žánrů k příbuzným aktuálním folklorním formám, a to především klepům, konspiračním teoriím, anekdotám a humorkám, numinózním pověstem, a dětskému prozaickému folkloru. Následná pozornost je...
|
|
|
Sexuální aktivita v dospívání jako přechodový rituál do sociální dospělosti
Petrášek, Michal ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ulrychová, Marta (oponent) ; Vrhel, František (oponent)
1 ABSTRAKT Disertační práce se zabývá sexuálním chováním mladých lidí mezi 15. a 25. rokem věku v České republice, přičemž tyto jejich aktivity jsou nahlíženy a interpretovány z antropologické perspektivy přechodových rituálů. Oficiální přechodové rituály dospělosti byly sice v "západní" společnosti odstraněny a jeden univerzální přechodový rituál byl roztříštěn v nepřebernou množinu partikulárních neoficiálních, zamlžených a často nejasných rituálních akcí. K této transformaci dochází proto, že je člověk dle Mary Douglas rituální živočich a rituál potlačený v jedné formě se objeví ve formě jiné ještě silnější. Do této velké množiny přechodových rituálů dospělosti můžeme zahrnout, např. taneční kurzy, maturitní zkoušku, získání řidičského průkazu, kouření cigaret, užívání alkoholu, či právě sexuální aktivitu. Tu je možné v období adolescence označit za rituální proto, že nemá jasný utilitární prokreační cíl. Práce prezentuje původní terénní výzkum, který spočívá na dvou hlavních pilířích: 1. na kvantitativním dotazníkovém šetření a 2. na kvalitativním šetření. Kvantitativní výzkum byl proveden na středních školách v Plzeňském kraji a jeho hlavní část čítala 188 respondentů. Výzkum probíhal mezi lety 2008 - 2009. Kvalitativní šetření proběhlo mezi lety 2010 - 2011 se skupinou 17 dobrovolníků. Abychom mohli...
|
|
|
Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění
Kratochvíl, Matěj ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Ulrychová, Marta (oponent)
Předmětem této práce je kolekce zvukových záznamů pořízených v první polovině 20. století Fonografickou komisí České akademie věd a umění. Cílem je zmapování historie tohoto projektu a analýza kolekce. Analýza má ukázat, do jaké míry jsou tyto nahrávky reprezentativním vzorkem lidové kultury Československa mezi světovými válkami. Fonografická komise byla při České akademii ustavena na podzim roku 1928. Ačkoliv myšlenka vzešla původně od lingvistů, bylo rozhodnuto, že zaznamenány budou všechny zvukové projevy národů žijících na území státu: hudba lidová i umělá, ukázky dialektů, proslovy divadelních umělců i významných osobností veřejného života. Lidová hudba tvoří ve výsledku významnou část záznamů. Nahrávání probíhala v letech 1929, 1933, 1934 a 1937, nejprve ve spolupráci s francouzskou firmou Pathé, později s českou společností Esta. Výsledkem je celkem 291 matric obsahujících lidovou hudbu ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Čech, Moravy, Slezska a Lužice. Zpěv a mluvené slovo se na některých nahrávkách propojují. Zaznamenány nebyli příslušníci neslovanských etnik žijících na území tehdejšího Československa (Němci, Romové, Židé) stejně jako městské typy hudebního folkloru. První část práce rekonstruuje historii Fonografické komise, druhá část je založena na analýze záznamů. Analyzován je jednak repertoár...
|
host ::
RSS.