|
|
Efektivita Harmreduction programů v prostředí noční zábavy v ČR
Turnerová, Ema ; Vavrinčíková, Lenka (vedoucí práce) ; Holas, Jakub (oponent)
Bakalářská práce odpovídá na výzkumnou otázku: Do jaké míry jsou Harm reduction programy v prostředí noční zábavy v České republice efektivní? Zabývá se tedy Harm reduction programy v prostředí noční zábavy, přičemž mapuje jejich historii v České republice, představuje důvody a principy jejich fungování a organizace, které v minulosti tuto službu poskytovaly, nebo současně poskytují. Je zde vymezen výzkumný prostor, ve kterém se práce pohybuje pomocí přiblížení taneční scény, cílové skupiny a nejčastěji užívaných návykových látek v tomto prostředí. Dále představuje způsoby, jakými je služba tohoto typu v současnosti poskytována a jaké intervence vlastně nabízí. Teoretická část práce představuje rovněž komparaci s Evropskými zeměmi s progresivnější drogovou politikou. V praktické části je představena kazuistika programu PARTYHARMreduction, který poskytuje organizace Progressive o.p.s.. Zkoumání této služby slouží k vykreslení způsobu fungování Harm reduction služeb v tomto prostředí. Bylo provedeno pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vedoucím programu, dále pak nestrukturovanými rozhovory se zaměstnanci programu a zúčastněným pozorováním v průběhu poskytování služby.
|
|
|
Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury
Turnerová, Ema ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vztahu vkusu a sociálního statusu, který zkoumá v kontextu způsobu konzumace kultury na základě tří nejvýznamnějších teorií zabývajících se touto problematikou. Jedná se o homologický přístup z teorie Pierra Bourdieu, dále o teorii kulturního všežroutství Richarda Petersona a teorii induvidializace. Přináší vhled do problematiky rozlišení vysoké a nízké kultury a na základě toho určování legitimity kulturních statků, přičemž popisuje stav bádání o stratifikaci vkusu v české společnosti. Práce toto téma dále zkoumá na základě rozhovorů vedených s mladými pražskými konzumenty kultury. První fáze rozhovoru se věnuje identifikaci kulturního přehledu respondenta, formujícímu prostředí a aktérům ovlivňujícím vkus, druhá fáze poté spočívá v hodnocení různě legitimních kulturních statků z oblasti vkusu jako takového, kulturní participace a znalostí. Z odpovědí jednotlivých respondentů je vytvořena typologie obsahující čtyři typy, které jsou následně posuzovány v kontextu tří teorií s cílem zjistit, které z teorií odpovídají či odporují.
|
host ::
RSS.