|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
|
Vliv chromatické složky antipredačních výstražných signálů na jejich efektivitu
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Výstražným zbarvením prezentují živočichové potenciálním predátorům svoji nebezpečnost či nevyužitelnost jako kořist. Jednotlivé výstražné barvy se liší ve své síle a v efektu na kognitivní procesy predátorů. Konkrétními kognitivními procesy, která výstražné barvy ovlivňují jsou proces učení, vrozená averze, paměť a generalizace. Mezi typické výstražné barvy ovlivňující reakce predátora řadíme červenou, oranžovou a žlutou barvu. Nejefektivnějším signálem se obecně jeví červená barva, která má významný vliv na proces učení, paměť i generalizaci. Oranžová se také jeví být silným signálem, nicméně není tolik studovanou barvou. Žlutá výstražná barva je efektivním aposematickým signálem, ale ve srovnání s jinými výraznějšími barvami (červenou a oranžovou), jde o méně silný stimul. Bílá, modrá, fialová a ultrafialová barva jsou málo studované barvy a jejich role v aposematismu zatím není potvrzena. Iridescentní zbarvení se jeví jako efektivní aposematiský signál, který může mít vliv na proces učení, paměť a generalizaci. Ve své práci uvádím souhrn dosavadních informací týkajících se vlivu jednotlivých výstražných barev na kognitivní procesy predátora. Klíčová slova: aposematismus, výstražné zbarvení, kognitivní procesy, červená, oranžová, žlutá, iridescence, averzivní učení, vrozená averze, paměť, generalizace
|
host ::
RSS.