|
|
Facies and stratigraphic architecture in the Upper Turonian of the Jizera region, Bohemian Cretaceous Basin
Bohadlo, Jan ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Rybár, Samuel (oponent)
Pozdní turon (91.3-89.75 Ma) je obdobím, kdy se obecně předpokládá ochlazení superskleníkového klimatu (e.g. Wiese & Voigt, 2002; Jarvis et al., 2015). Během něj byly interpretovány časté transgresně-regresní epizody spojované s klimaticky řízenými (e.g. Simmons et al., 2020) eustatickými změnami v řádech prvních metrů (e.g. Plint et al., 2022). Během turonu byla Česká křídová pánev opakovaně vyplňována deltovými tělesy s přidruženým pobřežím (Uličný, 2001; Uličný et al., 2009). Nedávno popsaný cyklický přínos siliciklastické složky z centra České křídové pánve byl řízen precesními cykly (18-23 kyr) modulovanými cca 100 kyr excentricitou (Chroustová et al., 2021). Tato práce se zaměřuje na pochopení sedimentárních procesů a na upřesnění stratigrafie svrchního turonu v České křídové pánvi. Největší důraz je pak kladen na proximálně-distální korelaci v Pojizeří. Za pomoci detailní proximálně-distální korelace tenkých (první metry) stratigrafických jednotek mezi profily, vrty a karotážemi byl rozšířen sedimentární model Uličného (2001; zahrnující deltovou sedimentaci s přidruženými pobřežími) popsáním šikmo zvrstvených pískovců vytvořených velkými dunami, byla sledována precesně řízená siliciklastická sedimentace z centra pánve do proximálních oblastí v Pojizeří, která byla následně interpretována...
|
|
|
Short-term cyclic paleoenvironmental variations in Middle Turonian hemipelagic deposits, Bohemian Cretaceous Basin
Voženílková, Kristýna ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Chadimová, Leona (oponent)
Sedimentární záznam stupně turonu (svrchní křída) poskytuje příležitost pro studium klimatických výkyvů v době vrcholného skleníkového klimatu. V české křídové pánvi se dosavadní cyklostratigrafické studie zabývaly cyklickými změnami sedimentárních prostředí spodního a svrchního turonu, avšak cyklostratigrafie středního turonu nebyla zatím podrobně studována. Tato diplomová práce aplikovala metody spektrální analýzy na karotážní data a prvkové složení několika vrtů umístěných v centrální části české křídové pánve, s cílem lépe porozumět změnám paleoprostředí ve středním turonu a jejich možným kauzálním vztahům s astronomickými cykly. V karotážních datech a obsahu vápníku z vrtu Bch-1 byl nalezen signál krátké excentricity (~100 kyr), který byl korelován na vzdálenosti cca 20 km v rámci studované oblasti a lze jej korelovat v části záznamu i dále. Za příčinu změn v obsahu Ca, resp. CaCO3, považujeme fluktuace v produktivitě biogenního karbonátu. Ve spodní části se zvýšeným vlivem změn klastického přínosu v bazální části středního turonu. Karbonátová cykličnost je zřejmě nezávislá na přínosu klastického materiálu, kromě spodní části středního turonu, v níž jsou tyto dva proxy parametry ve fázi. K záznamu astronomických cyklů v sedimentárním sledu vedla pravděpodobně kombinace regionálních a...
|
|
| |
|
|
Architektury, stratigrafie a sedimentární režim pískovcových těles spodního a středního turonu v sz. části české křídové pánve
Skopcová, Monika ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
V severozápadní části české křídové pánve vystupují na povrch pískovcová tělesa spodního a středního turonu, která představují sedimentární záznam hrubozrnných delt. Přemětem této práce je interpretace architektur, stratigrafie a sedimentárního režimu těchto těles. Hlavním architekturním prvkem jsou klinoformy, které ukazují na mírný úklon svahu delty 4ř- 5ř a na progradaci delty směrem k západo-jihozápadu. Korelace litologických profilů na blízké vrty umožnily stratigrafické zařazení výchozů ve studovaném území převážně ke genetické sekvenci TUR2. Korelace v jenom ze dvou stratigrafických řezů odhalily existenci druhého deltového tělesa, které do pánve progradovalo od mostecko - teplické elevace již během TUR1. Detailní studium sedimentárních struktur na výchozech dokládá vysokou míru přepracování sedimentu na svahu delty přílivo - odlivovými proudy. Z analýzy vyplývají dva hlavní směry paleoproudění - dominantní proudění k SZ a podřízené k JV - JJV.
|
|
|
Sedimentační režim a genetická stratigrafie coniaku v sz. části české křídové pánve
Nádaskay, Roland ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Bábek, Ondřej (oponent)
Ke studiu coniackých uloženin sz. Čech bylo v této práci přistupováno dvěma způsoby: 1) studiem sedimentárních architektur, facii a struktur na výchozech v okolí Kytlice a Sloupu v Čechách, a za 2) podpovrchovým studiem, jehož výstupem jsou stratigrafické korelace založené na karotážních datech. V rámci nich byla zahrnuta i oblast Cvikovska, kterou dříve sedimentologicky prozkoumal D. Uličný. V rámci sedimentologického studia byla zjištěna přítomnost řady facií, odpovídajících hrubozrnným gilbertovským deltám. Z architekturního hlediska tyto delty odpovídají dvěma základním geometrickým typům delt ČKP podle klasifikace Uličného (2001), tj. mělko- (L) a hlubokovodním (H). Interpretovány jsou však i přechodné typy delt, charakteristické relativně strmým sklonem, avšak malou mocností. Sedimentární procesy v rámci zdejších gilbertovských delt jsou dány jak působením tidálních proudů, které mají značný vliv na přepracování a redistribuci přinášeného materiálu, tak gravitačními procesy na svazích klinoforem. Tento typ procesů sehrává roli zejména u H-delt, naopak, neuplatňuje se u L-delt. Výsledkem působení gravitačních procesů je větší míra sedimentace z turbiditních proudů, budujících specifickou "flyšoidní" facii. Výchozy deltových těles dokumentovaných v terénu byly posléze srovnávány se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sedimentační režim a genetická stratigrafie coniaku v sz. části české křídové pánve
Nádaskay, Roland ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Bábek, Ondřej (oponent)
Ke studiu coniackých uloženin sz. Čech bylo v této práci přistupováno dvěma způsoby: 1) studiem sedimentárních architektur, facii a struktur na výchozech v okolí Kytlice a Sloupu v Čechách, a za 2) podpovrchovým studiem, jehož výstupem jsou stratigrafické korelace založené na karotážních datech. V rámci nich byla zahrnuta i oblast Cvikovska, kterou dříve sedimentologicky prozkoumal D. Uličný. V rámci sedimentologického studia byla zjištěna přítomnost řady facií, odpovídajících hrubozrnným gilbertovským deltám. Z architekturního hlediska tyto delty odpovídají dvěma základním geometrickým typům delt ČKP podle klasifikace Uličného (2001), tj. mělko- (L) a hlubokovodním (H). Interpretovány jsou však i přechodné typy delt, charakteristické relativně strmým sklonem, avšak malou mocností. Sedimentární procesy v rámci zdejších gilbertovských delt jsou dány jak působením tidálních proudů, které mají značný vliv na přepracování a redistribuci přinášeného materiálu, tak gravitačními procesy na svazích klinoforem. Tento typ procesů sehrává roli zejména u H-delt, naopak, neuplatňuje se u L-delt. Výsledkem působení gravitačních procesů je větší míra sedimentace z turbiditních proudů, budujících specifickou "flyšoidní" facii. Výchozy deltových těles dokumentovaných v terénu byly posléze srovnávány se...
|
|
|
Synsedimentární deformační struktury a jejich vztah k paleoseismicitě
Nádaskay, Roland ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Bábek, Ondřej (oponent)
Tato práce je zaměřena na deformační struktury v nezpevněných sedimentech, označovaných jako synsedimentární deformační struktury (SSDS). Teoretická část práce se zabývá jejich obecnou charakteristikou a charakteristikou procesů, které jejich vznik řídily. Mezi tyto procesy patří zejména fluidizace a likvefakce. Dále jsou diskutovány příčiny vzniku SSDS, které lze rozdělit na seismické a neseismické. Vznik SSDS v mnoha případech spojován s působením seismicity, proto se tato práce dále zabývá i charakteristikou širší skupiny deformačních struktur, označovaných jako "seismity". Analyzovány jsou i vztahy mezi SSDS a seismity a principy jejich vzájemného odlišení. Na teoretickou část navazuje praktická část, shrnující výsledky terénního výzkumu v mostecké pánvi. Cílem praktické části je rozbor SSDS v bílinské deltě a posouzení, zda jsou seismogenní nebo neseismogenní. V případe seismogenních SSDS je za určitých okolností možná rekonstrukce paleoseismicity v dané oblasti.
|
host ::
RSS.